Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Předložky (praepositio) vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce (totiž místo, čas, způsob, příčinu aj.), ale teprve až ve spojení se jmény, jejichž pád řídí. Teprve v těchto předložkových vazbách uplatňují svůj věcný (slovní) význam. Ten je ve větě příslovečným určením, řidčeji předmětem nebo neshodným přívlastkem. Samostatně se předložky v řeči nevyskytují.

Předložky patří společně s příslovci, spojkami, částicemi a citoslovci do neohebných slovních druhů. V češtině je mezi slovními druhy řadíme na sedmé místo.

Předložkový pád

Předložka tvoří se svým jménem tzv. předložkový pád (předložkovou vazbu). Např. v (domě); do (města); s (muži); pro (mě); po (čtyřech).

Předložkový pád tvoří ve větě jediný větný člen, a to nejčastěji příslovečné určení (jedeme na hory), ale může být i předmětem (vzpomínal jsem na domov), přívlastkem neshodným (dělníci z Karviné) či doplňkem (byl zvolen za předsedu).

Dělení předložek

Rozlišujeme předložky vlastní (primární/původní) a nevlastní (sekundární/ne­původní).

Vlastní předložky

Vlastní předložky nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu (např. v, do, s, pro aj.); dále je dělíme na slabičné a neslabičné.

Předložky vlastní se v řeči vyskytují většinou také jako předpony u sloves – např. vnést, donést, smést, pronést atd. Jako předpona se však nevyskytuje předložka k a rovněž předložky bez a proti nejsou předponami slovesnými.

Neslabičné předložky vlastní s, z, v, k mívají pro snazší výslovnost někdy slabičnou podobu se, ze, ve, ke (příp. ku). Slabičná podoba bývá před slovem se souhláskou stejnou nebo podobnou, jako má předložka, nebo se skupinou tří souhlásek (např. ze země, ve vlaku, se školou, ve středu, ke stromu…).
Předložka k má v několika ustálených spojeních rovněž podobu ku (před slovem začínajícím retnou souhláskou p) – ku podivu (psáno i kupodivu), ku pomoci, ku prospěchu, ku Praze, ku příkladu (psáno i kupříkladu). Podobu ku se vyskytuje také při čtení matematických výrazů jako a:b (á ku bé).

A aby toho nebylo málo, také předložky slabičné zakončené na souhlásku (od, nad, pod, před, bez, přes, aj.) mívají, a to řidčeji než předložky neslabičné, další podobu ⇒ ode (mne), nade (mnou), pode, přede, beze (všeho), přese (všechno) aj.

Nevlastní předložky

Nevlastní předložky mohou být i jiným slovním druhem než jen předložkou (příslovcem nebo podstatným jménem); vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází. Např. kolem, pomocí, blízko, místo, prostřednictvím aj.

Předložky a pády

Každá předložka se pojí s určitým pádem, buď s jediným, nebo s několika.

Předložky nevlastní se pojí s 2. pádem (kolem lesa, vedle domu, místo očí, kromě neděle, pomocí přátel). Pouze předložky mimo, vyjma se pojí se 4. pádem (mimo to) a předložky kvůli, vůči s pádem třetím (kvůli tobě, vůči ní).

Z předložek vlastních se pojí s
2. pádem: bez, do, od, u, z
3. pádem: k, proti
4. pádem: ob, pro, přes, skrz
6. pádem: při
7. pádem: s

4. a 6. pádem: na, po, v
4. a 7. pádem: nad, pod, před, za, mezi (předložka za se ještě může pojit s 2. pádem, a to v časovém významu na otázku kdy? – př. za dne, za noci)

Vyslovování předložek

Přízvuk hlavní je v následujícím textu označen tučně (na první slabice slova); přízvuk vedlejší kurzívou (u delších, alespoň trojslabičných slov).

Jednoslabičné předložky

Předložky jednoslabičné se vyslovují se slovem, k němuž náleží, jako jedno slovo. V takovém spojení se tedy klade přízvuk na předložku – např. do školy, po Orlici, na severu, se sestrou, do šesté třídy.

Ovšem pozor, takové předložky však přízvuk nemívají, následuje-li po nich slovo dlouhé nebo pro výslovnost obtížnější, anebo slovo, na kterém je důraz – např. na nejnepřístupněj­ším místě, na okresní národní výbor, ne na místní.

Dvojslabičné předložky

Předložky dvojslabičné (např. „mezi“, „mimo“, „místo“, „kromě“, „kolem“, „skrze“, „vedle“ apod.) + jejich jednoslabičné podoby („krom“, „kol“, „skrz“) + předložky „dle“ a „zpod“ hlavní přízvuk nemívají. Mít ho ovšem mohou, pakliže na ně klademe zvláštní důraz.

Př. mezi stromy, mimo neděli, kromě tebe, skrze les, vedle domu; krom nadání, kol továrny, skrz řady, dle předpisu, zpod stolu

Trojslabičné předložky

Předložky trojslabičné zpravidla přízvuk mají – např. okolo hřiště, pomocí přátel.

Poznámky

Mějme na paměti, že při užívání předložek je třeba dbát jednak o jejich přesnost a správnost významovou, tak i o jejich vhodnost slohovou!