Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Heinrich Luitpold Himmler se narodil v Mnichově 7. října roku 1900 do středostavovské, přísně katolické rodiny. Jeho otec byl školní ředitel, jenž vyučoval děti z mnoha místních vlivných rodin. Díky těmto vazbám se jeho kmotrem stal princ Heinrich Bavorský. Přestože během první světové války byl příliš mladý pro vojenskou službu, připojil se k oddílu důstojnických kadetů.

Zajímal se hlavně o zemědělství, které ihned začal studovat po ukončení školy. Nějakou dobu pracoval na farmě a poté se přihlásil na technickou univerzitu v Mnichově. Krátce nato se začal zajímat i o politiku.

Roku 1922 pracoval jako technický asistent u firmy na výrobu umělých hnojiv, v témže roce také vstoupil do Reichskriegsflagge, polovojenské organizaci vedené Ernstem Röhmem. O rok později vstoupil do NSDAP a zúčastnil nepříliš úspěšného pivního puče, pokusu o převrat.

Po uvěznění Adolfa Hitlera převzal Gregor Strasser, další významný straník, kontrolu nad severní sekcí partaje. Strasser zaměstnal Himmlera jako svého hlavního asistenta. Jeho základní pracovní náplní byla administrativa a distribuce propagačních materiálů. Velice rychle se projevily Himmlerovy schopnosti, zanedlouho byl dokonce pověřen zorganizováním SS v jižním Bavorsku.

Budoval si v NSDAP kariéru a v roce 1926, když byl Strasser jmenován šéfem propagandy, se s ním přesunul do Mnichova jako jeho zástupce.
V lednu 1929 ho Hitler jmenoval říšským vedoucím (Reichsführerem SS), o dva roky později se SS staly plně nezávislými na SA.
Začal na SA pohlížet jako na rivaly svých SS, takže se s Göringem rozhodli přesvědčit Hitlera, že Röhm chystá převrat. Díky tomu došlo k "Noci dlouhých nožů", kdy SS zmasakrovaly vedoucí funkcionáře SA.

Po založení Rasového a bezpečnostního úřadu (RuSHA, Rasse- und Siedlungshauptamt) strávil spoustu času propagací myšlenky o nadřazenosti nordické rasy.
V červnu 1936 byl Himmler jmenován šéfem policie pro celé Německo, což výrazně posílilo jeho vliv a moc. Dále rozšiřoval SS, které byly před začátkem války rozděleny do dvou částí, vojenské Waffen-SS a ostatní Allgemeine-SS.

Hned po vypuknutí války se Waffen-SS dopouštěly těch nejtěžších zločinů, například hromadných poprav civilního obyvatelstva, čehož se pravidelná armáda zatím nezúčastňovala. SS se také výrazně podílely na budování a provozu koncentračních táborů, které byly zodpovědné za masové vybíjení jejich vězňů. Kromě toho obstarávaly "nuceně nasazené" pracovníky pro německý válečný průmysl. Himmler byl oddán myšlence vyčistit Německo ode všeho, co nebylo nejčistším genetickým materiálem.

V počátcích obdobích války Himmler vydával příkazy a koordinoval úsilí směřující k likvidaci milionů lidí. Hitler byl natolik spokojen s jeho výkony, že ho roku 1943 jmenoval ministrem vnitra.
Jak válka pokračovala, Himmler si uvědomil, že Německo nemusí vyhrát, a začal za Hitlerovými zády vyjednávat se Spojenci. Také se domníval, že v těchto jednáních může využít vězně v koncentračních táborech ve svůj prospěch. To bylo v přímém rozporu s Hitlerovými příkazy, aby nikdo nevpadl do rukou Spojenců.

Když se válka blížila ke svému závěru, Sověti obsadili velkou část Německa a blížili se k Berlínu. Myšlenka na zajetí Rudou armádou strašila každého, důstojníky i mužstvo, a Himmler nebyl výjimkou. Snažil se, aby Spojenci přijali německou kapitulaci s tím, že pak společnými silami porazí Sovětskou armádu. Když se Hitler doslechl o Himmlerově pokoutním vyjednávání, vzal to jako nejhorší zradu, ke které kdy došlo. Okamžitě jej zbavil členství ve straně a všech jeho úřadů.

Po pádu třetí říše se Himmler v přestrojení a s falešnými papíry neúspěšně pokoušel vyhnout zajetí. Po převezení do prověřovacího tábora odkryl svou pravou identitu. Když byl podrobován tělesné prohlídce, podařilo se mu rozkousnout kyanidovou kapsli.
Zemřel krátce poté 23. května 1945 v Lüneburgu.