Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Útlý spisek Sluneční stát je v dnešní době považován společně s "Utopií" Thomasse Moora za základní dílo novodobého utopického socialismu. Takové slávy se Campanella určitě nenadál, protože Sluneční stát vznikal v inkvizičním vězení, kam se autor dostal kvůli obvinění z politického zločinu a kacířství. Poprvé byl spis vydán roku 1623 ve Frankfurtu nad Mohanem jako součást obsáhlého díla Philosophia realis. Původním jazykem Slunečního státu byla latina, velmi známý je však i tzv. "luganský překlad", což byl opis díla do italštiny, který sice obsahoval mnoho chyb, ujal se ve své době však mnohem více než původní latinský originál.

Sluneční stát je psán formou dialogu mezi mořeplavcem z Janova a velmistrem řádu hospitalitů, kdy mořeplavec vypráví druhému muži o svých dobrodružstvích, které zažil na dalekých cestách. Velmistra zaujme především vyprávění námořníka o ideálním státu ležícím kdesi na rovníku, jehož obyvatelé žijí zcela odlišně než všechny jiné známé kultury. Svou zemi nazývají Sluneční stát. Tito lidé se sem dostali z Indie, když utíkali před nájezdy krvelačných Mongolů, a rozhodli se zde založit stát, kde by všichni měli všechno společné a žili by v harmonii.

Systém Slunečního státu
VLÁDA - v čele Slunečního státu stojí nejvyšší kněz Slunce, který nebývá volen, ale který je nejmoudřejším a nejvzdělanějším občanem celé země a je mu minimálně 35 let. Pomáhají mu tři spoluvládci - Pon, Sin a Mor (Moc, Moudrost a Láska). Moc se zabývá vojskem, zásobováním státu, výrobou zbraní, obléháním, válkou atd., ale ve všech důležitých rozhodnutích stále podléhá Slunci. Pod Moudrost spadají všechny vědy, umění a většina řemesel. Moudrost je také zodpovědná za vzdělávání. Láska má na starosti jídlo, ošacení, zemědělství a plození dětí.
VZDĚLÁVÁNÍ - děti se vzdělávají společně pod dohledem učitele, jímž je zpravidla moudrý stařec. Jsou rozděleny do skupinek podle věku a místo knih jim slouží obrovské zdi, na kterých je zachyceno všechno vědění z celého světa - jsou tam vyobrazena nebeská tělesa, řemesla, světová náboženství, rostliny, zvířata, panovníci okolních států a mnoho jiného. Sluneční stát totiž posílá do okolního světa vyslance, kteří mají za úkol shromažďovat veškeré poznatky o dané zemi, naučit se jazyk atd. Děti se dále vzdělávají v řemeslech a snaží se jich naučit co nejvíce. Podle nadání je jim potom zadáno, jakou prací se budou zabývat.
VLASTNICTVÍ - pro obyvatele Slunečního státu je všechno společné. Dělí se proto o domy, ložnice, výchovu, děti, jídlo ale i ženy. Campanella vysvětluje společné vlastnictví jako jediný způsob, jak vykořenit lidskou chamtivost. Díky společnému vlastnictví nikdo ve státě nestrádá, všeho má dostatek a pracuje radostněji.
PLOZENÍ DĚTÍ - dokonce i sexuální styk je řízen a kontrolován státem. Plození dětí spadá pod spoluvládce Lásku, který s pomocí svých úředníků určuje, jaký muž se hodí pro jakou ženu. Potomstvo je pro stát velmi důležité, a tak se úředníci snaží kombinovat různé jedince tak, aby dosáhli fyzicky co nejlépe vybavených dětí. Velkou roli hraje u plození dětí také postavení nebeských těles, které determinuje povahu a nadání dítěte. Minimální věk, kdy dívka může mít sexuální styk, je 19, u chlapců je to až 21 let. Největší ctností každé ženy je přivést na svět co nejvíce zdravých dětí. Neplodné ženy mohou dále žít ve společenství, ztrácejí však veškerou úctu a postavení. Chlapcům, kteří jsou od přírody vášniví, je povolován pohlavní styk mnohem častěji, a to proto, aby se zabránilo zvrhlostem. Takoví chlapci mohou strávit noc s těhotnou nebo neplodnou ženou.
OBCHOD - ve Slunečním státě mezi sebou jednotliví občané neobchodují, a proto také nepotřebují peníze. Jisté zásoby peněz ale stát má pro případ, že by potřeboval obchodovat s ostatními kulturami. Z toho samého důvodu má Sluneční stát rezervy ve všech světových měnách. Navzdory všem rezervám však vláda Slunečního státu upřednostňuje výměnu hotového zboží nebo surovin (barter). Nulovou hodnotu má pro občany Slunečního státu zlato a stříbro, které se podle nich hodí pouze pro výrobu nádobí a předmětů denní potřeby.
ZEMĚDĚLSTVÍ, ROLNICTVÍ - zemědělstvím a chovem dobytka (společně s vojenstvím) se musí zabývat každý občan státu po určenou dobu. Pokud se však někdo rozhodne zemědělstvím nebo rolnictvím zabývat po celý život, nikdo mu v tom nebrání. Všechny poznatky o zemědělství jsou shrnuty v knize Georgica, která obsahuje nejdůležitější rady, jak obdělávat půdu, nauka o rolnictví je obsažena v knize Bucolica.
LÉKAŘSTVÍ - pro obyvatele Slunečního státu je velmi důležitá hygiena - každé ráno se umývají, češou atd., takže se u nich téměř nevykytují žádné choroby. Znají také sprchy a kanalizaci, což napomáhá k udržení čistoty. Neobjevují se u nich vůbec pohlavní choroby, na druhou stranu ale často trpí padoucnicí (epilepsií - ve starověku byla považována za projev vysoké inteligence a označována jako "svatá nemoc"). Lékaři se těší veliké úctě a starají se o mnoho každodenních činností, především o přípravu jídla. Průměrný věk obyvatel se pohybuje mezi 100-200 lety. Lékaři mají dovoleno studovat lidskou anatomii na odsouzencích k trestu smrti.
PRÁVNÍ SYSTÉM - ve Slunečním státě neexistují žaláře. Málokdy je někdo odsouzen, protože opravdovému trestu předchází několik napomenutí a navíc jsou všichni obyvatelé ve státě spokojení a snaží se být co nejlepšími občany. Na druhou stranu existuje a je uplatňován trest smrti, který se uděluje především za vojenské zločiny (zbabělost, zběhnutí atd.). Trest smrti je prováděn lidem, který viníka veřejně ukamenuje. Všechny zákony Slunečního státu jsou vyryty do měděné desky, která se nachází uvnitř hlavního chrámu. Zákony jsou stručné, jasné a je jich jen málo.
NÁBOŽENSTVÍ - hlavním knězem je vládce Slunce a církev Slunečního státu se sestává z kněžích, kteří do této služby nastoupili dobrovolně tím, že obětovali svůj život a zasvětili jej církvi. Neuznávají žádného boha, ale modlí se k nebeským tělesům a nekonečnému vesmíru. Obyvatelé Slunečního státu jsou dobře seznámeni se světovými náboženstvími - striktně odsuzují Mohameda jako nečestného a svárlivého proroka, na druhou stranu uznávají Krista, apoštoly a celé křesťanství jako velmi rozumné učení. Své mrtvé obyvatelé Slunečního státu nepohřbívají, ale spalují, a to z hygienických důvodů. Základem jejich náboženství jsou dva fyzikální principy: SLUNCE = otec, ZEMĚ = matka. Věří v nesmrtelnost duší, které se po odchodu z vezdejšího světa zařadí do zástupu dobrých nebo zlých andělů.

