Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Zoe

Josef Hora se narodil 8. července 1891 v Dobříni u Roudnice. Pocházel z rolnické rodiny. Po maturitě na roudnickém gymnáziu začal se studiem práv na Karlově univerzitě. Po jeho absolvování se věnuje literatuře a žurnalistice. Pracuje v Právu lidu (1918-20), Rudém právu (1920-29) a Českém lidu (1929-40). V letech 1929-32 vydával vlastní časopis Plán, revue pro literaturu, vědu a umění. Ačkoli se v r.1929 rozešel s komunisty, zůstal do konce života socialistou. Během svého života hodně cestoval např. do SSSR, Itálie, Paříže, Estonska, Budapešti, Lublani, Německa. Roku 1934 se stal předsedou Obce československých spisovatelů. V pozdějších kritických letech byl jedním z předních organizátorů jednotné fronty pokrokových umělců proti fašismu. Druhou světovou válku prožil již těžce nemocen. Dne 22.6.1945 byl jako první národním umělcem in memoriam. Zemřel 21. června 1945 v Praze.

ŽIVOTOPIS č.2 - marta-b, marta-b[zavinac]email.cz

• narodil se 8. července 1891 v Dobříni u Roudnice
• po právnických studiích se věnoval žurnalistice
• působil v několika redakcích, ve 30. letech např. v redakci Českého slova
• za druhé světové války vážně onemocněl a příchod svobody ho zastihl už vlastně na smrtelné posteli (zemřel 21. června 1945 v Praze)

CHARAKTERISTIKA TVORBY

• smyslovost, napětí mezi prožíváním vnějšího a vnitřního světa, faustovsko-máchovský zápas s časem, sepětí s domovem
• zaznívá často motiv proměny, míjení, smrti
• uplatňoval ve svých básních citovou a intimní stránku a pod bezprostředním vlivem cestování i barevnost a obrazivost verše
• nepoznáme, jestli je ta či ona báseň z jeho rané tvorby, anebo jestli ji psal až později, protože jeho poezie nestárne a Hora si udržel celý život specifický nezaměnitelný charakter své tvorby, její pouhou motivickou rozrůzněnost a tematickou angažovanost

DÍLO

Strom v květu (1920)

• v této sbírce se poprvé objevuje Horovo proletářské uvědomění
• největší význam zde má život, oproštěný od starých gest a symbolů
• marnost smrti kohokoli z miliónů

Pracující den (1920)

• sbírka proletářské poezie
• komplex prožitků, v nichž byla nashromážděna zkušenost dělníků

Srdce a vřava světa (1922)

• básnická sbírka

Struny ve větru (1925)

• básnická sbírka

Máchovské variace (1936)

• básnická sbírka, tematicky zaměřená na lásku
• obsahuje napodobeniny máchovské tvorby
• radost ze života, ale i bolest z nešťastné lásky a zklamání

Šetřte láskou (1936)

• výbor z pěti nejvýznamnějších Horových sbírek básní

Hora za svůj krátký život napsal 24 básnických sbírek, 7 knih prózy, kulturní referáty a zasloužil se o několik významných překladů děl Lermontova, Puškina, Jesenina atd.
Můžeme ho zařadit do skupiny autorů české literatury mezi válkami, byl jedním z prvních básníků proletářské poezie.
Nebyl uvědomělým bojovníkem za práva proletariátu, ale cítil s ním; více věřil chudým lidem než zbohatlíkům, protože měl pocit, že mají čistší duši.