Menu
Čapek Karel (*09.01.1890 - †25.12.1938)
Boží muka
Jedná se o legendární povídku z této sbírky. Dva náhodně se setkavší muži filosofují nad tím, kdo zanechal stopu uprostřed neporušené vrstvy sněhu na louce, aniž by k ní vedla jakákoliv cesta. Zprvu se pokoušejí o racionální vysvětlení, potom ale přijdou na to, že uvěřit v nadpřirozenou existenci takovýchto osamělých šlépějí je mnohem logičtější a jednodušší. LÍDA
Pan Holub a pan Martinec řeší záhadu zmizení Lidky. Holub dokáže vše jednoduše a racionálně vysvětlit, pomocí chladné a neúprosné logiky analyzuje Lídinu situaci a vytváří tak z dívky jen obyčejnou postavu mezi tisíci jí podobnými, jež by jednali stejně. Ukáže se, že Lída uprchla z domu s milencem, bratr Martinec ji však přivede zpátky a celou záležitost zatají před okolím. HORA
Příběh začíná nalezením mrtvoly pod útesem, po němž následuje šílená honička za domnělým vrahem, který podle svědectví lidí má skoro nadpřirozené vlastnosti. Všichni pronásledovatelé vidí v neznámém pachateli veliké tajemství a záhadu, jen houslista Jevíšek se dokáže vžít do jeho situace a pochopit ho. Honička skončí tím, že podezřelý spadne ve tmě ze skály a na místě zemře. MILOSTNÁ PÍSEŇ
Navazuje na povídku "Lída". Holub se do Lidky zamiluje a fascinovaně dívku zkoumá - její reakce, pocity, pohyby a chování. Předstírá, že o incidentu s útěkem nemá tušení, nicméně Lída, která jeho lásku oplácí, se mu rozhodne přiznat, a když zjistí, že Holub již dávno vše ví, je nucena onen vztah ukončit kvůli matce a společenským předsudkům. ELEGIE
Pokračuje v povídce "Šlépěj". Oba muži se po přednášce v Aristotelské Společnosti setkávají venku a vypráví si o tom, jak nechápaví byli ostatní posluchači, kteří nezpozorovali, že celou dobu naslouchali ryzí pravdě. Potom usednou ve vinárně, kde jeden z mužů potká svého bratra, který žije v Africe. Po odchodu z vinárny bratr beze stopy zmizí. UTKVĚNÍ ČASU
Filosofická úvaha nad významem jednotlivých zvuků, které tvoří ticho nebo hluk jež determinuje myšlenky a pocity. HISOTRIE BEZE SLOV
Pan Ježek potká v lese spícího vandráka, který má na klobouku napsáno Puerta del Sol. Vyptává se ho na jeho životní příběh, tulák mu však nic nepoví, Ježek si představí jeho osud sám a spokojen a vnitřně obohacen odchází domů. ZTRACENÁ CESTA
Dva neznámí muži spolu hovoří při nočním putování, aniž by jeden na druhého ve tmě viděli. Jednoho z nich napadne myšlenka, která se mu zdá pravdivá, prastará a naprosto esenciální k poznání lidské duše, jenže mu unikne, a tak není schopen svému druhovi vysvětlit, o čem přesně ona myšlenka byla. NÁPIS
Kvíčala navštívil svého nemocného kolegu Matyse. V pokoji pacienta mu však bylo velmi nepříjemně, nedokázal uniknout pocitu viny pramenícímu z toho, že on je zdravý, kdežto Matys stůně. Nemocný ukazuje Kvíčalovi nápis "Nazpět!", který kdysi vyryl do zdi, ale už si nepamatuje proč, a uvažuje nad tím, jak smutné je, že nám naše vlastní minulost utíká doslova mezi prsty. POKUŠENÍ
Pan Růžička se prochází svým bytem a rodným městem a rozmýšlí se, jestli má podlehnout vábení ciziny a odjet, nebo zůstat doma. Nakonec se vypraví do kavárny, kde naváže oční kontakt se dvěma ženami. První z nich je sotva dospělé děvčátko, které ho fascinuje kvůli své naivitě a nevinnosti, druhou je nádherná žena, která jej přitahuje nestoudností a zkušenostmi. ODRAZY
Nemocný vypráví panu Lhotovi o tom, jak každý letní den vysedává u řeky a pozoruje, jak plyne. Vidí v ní prý odlesky všech událostí, míst a dokonce i samotného Boha. ČEKÁRNA
Pan Záruba přečkává noc v čekárně a zhnuseně pozoruje svoje spolunocležníky, kteří se mu vůbec nezdají být lidští. Nakonec mezi nimi nalezne člověka, který se mu zdá být podobný jemu samému, a rozpráví s ním o smyslu života. ...Po ruce těkal mu světlounký mravenec, nevěda kudy kam na ploše příliš veliké. I nás, myslil si Ježek, mravenečku, i nás rozčiluje svět příliš veliký: ty dálky, poutníče, ta panika neútěšná! Proč tak běžíš? Počkej, prodli, nic ti neudělám, třeba že jsem veliký. Ach, malý dobrodruhu, je to jen zmatek, co tě pohání? Divý a zoufalý zmatek samoty? Nějaká úzkost? Kde pak je brána, kudy bys unikl? POMOC!