Kromě dialogu mezi mořeplavcem a velmistrem obsahuje spisek ještě dvě "kapitoly", ve kterých Campanella obhajuje svoji teorii o nejlepším a nejideálnějším státě. Uvádí zde námitky, kterými se proti jeho spisu ohradili soudobí filozofové, a argumenty, kterými své myšlenky bránil. Campanella nesouhlasí s Aristotelovým učením a distancuje se od něj - Aristoteles uznával pouze soukromé vlastnictví jako nejideálnější formu, protože podle něj se lidé mnohem lépe starají o své vlastní věci než o majetek společný, který tím pádem nepatří de facto nikomu.

POZNÁMKA:

Ve Slunečním státě zmiňuje Campanella i čtyřicetihodinové mučení, které musel v inkvizičním vězení podstoupit. Rozhodl se však, že nepromluví, a tak také udělal.

CITÁT Z KNIHY:

"...Jen abych nezapomněl: nezvratně dokazují, že člověk má svobodnou vůli, a říkají, že jestliže po dobu čtyřicetihodinového nejkrutějšího mučení, které vytrpěl jeden jimi velmi vážený filozof, nebylo lze dostati z něho při výslechu ani jediné slůvko přiznání o tom, co na něm vyzvídali, a to proto, že se ve své duši rozhodl mlčet, tedy ani hvězdy působící z velké dálky a mírně, nemohou nás donutit, abychom jednali proti svému rozhodnutí."

ZÁVĚR:

Sluneční stát je zajímavý spis, který kloubí dohromady křesťanské středověké ideály s antickou a renesanční filosofií a vytváří tak dílo, které se nesmazatelně vepsalo jak do literární, tak do filozofické historie naší společnosti. Jedinou nevýhodou je, že spis je v dnešní době těžko dostupný, pokud se vám ale dostane do rukou, určitě stojí za přečtení.

Čítanka

-

Sluneční stát