Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 11.6.2007 - Jíťa - Pinka, schuppynka.js[zavinac]seznam.cz

Ruský romantický básník, prozaik a dramatik, mluvčí generace 30. let.
Narodil se 15. října 1814 ve šlechtické rodině v Moskvě, zemřel 27. července 1841 při souboji v Pjatigorsku.

Od útlého dětství byl vychováván babičkou. Studoval na moskevské univerzitě, byl však vyloučen pro špatný prospěch a účast na demonstracích. Poté absolvoval důstojnickou školu a stal se gardovým poručíkem. Za báseň Smrt básníka (Смерть поэта), věnovanou Puškinově památce, a za svobodomyslné názory byl potrestán službou na Kavkaze. Podstoupil dva souboje, ve druhém byl zabit.

Jeho dílem, zahrnujícím 30 poém, přes čtyři sta básní, dramata a prózu, vrcholí ruský romantismus.

Z DÍLA:

romantické a realistické poémy "Cerkasové; Korzár; Kavkazský zajatec; Démon; Paní duchodní z Tambova; Bojar Orša; Píseň o caru Ivanu Vasiljeviči, mladém gardistovi a smělém kupci Kališnikovovi; Zběh; Novic"
dramatická tvorba "Maškaráda (veršovaná tragédie)"
romány "Hrdina naší doby; Vadim; Knežna Ligovská (poslední dva jsou nedokončené)"

ŽIVOTOPIS č.2 - 24.1.2012 - daemonka, n.o.v.o.t.n.a.b[zavinac]seznam.cz

Velký ruský básník Michail Jurjevič Lermontov (Михаил Юрьевич Лермонтов) se narodil 15. 10. 1814 v Moskvě do šlechtické rodiny.

Psát básně začal již na univerzitním penzionátu. Ze studií na moskevské univerzitě byl po dvou letech za volnomyšlenkářství a členství v tajných kroužcích vyloučen.

Lermontov vstoupil do vojenské služby. V tomto období byl inspirován k napsání společenského dramatu Maškaráda (nebo též Maškarní ples; 1836, маскарад). Uvést drama na scéně se však nepodařilo.

Báseň Borodino (Бородино), publikovaná roku 1837 v časopise Sovremennik (Современник), byla první, jíž Lermontov považoval za hodnu čtenářské pozornosti.
Po Puškinově tragické smrti napsal jednu ze svých nejproslulejších básní Básníkova smrt (nebo též Smrt básníka; 1837, Смерть поэта), ve které vinu za Puškinovu smrt přisuzoval samotnému carovi. Následkem toho byl uvězněn a odvelen na Kavkaz. Po návratu z vyhnanství napsal Lermontov román Hrdina naší doby (1838-1840, Герой нашего времени) a poému Démon (1841, Демон).

V roce 1840 byl Lermontov opět poslán na Kavkaz. V Pjatigorsku pak 27. 7. 1841 došlo k souboji mezi ním a důstojníkem Martynovem, v němž byl básník zabit.

Během svého krátkého života napsal Lermontov na třicet poém, více než čtyři sta básní a řadu dramatických a prozaických děl.
Při čtení Lermontových děl se i dnešní čtenář musí stále obdivovat hrdinnému duchu jeho poezie, její neopakovatelné lyrice a překrásnému, čistému jazyku, jímž je psána.