Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Winston Smith žije v Londýně roku 1984, který je hlavním městem Oceánie – jedné ze tří světových velmocí, které spolu neustále bojují. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy – ve skutečnosti se však tato instituce zabývá falšováním historie. Celou zemi řídí Velký Bratr – nejvyšší představitel vládnoucí Strany. Na dodržování "filozofie" Strany - tzv. Angsocu – dbá ideopolice, která sleduje pohyb všech členů Strany 24 hodin denně. Celá společnost je rozdělena na členy Strany a proléty. Strana u svých členů postupně odbourává rodinu, děti jsou vychovávány, aby špehovaly vlastní rodiče a sex, který není za účelem plození dětí, je považován za zločin. Proléti žijí ve slamech a přesto, že jejich život je primitivnější (jejich starosti se točí kolem peněz, piva, sexu a loterii), žijí si svobodněji než členové Strany. Právě do prolétů vkládá později Winston svou naději ve změnu. Winston nevěří ideologii strany a rozhodne se pro malou vzpouru – začne si psát deník. To samo o sobě není trestné - trestné už dávno není vůbec nic, protože neexistuje žádný soud, ani žádný zákon. Je však jisté, že trestem by byl minimálně tábor nucených prací, nebo rovnou smrt, protože největším zločinem je ideozločin - provinění se špatným myšlením. Z Winstonova vyprávění se dozvídáme o hrozné životní situaci lidí, udavačství, o ničení lidského myšlení, o vaporizování (odstranění člověka ze světa včetně všech záznamů o něm) a také o přepisování historie - procesu, který zajišťuje neomylnost a vševědoucnost Strany. Pokud byla řečena nepravda, úředníci na ministerstvu pravdy dotyčný záznam přepíší a lidé si takového zásahu ani nevšimnou.
Winston zjišťuje, že je pravděpodobně jediný, komu zůstala paměť a také jediný, kdo nepřestal myslet. Naivně věří, že fakta se nedají změnit, a že dva a dva jsou čtyři. Ale celá společnost je ochotna uvěřit tomu, že dva a dva je pět, pokud to říká Strana. Všichni se totiž už dávno naučili používat doublethink - schopnost zároveň a opravdově věřit dvěma protikladným faktům. Při jedné dvouminutovce Nenávisti (fanatická akce, která podporuje nenávist k ideozločincům a zrádcům režimu) poznává O'Briena. Winstonovi je tento člen Vnitřní strany sympatický a zdá se, že také nevěří Angsocu. Protože Winston v podstatě páchá ideozločin, je přesvědčen, že ho někdo neustále špehuje, aby ho mohl udat ideopolicii. Zvlášť nebezpečná mu přijde jedna dívka, ale poté, co mu předá lístek se slovy: "Miluji tě", se z nich brzy stane milenecký pár. Ukrývají se při svých schůzkách, kde mohou, až nakonec najdou trochu soukromí nad podivným starožitnictvím v prolétské čtvrti. Nedlouho poté se Winston dozvídá o tom, že mýtické Bratrstvo, podzemní společnost bojující proti Straně, skutečně existuje. Jeho hlavou má být sám Goldstein, kdysi nejbližší spolupracovník Velkého Bratra, který zradil myšlenky Angsocu, podle oficiální propagandy navíc příšerný netvor, který chce zničit Oceánii. Jeho Knihu musí každý člen Bratrstva přečíst. Winston Knihu opravdu dostává, a to právě od O'Briena, který patří k Bratrstvu. Kniha vysvětluje historii, taktiku Strany a jak se udržet u moci, ovšem když se dostává k hlavní otázce - co je motivací, která je prvotní příčinou touhy po ovládání světa - Orwell od odpovědi utíká a nakonec se jí nedočkáme.
Winston totiž Knihu ani dočíst nemůže - do pokoje vráží ideopolicie. Po zatčení je převezen na Lamini - Ministerstvo lásky. Lamini je obrovským komplexem zejména podzemních prostor, kde je uvězněno ohromné množství lidí obviněných z ideozločinů. Přichází si pro něj O'Brien, který už dlouhou dobu působí na Lamini. Útrapy ve sklepeních ministerstva jsou přerušovány rozhovory s O'Brienem, proti němuž Winston postupně ztrácí všechny argumenty. Winston poznává, že Bratrstvo i Kniha jsou pouhou kamufláží ideopolicie. Celé utrpení končí Místností 101. Každý ví, co ho v ní čeká - něco horšího než smrt, něco, co způsobí, že budete schopni opravdu uvěřit ideologii Strany. Pro Winstona jsou horší než smrt jen krysy. Ve stavu naprostého zoufalství vykřikne: "Udělejte to s Julií! Ne se mnou! S Julií! Je mi jedno, co s ní uděláte!" a po tomto výkřiku už jen padá do tmy. Jeho "převýchova" je u konce a může být propuštěn. Zkušenost z místnosti 101 Winstona skutečně "předělá" - věří každé zprávě, kterou pokládá za pravdivou strana, účastní se dvouminutovek Nenávisti, ale co je nejhorší - zradil Julii. S tou se po svém propuštění ještě jednou setká, ale oběma je jasné, že z jejich lásky už nezbylo vůbec nic – oba dva si totiž ve chvíli největšího zoufalství opravdu přáli, aby místo nich trpěl ten druhý. Zanedlouho po tomto setkání je Winston vaporizován.

