Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Novinář, divadelní a literární kritik, autor reportážních próz.
Narodil se 23. února 1903 v Praze, zemřel 8. září 1943 v Berlíně (věznice Plötzensee).

Mládí prožil v Plzni, kam se rodina přestěhovala z Prahy, když byl otec, původně soustružník v Ringhofferových závodech, angažován v plzeňském divadle. Absolvoval reálku, od roku 1921 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve stejném roce vstoupil do KSČ, spolupracoval s řadou komunistických a avantgardních časopisů (Avantgarda, Host, Kmen, ReD, Proletkult, Rudé právo, Tvorba aj.). Ve dvacátých letech byl členem Devětsilu, ale později se s ním rozešel. V letech 1934-1936 byl dopisovatelem Rudého práva v SSSR, po návratu opět pracoval ve stranickém tisku. Za okupace pracoval v ilegálním komunistickém odboji, 24. dubna 1942 byl zatčen a následujícího roku popraven (před tím do června 1943 vězněn na Pankráci, poté převezen k berlínskému soudu, kde byl odsouzen a 8. září ve věznici Plötzensee popraven).

Z DÍLA:

Reportáže
V zemi, kde zítra již znamená včera (1932) - soubor reportáží; vykresluje zde velmi optimisticky své zážitky z cesty po SSSR, jíž ilegálně podnikl v roce 1930
Reportáž psaná na oprátce (1945) - autobiografická próza vydaná posmrtně; Fučík ji napsal za doby svého věznění v pankrácké věznici
V zemi milované (1947) - oslavné reportáže z "nového světa"

Literárněhistorické eseje
Božena Němcová bojující
O Sabinově zradě
Chůva - o J.Zeyerovi
Výše uvedené eseje byly roku 1947 vydány pod názvem Tři studie.