Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Prozaička, sociálně demokratická a komunistická publicistka, vlastním jménem Helena Nosková. Narodila se v Praze jako dcera úředníka, který v 60. a 70. letech 19. století psal drobné prózy a účastnil se práce v českých kulturních spolcích. Její setra byla významná herečka a národní umělkyně.

Helena Malířová našla již koncem 90. let cestu do společnosti pražských umělců, byla přítelkyní anarchistických literátů a seznámila se s F.X.Šaldou.
Navštívila řadu cizích zemí: Francii, Holandsko, Itálii, Bulharsko, Německo aj. Roku 1912 za srbsko-turecké války byla na Balkáně jako reportérka a ošetřovatelka. O rok později se stala redaktorkou vídeňských sociálně demokratických Dělnických listů, kde pracoval i její muž, spisovatel Ivan Olbracht.

Po válce se odstěhovala do Prahy a žila do roku 1936 s Olbrachtem u jeho otce, prozaika Antala Staška v Krči. Roku 1920 navštívila ilegálně Sovětský svaz. Stala se zakládající členkou Komunistické strany Československa a redaktorkou stranického tisku (Rudé právo, Komunistka, Rozsévačka aj.).

Roku 1936 navštívila s delegací českých intelektuálů v době občanské války Španělsko. Aktivně se účastnila boje proti fašismu.

Zemřela v Praze 17. února 1940.

DÍLO:

Emocionálně laděné romány a povídky s autobiografickými prvky, v nichž sleduje osudy žen, jež svádějí zápas o své právo na plné citové a společenské žití.

Povídky: "Lidské srdce (1903); Křehké květiny (1907); První polibky (1912)"
Romány: "Právo na štěstí (1908); Víno (1912); Popel (1914); Srdce nemá vstání (1918); Vítězství (1918); Deset životů (1937); Mariola (1940)"

Vedle románů a povídek psala Malířová též verše, pohádky a prózy pro mládež. Z jejích pokusů o jevištní útvar zůstalo nejvýznamnější drama sociální vzpoury vyrůstající z revoluční atmosféry roku 1905 Bratrství, jež bylo ještě téhož roku inscenováno na jevišti Národního divadla. Rozsáhlá je její publicistická tvorba, knižně vyšly jen Rudé besídky (1922). Konečně jako překladatelka se uplatnila zejména v převodech díla T.Manna, francouzské a bulharské prózy.