Pan Brož v noci odbude naříkající hlas volající o pomoc, nakonec se ale sžírá nejistotou, co se vlastně stalo, a není schopen se přes tuto událost přenést. "Co je to štěstí?"
"Nic. Prostě to potkáte. Je to, zkrátka, ku podivu. Myslel jste někdy na pohanské bohy?"
"Nemyslel."
"To bylo tak: Nikdo jich nečekal, a z nenadání je uviděl. Někde ve vodě nebo v křoví či v plameni. Proto byli tak krásní. Ó kdybych to dovedl vyslovit! Kdybych to jen dovedl vyslovit!"
"Proč myslíte na bohy?"
"Jen tak. Štěstí se musí rychle a nenadále potkat. Je to tak zvláštní náhoda! Tak náhlá událost, že byste řekl: ach, jaké dobrodružství. Potkalo vás to někdy?"
"Potkalo."
"A tu vám bylo jako ve snu. To nekrásnější je jenom dobrodružství. Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením."
"Proč, proč to tak je?"
"Nevím. Nemohla by trvat, kdyby nebyla trápením. Hleďte, staří měli jediné jméno pro štěstí a náhodu. Ale bylo to jméno božské."
V této sbírce se už také naplno projevuje Čapkův spisovatelský talent a neuvěřitelná slovní zásoba, pro umocnění dojmu používá i nových a neotřelých tvarů slov, která mu pomáhají navodit pocity jednotlivých postav vystupujících v povídkách, např. pavučí spánku, bolest dětsky tíkne atd. Boží muka jsou velmi zajímavým souborem povídek, dalo by se říct i novelových balad, pojednávajícími o smyslu lidského života, který leží podle autora za hranicemi možností lidského chápání. Onu prastarou pravdu si nemůžeme podržet, lze se na ni jen velmi letmo podívat, a všechno, co z takového zážitku zbude, je jen pocit uniknuvší myšlenky. Velmi zajímavé dílo spadající svojí celkovou koncepcí spíše do pozdějších období Čapkovy tvorby.
Zdroj: Zuzana Mráziková, 21.04.2006
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Karel Čapek - Boží muka
Aktuálně
Životopisy
23. 04. 2024 Miguel de Unamuno
Práce dne
Častokrát se sám sebe ptám, jaký je vlastně smysl člověka? Mnohdy totiž narážím na ten problém, že pokud člověk žije - a to třeba i efektivně a prospěšně - častokrát se mu stane, že vlastně po něm nic nezbude. Ano, možná, že si na něj časem někdo vzpomene. Nejspíše někdo z jeho blízkých, popřípadě těch,...
Statistiky
Čtenářský deník:
8017 dělČítanka:
4764 textůŽivotopisy:
854 zivotopisůSlohové práce:
5834 pracíSlovníček pojmů:
109 heselSpisovatelé:
1840 autorůAktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
golet v odysseovA CESTA zdobeni stromku neználek Foglar Jirásek zabijačka záměr Julius Zeyer co mi dělá radost Ajvaz za deset let lednice když zavřu oči mrtvé město květiny prostor milan uhde Báthoryová ruma Balady a romance buddenbrookové český autor chancellor pavel zeman měšťák šlechticem analytický článek popraviště Tajemný starý dům nikl
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 714 007 732
Odezva: 0.08 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí