Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jan Zábrana byl za svého života básníkem, prozaikem a překladatelem. Narodil se 4. června 1931 v Herálci u Humpolce v učitelské rodině. Oba jeho rodiče se angažovali v politice (aktivní členové národně socialistické strany) a pro tuto činnost byli po vykonstruovaném obvinění z velezrady v roce 1950 (matka), respektive 1952 (otec) odsouzeni k mnohaletému vězení. Také z těchto důvodů Zábranu nepřijali ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde chtěl navštěvovat semináře klasické filologie. A tak od konce roku 1950 absolvoval alespoň čtyři semestry bohosloví; i z tohoto studia byl ovšem v polovině roku 1952 vyškrtnut. V témže roce, když byl uvězněn i jeho tatínek, byl rodině zabaven veškerý majetek a Zábrana byl nucen se vystěhovat z jejich rodinného domku v Humpolci do Prahy. Následně se živil jako obyčejný dělník (zámečník, brusič...). Od poloviny padesátých let se řadil k překladatelům z povolání, stal se i členem Kruhu překladatelů.

Je autorem tří básnických knih - Utkvělé černé ikony (1966), Stránky z deníku (1968) a Lynč (1968; později pod titulem Samosoud). Hlavními tématy jeho poezie jsou milostné vztahy a jejich nejistoty, láska, nesvoboda, smrt nebo tvoření. Od příběhů jedinců, kteří prožívají různé osudy v podmínkách politické nesvobody dochází k zobecňující charakteristice životních prožitků té části mladé generace, jíž bylo odpíráno uplatnění podle jejich vloh a talentu. Také nadužívá obrazných vyjádření, různých forem (jako je klasický sonet, litanický patos, civilní projev...). Celkově vyšly jeho sbírky v přepracované podobě pod názvem Básně (1993). Spolu s Josefem Škvoreckým, svým celoživotním přítelem, napsali detektivní trilogii Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964), Vražda v zastoupení (1967) a knihu pro děti Táňa a dva pistolníci (1965). Po celý život se Jan Zábrana věnoval překladům poezie i prózy z ruštiny a z angličtiny. Byl také editorem spisů Grahama Greena a A.C.Doyla. Překlady a antologie provázel často studiemi a esejemi. Pro poznání jeho myšlenkového zázemí i osudů proskribovaných spisovatelů jeho generace je významný výbor z jeho deníků Celý život (1992).

O rodinném prostředí, v němž autor vyrůstal, vypovídá vzpomínková kniha jeho matky Jiřiny Zábranové Ohlédnutí (1994).

Jan Zábrana umírá 3. září 1984 v Praze na rakovinu.

Z DÍLA:

Básnické sbírky
Básně (1993)
Zeď vzpomínek (1992) - cyklus básnických textů, napsaný na přelomu 60. a 70. let a vydaný posmrtně
Jistota nejhoršího (1991)
Lynč (1968)
Stránky z deníku (1968) - sbírka sonetů
Utkvělé černé ikony (1966)

Eseje
Potkat básníka (1989) - obsáhlý posmrtný výbor z doslovů a předmluv; Zábrana zde dokázal poutavým způsobem sloučit do výstižného portrétu životopisná a historická fakta

Deníky
Náruč plná vřesu (1998) - skautský deník
Celý život (1992) - deníkové záznamy vedené od gymnazijních let; podávají ucelený obraz o Zábranově osobnosti

Spolupráce s Josefem Škvoreckým
Vražda v zastoupení (1967)
Táňa a dva pistolníci (1965) - próza pro děti
Vražda se zárukou (1964)
Vražda pro štěstí (1962)

Povídky
Sedm povídek (1993) - posmrtně vydaný výbor povídek z 50. let