Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 7.11.2008 - J. Kloudová, Aktij007[zavinac]centrum.cz

Anna Franková, vlastním jménem Annelies Marie Franková, se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Pocházela z židovské rodiny, byla dcerou Otty Franka a Edith Holländerové a měla ještě o tři roky starší sestru Margot.

Když v roce 1933 vyhrál volby v Německu Hitler a jeho strana, rodina se začala bát, co s nimi bude, proto emigrovala do Amsterdamu. Pronásledování Židů se stupňovalo i zde. Poté co měl otec odejít do koncentračního tábora, rozhodla se rodina ukrýt. Zinscenovala odjezd do Švýcarska, čemuž podle záměrně vytvořených stop uvěřili i nejbližší přátelé. Přitom se rodina přesunula jen o kousek dál od svého bydliště, do zadního traktu obchodního domu, kde pracoval otec. Nazývali to "potopení". Několik zaměstnanců obchodního domu bylo zasvěceno a obstarávalo rodině potraviny a spojení se světem zajišťovalo rádio.

Celkem bylo v zadním traktu ukryto 8 osob (původně 7, zubní lékař přišel o něco později). Kromě Frankových zde byli ještě jejich známí: manželé van Pelsovi (v deníku van Daanovi) a jejich syn Petr. Obchodní dům se nachází v centru Amsterdamu na Prinsengrachtu.

Anne Franková líčí ve svém deníku dvouleté soužití osmi lidí, jejich různé povahy, jejich schopnost či neschopnost přizpůsobit se ve stísněných podmínkách ostatním, jejich prožívání války, své citové vzplanutí k 17letému Petrovi van Pelsovi, odcizení se vlastní matce a respekt vůči otci, hledání cesty ke své setře.
Lidé, skrytí v zadním traktu starého domu, žili nejen v hluboké fyzické, ale i psychické odloučenosti od světa a lidí. Každý z nich byl sám se svým strachem z každého zvuku v domě, se svojí hrůzou z možného odhalení.

Anne svěřovala své zážitky imaginární postavě svého deníku, přítelkyni Kitty, kterou si vymyslela.
Zadní trakt je oddělen od oficiální části domu otáčivou knihovnou, za kterou se skrývají schody.
Skrývání trvalo dva roky. Deník Anne Frankové končí posledním zápisem dne 1. srpna 1944. 4. srpna 1944 vpadlo do zadního traktu gestapo a zatklo všechny osoby, jež se tam skrývaly, jakož i ty, co je ukrývali, a odvezlo je do německých a holandských koncentračních táborů.

Z "potopenců" se vrátil pouze otec. Anna zemřela v koncentračním táboru Bergen-Belsen dva měsíce před osvobozením Holandska. Přesné datum její smrti není známo, ale mělo by být někdy během března 1945.

Annin deník byl nalezen mezi starými knihami na zemi. Obracela se v něm často k holandskému národu a byla vděčná této zemi, že ji přijala. Proto ji Holanďané vydávají za svoji hrdinku.

ŽIVOTOPIS č.2 - 28.2.2017 - Getner, rodinamuzigova[zavinac]seznam.cz

Anne Franková, celým jménem Annelies Marie Franková, se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem do německé židovské rodiny jako druhá dcera Otto Franka a Edith Frankové-Holländerové. Měla jen jednoho sourozence, o 3 roky starší sestru Margot.
Ve Frankfurtu žilo několik generací jejích předků a Anna tam prožila šťastné první roky dětství. Její otec bojoval jako německý důstojník v 1. světové válce. Po skončení války pracoval v rodinné bance a její matka byla ženou v domácnosti.

Po nástupu Hitlera k moci se Židé stali odpovědnými za všechny ekonomické a sociální problémy v zemi. Frankovi se přestali cítit v Německu bezpečně, jejich banka se dostala do finančních problémů kvůli celosvětové hospodářské krizi, a tak se rodina rozhodla v roce 1933 přestěhovat do Amsterdamu v Nizozemsku. Zatímco rodiče zřizovali obchod, aby si zajistili živobytí, Anna a Margot bydlely u babičky Holländerové v Cáchách.

Před Hitlerem rodina neunikla, protože v květnu 1940 vtrhla německá armáda do do té doby neutrálního Holandska. Diskriminace vůči židovskému obyvatelstvu a represe se neustále stupňovaly - Židé nesměli být majiteli vlastních obchodů, nesměli v noci vycházet na ulici ani sedět na dvoře svých domů, nesměli se vozit v hromadné dopravě, dokonce ani v soukromých autech. Anna a její sestra musely v roce 1941 začít chodit do školy vyhrazené jen pro Židy, o rok později vyšlo nařízení, podle kterého museli všichni Židé mít na oblečení přišité žluté hvězdy.

