Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 15.3.2003 - *Luky*, Lukinka535[zavinac]seznam.cz

Český duchovní, náboženský reformátor, mistr a od roku 1409 i rektor "Univerzity Karlovy". Zavedl diakritická znaménka. Chtěl napravit církev podle ideálů Bible. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli. Podílel se na Kutnohorském dekretu (1409), který omezil počet cizinců vůči Čechům studujících na univerzitě na poměr jednoho ku třem. V roce 1412 vystoupil proti odpustkům. O dva roky později se vydal obhájit své názory - v mnoha bodech vycházející z myšlenek Jana Viklefa - na koncil do Kostnice, kde však byl ihned po příjezdu zatčen.
Dne 6. července 1415 byl upálen jako kacíř, důsledkem čehož vzniklo husitské hnutí.

DÍLO:

• České spisy
• Dcerka
• De orthographia Bohemica
• Jádro učení křesťanského
• Knížky o svatokupectví (1413)
• Kvodlibet (Quodlibet, 1411)
• List Vladykovy
• Listy přátelům v Čechách (1415)
• O církvi (De ecclesia, 1413)
• O sentencích (4 díly)
• O šesti bludiech (De sex erroribus)
• Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních (1413)
• Výklady viery, Desatera a Páteře (1412)
• Život Kristův

ŽIVOTOPIS č.2 - 1.2.2016 - Nela Trnčáková/Nelmen, trncakovan[zavinac]gmail.com

Po skonu horlivého kazatele Jana Milíče z Kroměříže v roce 1374 začali církevní hodnostáři pronásledovat jeho žáky. Milíčovy myšlenky však nadále žily v srdcích pražského lidu (řemeslníků, nádeníků, studentů i měšťanů). Sílu těchto myšlenek prokázali jeho posluchači, když svépomocí vybudovali Betlémskou kapli pro české kazatele, protože v té době se česky v kostelích nekázalo, liturgickým jazykem byla latina. Skutečným dějinným centrem se stala Betlémská kaple roku 1402, kdy na její kazatelnu poprvé vystoupil Jan Hus, asi třicetiletý kazatel a myslitel...

Narodil se kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. S přispěním Křišťana z Prachatic studoval na univerzitě, roku 1396 se stal mistrem filosofické fakulty a začal přednášet i kázat v kapli, což mu zabíralo nejvíce času. V jeho kázáních se objevují myšlenky Milíčovy ale jako teolog čerpá z anglického filosofa a teologa Jana Viklefa (1330-1384). Hus byl realista, tj. uznával, že obecné pojmy, ideje existují reálně čili skutečně, opakem je nominalismus. Otázky o nápravě církve a papežství byly v té době i v Čechách velice žhavým tématem. Církev v této době prožívá své schizma, a proto se němečtí mistři na univerzitě staví na stranu papeže, a tím pádem proti králově politice - díky jejich většině hlasů na univerzitě stála tedy tato vlivná instituce proti králi. Vydáním Kutnohorského dekretu (1409) Václav vyřešil situaci ve svůj prospěch... Strany se obracejí, nyní mají většinu hlasů čeští mistři vedeni Husem, jenž je zanedlouho zvolen rektorem, což mu znemožňuje dokončení bohosloveckých studií a dosažení teologického doktorátu. Z této doby pochází Husův spis Quodlibet (1411), vyznačující se ostrou kritikou církve.

Na jeho Betlémská kázání přichází snad celá Praha, což popuzovalo církevní hodnostáře, kteří v čele s arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hasenburka zařizují papežský zákaz kázání, později je na něj uvalen interdikt = zákaz všech církevních úkonů v místě, kde se klatbou postižený nachází. Za Husa se však staví královský dvůr a maří uskutečnění papežského trestu, ne však na dlouho. Roku 1412 současný papež Jan XXIII. vyhlašuje prodávání odpustků na získání peněz pro válku se svými odpůrci. Hus proti tomuto veřejně vystupuje jak v kázáních, tak i ve spisech: Rozprava o odpustcích, Proti papežské bule.
Ještě před nuceným odchodem z hlavního města napsal v roce 1412 řadu traktátů pro své betlémské posluchače: Provázek třípramenný, z víry, lásky a naděje, spisek O manželství, Zrcadlo člověka hřiešného větší a Zrcadlo menší, potom velmi důležité spisy Výklad Viery, Desatera a Páteře, O pravopise českém, tj. návrh na zavedení diakritických znamének, který by o hodně zjednodušil pravopis.
Hus se také zasadil o zavedení českého zpěvu do bohoslužby. Vrcholné české spisy napsal Hus za svého pobytu na Kozím Hrádku. Na venkově píše zejména česky. Některé spisy mají dokonce podobu českou i latinskou. Roku 1413 vznikají nejhorlivější spisy: Knížky o svatokupectví, O šesti bludiech (De sex erroribus), O církvi (De ecclesia), Dcerka: O poznání cesty pravé ke spasení, Postila, tj. Výklad svatých čtení nedělních, Jádro naučení křesťanského (něco jako tehdejší katechismus), Knížky proti knězi kuchmistrovi.

Novému koncilu svolanému do Kostnice byl určen úkol rozřešit spory a zmatky tehdejšího křesťanství a měl zde být napraven i český kacíř. Hus se tam vydal, i když tušil, že už se nevrátí. Králův bratr Zikmund sice sliboval ochranu, ale jeho neupřímnost byla příliš známá.
Ihned po vstupu do koncilního města byl Hus zatčen a uvězněn. Byly mu umožněny jen tři veřejné výslechy. Ve vězení rovněž píše - důležitý je traktát, ve kterém schvaluje přijímání podobojí. Hus píše přátelům, posluchačům, univerzitě, průvodcům a celému národu nový literární druh: list jako promluvu, poslání, traktát, odkaz.

Jan Hus byl popraven 6. července 1415. Tato okázalá poprava dala Husovým myšlenkám pečeť nevyvratitelné pravdy.