VLASTNÍ NÁZOR:

Orwellova antiutopie 1984 už mnoho let uchvacuje čtenáře celého světa. Přesto, že kniha vyšla v roce 1949, Orwell v ní vytvořil totalitní společnost až neuvěřitelně podobnou realitě mnoha zemí roku 1984. Mnozí si lámou hlavu s tím, zda jde pouze o náhodnou podobnost, či Orwellovu genialitu a největší fantastové dokonce tvrdí, že Orwella navštívila delegace z budoucnosti a předala mu informace o stavu společnosti v roce 1984. To, kde čerpal Orwell inspiraci, se ani nikdy nedovíme, ale jisté je, že Orwell dokázal velmi přesně popsat postavení jedince v totalitní společnosti i totalitní filosofii, která ovládla nespočet zemí světa až mnoho let po autorově smrti.
Hlavní postava – Winston - je jen malou "součástkou" v obrovské stroji zvaném Totalita. Je jedním z mnoha opravářů minulost, kteří pracují na Ministerstvu pravdy. Pomalu mu začne docházet, na jakých principech je postavená celá společnost a získává pocit, že je jediný komu zůstala paměť. Ovšem pravdou je, že většině lidí paměť zůstala, ale jednoduše ji nepoužili, protože by je mohla dostat do nesnází. Vědí totiž moc dobře, že všechny jejich myšlenky jsou sledovány ideopolicií (Thoughtpolice) - organizací, která hlídá, odhaluje a současně i trestá kacířské myšlení (tzn. jakékoliv jiné smýšlení, než jaké povoluje Strana). Winstonova chyba je v tom, že si to tak bere a také v tom, že nedokáže používat doublethink (další skvěle promyšlený Orwellův "vynález"). Jde v podstatě o dvojité myšlení, schopnost opravdově věřit dvěma navzájem si odporujícím skutečnostem. Jeden recenzent popsal doublethink na jedné situaci, která se běžně odehrávala na našich televizních obrazovkách právě kolem roku 1984: "Dívám se do očí komentátorovi, který právě líčí úpadek, politickou destabilizaci, rozmáhající se zločinnost a podobné věci v nějaké nepřátelské zemi. Je mladý, podle obličeje ne hloupý a měl možnost prohlédnout si nepřátelskou zemi zblízka. Skončí své smutné líčení, naposled se na mě podívá a zmizí. A já si představuju, jak si nyní s povzdechem zapálí vonnou cigaretu, vyrobenou v oné nepřátelské zemi, pohlédne s potěšením z okna na své zaparkované auto, také vyrobené v úpadkové zemi, a pomyslí, jaké závistihodné předměty nakoupí své ženě v oné destabilizované zemi, až tam pojede."
Kromě ideopolicie a doublethinku vytvořil Orwell i tzv. newspeak - jazyk, jehož úkolem je potlačit oldspeak (obecnou angličtinu) a ve kterém už nebude možné mluvit "špatně". Svoboda, právo, náboženství, tato slova již newspaek nebude obsahovat, vůbec bude zjednodušen na primitivní mluvu, která nebude vůbec schopná vyjádřit něco proti Straně či snad ještě argumentovat. Typickým znakem newspeaku je i převracení významu: Ministerstvo lásky je obrovské vězení, kde jsou mučení ideozločinci, Ministerstvo pravdy se zabývá výrobou lží a falšováním minulosti, atp.

CITÁT Z KNIHY:

"Obrazovka současně přijímala a vysílala. Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala; a co víc, pokud zůstával v zorném poli kovové desky, bylo ho vidět a slyšet. Samozřejmě, člověk si nikdy nebyl jist, zda ho v daném okamžiku sledují. Jak často a podle jakého systému Ideopolicie zapínala jednotlivá zařízení, bylo hádankou. Předpokládalo se, že sledují každého neustále. A rozhodně mohli zapnout vaše zařízení, kdy se jim chtělo. Člověk musel žít – a žil, ze zvyku, který se stal pudovým, - v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je zaslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, zaznamenán."

"VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA"

Čtenářský deník	-	1984, 1984 (2), 1984 (3), 1984 (4), 1984 (5), 1984 (6), 1984 (7), 1984 (8), 1984 (9), 1984 (10), 1984 (11), 1984 (12), 1984 (13), 1984 (14), 1984 (15), 1984 (16)
	-	1984 (rozbor), 1984 (rozbor) (2), 1984 (rozbor) (3), 1984 (rozbor) (4)
	-	Animal Farm /Farma zvířat/ - anglicky
	-	Farma zvířat, Farma zvířat (2), Farma zvířat (3), Farma zvířat (4), Farma zvířat (5), Farma zvířat (6), Farma zvířat (7), Farma zvířat (8), Farma zvířat (9), Farma zvířat (10), Farma zvířat (11), Farma zvířat (12), Farma zvířat (13), Farma zvířat (14), Farma zvířat (15), Farma zvířat (16), Farma zvířat (17), Farma zvířat (18), Farma zvířat (19), Farma zvířat (20), Farma zvířat (21), Farma zvířat (22), Farma zvířat (23), Farma zvířat (24), Farma zvířat (25), Farma zvířat (26)
	-	Farma zvířat (rozbor), Farma zvířat (rozbor) (2), Farma zvířat (rozbor) (3)
	-	Na dně v Paříži a Londýně
	-	Nadechnout se

Čítanka	-	1984, 1984 (2)
	-	Farma zvířat, Farma zvířat (2)