Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Verš

V širším smyslu jde o specifickým způsobem organizovaný jazykový projev, v tom užším o rytmicky a významově organizovanou jednotku (1 řádek) básnického díla, jež se vyznačuje jistým uspořádáním (kupříkladu rozložením dlouhých a krátkých či přízvučných a nepřízvučných slabik, intonací, eventuálně rýmem) a tvoří svéráznou celistvost, při jejímž vnímání očekáváme, že bude následovat další, podobně organizovaná jednotka.
Verš nepodléhá gramatickým ani syntaktickým zvyklostem, má vlastní rytmická pravidla a specifické členění textu.

Volný a bezrozměrný verš

Významným druhem verše je takzvaný volný verš, pro který je charakteristické minimum normovaných prvků i členění na úseky, jež se vyznačují pouze intonací. Hojně se začal vyskytovat od konce 19. století, přičemž prvně jej použil americký básník Walt Whitman. V dnešním povědomí někdy splývá s tzv. bezrozměrným veršem, typickým hlavně pro středověk, který také není normován počtem slabik ani přízvuků. Od volného verše se liší tím, že je syntaktickým celkem (jednoduše řečeno: každý verš je větou).

Hexametr, blankvers a alexandrín

Během historického vývoje se ustálila řada pevných veršovaných útvarů. K tradičním patří například hexametr, jenž lze charakterizovat jako časoměrný šestistopý verš, příznačný pro antickou epiku, dále blankvers – nerýmovaný pětistopý jamb, rozšířený zejména v anglické literatuře – nebo alexandrín, dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) verš francouzského klasicistní tragédie, tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). S alexandrínem se můžeme setkat především v sonetech.

Hexametr – ukázka (Svatopluk Čech – Václav Živsa)
Léto ku konci se chýlilo již, zvěst podzimu vlála
přes požatý vůkol všude lán a zryté nově brázdy,
když cestou hochu povědomou od Karlova Týna
jsem po letech zase šel, muž skráně prošedlé,
k úvalu pod Mramorem, kde zlaté mi vzkvétalo dětství.

Blankvers – ukázka (Julius Zeyer – Kronika o svatém Brandanu)
Hod vánoční se slavil v klášteře,
kde svatý Brandan zvolen opatem;
on dlouho zdráhal se, se slzami
své bratry prosil, by tu důstojnost
ne jemu vnucovali, jinému
že lépe slušela by, v pokoře
on žít že chtěl a v stínu, v modlitbě,
vždyť proto odřekl se nároků
na slávu světa, neboť pocházel
on z rodu královského v Erině.

Alexandrín – ukázka (Karel Hlaváček – Hrál kdosi na hoboj)
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou

Versologie

Nauka o verši (versologie) je literárněvědný obor zabývající se problematikou verše, rytmu, metra, prozodickými systémy, rýmem, asonancí i ustálenými druhy verše.
Součástí versologie je prozódie, nauka o zvukovém členění verše.