Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Zuzana Patócsová, Patocsova.Zuzana[zavinac]seznam.cz

• rozená Johanna Rottová - své spisovatelské jméno Světlá přijala podle rodiště svého manžela v Podještědí
• pocházela z pražské rodiny, dostala německou výchovu (její rodina byla národnostně vlažná)
• teprve její domácí učitel a později manžel Petr Mužák ji seznámil s českým národním životem a přiblížil jí českou literaturu
• její literární ambice podnítila četba (G. Sandová) a také ztráta vlastní dcerky v počátku manželství (hledala útěchu v literární práci)
• poprvé publikovala v almanachu Máj povídku DVOJÍ PROBUZENÍ
• povídky z konce 50. a počátku 60. let čerpají z prostředí pražské měšťanské a aristokratické společnosti (pobuřovalo ji mravní pokrytectví této společnosti, nesmyslná výchova dívek): LÁSKA K BÁSNÍKOVI; PRVNÍ ČEŠKA
• romány z doby josefínské: POSLEDNÍ PANÍ HLOHOVSKÁ; ZVONEČKOVÁ KRÁLOVNA
• z Podještědí: KRESBY Z JEŠTĚDÍ (prózy s jednodušším dějem)
• ještědské romány (závažná společenská problematika, psychologicky vykreslení hrdinové, dramatický děj): VESNICKÝ ROMÁN; KŘÍŽ U POTOKA; KANTŮRČICE; FRANTINA; NEMODLENEC
• vzpomínkové knihy: UPOMÍNKY; Z LITERÁRNÍHO SOUKROMÍ

ŽIVOTOPIS č.2 - Kyrki, kyrki[zavinac]seznam.cz

Karolina Světlá, vlastním jménem Johanna Rottová, se narodila 24. února 1830 v Praze. Výchova Světlé byla měšťansky konvenční. Johanka se svou citlivou a hloubavou povahou v ovzduší nesmyslných konvencí trpěla. S příchodem rodinného učitele hudby Petra Mužáka nastalo v rodině Rottových volnější české smýšlení. Mužák se stýkal s tehdejšími vlastenci. V roce 1849 přivedl Boženu Němcovou. Na Johanku měla velký vliv. Přátelila se s ní do roku 1853. Roku 1852 se Johanka vdala za Petra Mužáka. Rok nato porodila dceru Boženku, avšak za pár měsíců zemřela. Johanka se ze smrti dcery nedokázala vzpamatovat. Jako terapii si zvolila psaní. V tomto nelehkém období poznala i své později milované Podještědí, kam jí manžel odvezl na prázdniny na zotavenou. Roku 1858 vstoupila Johanka Mužáková do literatury jako Karolína Světlá prací s názvem Dvojí probuzení v památném prvním ročníku almanachu Máj. Ocitla se ve společnosti mládeží milovaného Vítězslava Hálka, Boženy Němcové a především Jana Nerudy. Poslední jmenovaný ji ovlivnil nejvíc. Od počátku si s Nerudou rozuměla. Snažili se vzájemně podporovat. Tím se víc sblížili a Neruda se do Světlé zamiloval. Ale Karolína, žena konvenčně vychovaná, ho stále odkazovala do mezí přátelství. Nebála se ostudy, kterou by způsobila sama sobě, ale té, která by postihla její bližní. V manželství nebyla šťastná. Sama o povaze své a svého muže řekla: "On byl rozum a pozitivnost, já fantazie a zas fantazie, on kráčel, já chtěla létat." Cítila odpovědnost vůči manželovi, a tak Nerudu odmítla. Zemřela 7. září 1899.

Je zakladatelkou českého románu. Navázala na tvorbu B.Němcové, připojila se k uměleckému programu májovců. V rané tvorbě čerpala náměty z pražského měšťanského prostředí, z něhož sama pocházela (Zvonečková královna; Černý Petříček). V románech z Podještědí (Vesnický román; Kříž u potoka; Frantina; Nemodlenec) zobrazila duchovní a mravní katarzi postav zosobňujících ideální hodnoty a idealizovaný lidový mýtus o životním koloběhu ještědského kraje. Hrdiny uváděla do neobvyklých, tajemných až fantastických příběhů a předurčila jim dějovou motivaci vedoucí k mravnímu sebepoznání. Postavení venkovských žen a jejich obrodného působení na své okolí zachytila i v povídkách (Mladší bratr; Černá divizna; Divousové; Přišla do rozumu; Námluvy; Nebožka Barbora; Kresby z Ještědí; Hubička).

ŽIVOTOPIS č.3 - Karlos, karlosvlk[zavinac]seznam.cz

Karolína Světlá, vlastním jménem Johanka Rottová, se narodila 24. února 1830 v Praze. Vyrůstala spolu s mladší sestrou v měšťanské obchodnické rodině. Babička ji přivedla k lidovému umění a otec ji vštěpoval úctu k lidské práci.

Její výchova byla podle tehdejšího zvyku německá. Školní léta strávila v poněmčelém ústavu, který jí podlomil zdraví, ale zároveň probudil touhu po vzdělání, které si později sama doplňovala studiem a četbou. Po prozrazení jejích prvních školních literárních pokusů, kterým otec nepřál, byla ponechána v domácnosti.

Roku 1843 přišel do rodiny venkovský učitel hudby Petr Mužák, který v ní prohloubil vlastenectví a přivedl mezi některé známé spisovatele. Roku 1852 se za Petr Mužáka provdala. Narodila se jim dcera, která však záhy zemřela. Tuto bolest se snažila překonat duševní prací a vznikly první literární díla. Karolína Světlá žila se svým mužem v Praze, ale každé prázdniny trávila v rodišti svého muže ve Světlé pod Ještědem. Tento kraj s nedotčenou přírodou a zdejšími lidmi ji velmi uchvátil a přenesla jej i do svých děl. Zde se cítila jako doma. V tomto kraji se stala úplnou spisovatelkou a přijala umělecký pseudonym Karolína Světlá.

Velký význam v literárním i osobním životě mělo pro Karolínu Světlou přátelství s Boženou Němcovou, která jí byla vzorem a dále sblížení s Janem Nerudou.

Karolína Světlá se v životě i ve svých dílech vždy hlásila k vlastenectví, protiměšťáctví, prostému lidu i právu žen. Účastnila se práce v ženském hnutí, pomáhala mladým ženám v jejich prosazování v životě. Například spisovatelce Elišce Krásnohorské.

Karolínu Světlou provázely již od mládí různé choroby, které ji ztěžovaly práci. Po roce 1890, kdy s její zdravotní stav nezlepšil a po smrti svého manžela, ustala ve své literární práci. Od roku 1887, kdy byla naposledy na Ještědsku, neopustila Prahu a po dlouhé nemoci 7. září 1899 zemřela.