Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ivan Blatný se narodil 21. prosince 1919 v Brně do rodiny spisovatele Lva Blatného. Odmaturoval na gymnáziu ve svém rodišti v roce 1938, posléze studoval FF MU. Vysokoškolská studia ovšem z důvodu uzavření vysokých škol (1939) nedokončil a začal pracovat v obchodě s optikou, který patřil jeho rodině. Po válce se věnoval zejména literární tvorbě.
V roce 1948 se ze stipendijního pobytu ve Velké Británii už nevrátil, požádal o politický azyl a zůstal trvale v cizině.

Ovšem pobyt v exilu snášel velmi těžce, trpěl pocity neustálého pronásledování. Kvůli své duševní chorobě byl několikrát hospitalizován, prvně roku 1948 v Londýně a Essexu, od roku 1954 se už léčil soustavně v různých ústavech (Essex, Ipswich).

Debutoval sbírkou Paní Jitřenka (1940), v níž melodickým veršem zaznamenává prchavé životní chvilky. S nostalgií nad plynoucím časem prochází rodným Brnem v díle Melancholické procházky (1941). Poetika Skupiny 42, jejímž byl členem, se projevuje ve sbírce Tento večer (1945). Nad obrazným vyjádřením převládá snaha o přímé pojmenování, dochází k depoetizaci básně. Běžný život a velkoměstská atmosféra jsou zprostředkovávány skládáním autentických rozhovorů do struktury básně. Poslední sbírkou před odjezdem do exilu je Hledání přítomného času (1947), vrací se k zážitkům z konce války, silně citově na něj působí určité dojmy z městského prostředí, jsou tu i básně meditativní, plné lásky ke světu, třebaže je nesmyslný a krutý. V Anglii zpočátku spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou, po internaci v psychiatrických léčebnách sice básně psal, ale teprve později byly shromažďovány. Z částí těchto textů sestavil Antonín Brousek sbírky Stará bydliště (1979) a Pomocná škola Bixley (1987). Obě sbírky vyšly v exilu v Torontu. Jeho dílo doplňují sbírky básní pro děti a překlady (Hölderlin, Rilke).

Ivan Blatný zemřel na "chronickou obstruktivní chorobu dýchacích cest, provázenou zápalem plic" 5. srpna 1990 ve všeobecné nemocnici v Colchesteru ve Velké Británii. Zpopelněn byl ve městě Weeley. Jeho popel byl poté převezen do Brna, kde byl básník na Ústředním hřbitově 2. května roku 1991 pohřben do společného hrobu s rodiči.