Když 5. července 1942 přišlo tehdy 16leté Margot povolání do pracovního tábora, její otec se rozhodl, že je nejvyšší čas utéct. Podle předem vypracovaného plánu ukryl svou rodinu v nepoužívaných prostorách firemního skladu na ulici Prisengracht 263, do kterého vedl jediný vchod přes dveře ukryté za speciální otočnou knihovnou. Byli odkázáni na pomoc přátel, kteří je kryli a zásobovali potravinami a nejnutnějšími potřebami. O jejich úkrytu věděli jen čtyři lidé, kteří patřili mezi zaměstnance Otto Franka: Johannes Kleiman, Viktor Kugler a dvě sekretářky Miep Giesová a Bep Voskuijlová. Tito lidé představovali jejich jediný kontakt se světem po dlouhé měsíce. Ve městě se rozšířila fáma, jež měla od jejich úkrytu odvrátit zvědavost - že Frankovi unikli do Švýcarska...

Několik dní po jejich zmizení se k nim přidala i rodina Frankova obchodního partnera - Hermann van Pels s manželkou Augustou a synem Petrem (v deníku jako van Daanovi). V listopadu se do jejich úkrytu přistěhoval poslední člen domácnosti - doktor Fritz Pfeffer (v deníku jako Albert Düssell). Ve městě tehdy probíhaly četné razie, ale úkryt Frankových se jim nepodařilo najít, přestože po vloupání do skladu policie celou budovu důkladně prohledala.

Jejich úkryt byl prozrazen až 4. srpna 1944, po téměř 761 dnech ve stísněných podmínkách, a nikdy se s jistotou nezjistilo, kdo je zradil. Jejich úkryt byl důkladně prohledán, hledali zejména peníze a cennosti. Všech osm uprchlíků i Johaness Kleiman a Viktor Kugler byli odvezeni jednotkami SS do sběrného tábora ve Westerborku, kde je 3. září 1944 naložili do vlaku a deportovali do Německa. Byl to poslední vlak, jenž odjížděl z Nizozemska do německého koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Tam rozdělili vězně na muže a ženy. Nikdy více se už nesetkali...

Anna a Margot se dostali koncem října 1944 do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Zde v zimě roku 1944 kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám vypukla epidemie tyfu. Anna, rovněž nemocná, se starala o svou sestru až do její smrti. Sama zemřela jen několik dní po ní v březnu 1945. Koncentrační tábor byl osvobozen britskou armádou pouze o několik týdnů později.

Maminka Edith Franková zůstala v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kde v lednu 1945 zemřela hlady a na totální vyčerpání.

Tatínek Otto Frank byl jediným z 8 uprchlíků, který přežil. Byl umístěn v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, z něhož jej osvobodili sovětští vojáci 27. ledna 1945. Vrátil se do Amsterdamu, později žil ve Švýcarsku se svou rodinou. Znovu se oženil a zemřel v roce 1980.

Hermann van Pels byl poslán pravděpodobně hned po příchodu do plynové komory v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Podle Otto Franka však žil ještě několik týdnů.

Augusta van Pelsová se dostala do koncentračního tábora Bergen-Belsen transportem v listopadu 1944. Zde se setkala s Annou a Margot, ale záhy nato zemřela při převozu do koncentračního tábora Terezín.

Peter van Pels zůstal také v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Krátce před jeho osvobozením začali Němci evakuovat tábor a kdo dokázal stát na nohách, musel jít s nimi. Mezi evakuovanými vězni byl i Peter. Zemřel 5. května 1945 na totální vyčerpání.

Fritz Pfeffer byl v říjnu 1944 deportován do koncentračního tábora Neuengamme. Zemřel ve věku 55 let na vyčerpanost, nedostatek jídla a nemoc.

ŽIVOTOPIS č.3 - 16.4.2020 - Pavlína Soukupová, soukupova.pavlina[zavinac]zsjaklysa.cz

• narození: 12.června 1929, Frankfurt nad Mohanem
• úmrtí: březen 1945, koncentrační tábor
• příčina úmrtí: skvrnitý tyfus
• pohřební místo: Bergen-Belsen
• významné dílo: Deník Anne Frankové
• rodiče: Otto Frank a Edith Frank Hollander
• sestra: Margot Franková

Anne Franková se narodila v Německu, pocházela z německé židovské rodiny. Její rodina se ukrývala před nacisty v Amsterodamu. Za druhé světové války si psala deník, ten ji po smrti proslavil. Celá její rodina se ukryla v tajných místnostech kancelářské budovy Otto Franka.

Po dvou letech skrývání byla prozrazena a deportována do koncentračních táborů. Anna zemřela na tyfus v táboře podobně jako její starší sestra Margot. Matka obou sester zemřela na vyčerpání a podvýživu, neboť své porce jídla schovávala pro své dvě dcery. Její otec Otto jediný z rodiny přežil, vrátil se do Amsterdamu a našel její deník. Tento unikátní záznam se rozhodl vydat.

Anne dostala deník ke svým třináctým narozeninám a zachycuje události jejího života od 12. června 1942 do jejího posledního záznamu 1. srpna 1944. Pár dní po její smrti došlo k osvobození od německé armády a k postupné likvidaci všech koncentračních táborů. Toho se však již hlavní hrdinka nedožila. Deník Anne Frankové je také zfilmovaný.