Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Milan Uhde, narozený v Brně do rodiny právníka a advokátky, je spisovatel, dramatik, autor rozhlasových her a politik.

Navštěvoval obecnou školu a gymnázium ve svém rodišti. Odmaturoval v roce 1953.
Vystudoval češtinu a ruštinu na Masarykově univerzitě v Brně. Poté se věnoval redaktorské práci v časopise Host do domu a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění (1967-1971). Po zrušení časopisu Host do domu v roce 1970 byl ve svobodném povolání. Po roce 1989 vstoupil do politiky, stal se ministrem kultury a předsedou Poslanecké sněmovny.

V období tzv. normalizace mohl svá díla zveřejňovat pouze v samizdatu nebo pod vypůjčenými jmény. Byl signatářem Charty 77 a v roce 1988 podepsal i Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1989 založil spolu s jinými disidenty nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem.

Milan Uhde žije v Brně, od roku 1963 je jeho manželkou Jitka Uhdeová, která je v současné době jednatelkou a ředitelkou nakladatelství Atlantis. Spolu mají 2 děti - Michala a Janu.

DÍLO:

Uhde debutoval verši v brněnské Rovnosti v roce 1952, psal písňové texty (Obloha samej cvok - 1967), sestavoval recitály pro populární zpěváky, psal i prózy (Hrách na stěnu - 1964, Záhadná věž v B. - 1967), jeho hlavní zájem však směřoval k tvorbě dramatické. Jako dramatik se uvedl v Satirickém divadle Večerní Brno satirou Král Vávra (1964), demytizující svatozář mocnářů obdobně jako Havlíčkův Král Lávra.
Tradiční antický námět Antigony se stal základem apokryfní veršované hry Děvka z města Théby (1967). Uhde ve spolupráci s Divadlem na provázku připravil dramatizace textů Páralovy Profesionální ženy (1974), Olbrachtova Nikoly Šuhaje pod názvem Balada pro banditu (1975), Mrštíkovy Pohádky máje (1976), Dumasovy Dámy s kaméliemi (1979), uváděly se však pod krycím jménem Zdeňka Pospíšila. Komedie Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1990) karikuje ve formě konverzační frašky a s využitím prvků absurdního dramatu K.Marxe v příběhu o jeho utajovaném poměru s vlastní služkou. Významnou součástí Uhdovy aktivity tvoří jeho tvorba pro rozhlas a televizi. Rozhlasové hry Komedie s Lotem (1963), Svědkové (1965), Výběrčí (1966) aj. byly uvedeny i v zahraničí. Pro rozhlas byla původně určena i autobiografická hra Velice tiché Ave (1981), fiktivní rozhovor spisovatele s mrtvou matkou. Hra o síle a následcích strachu ze sledování a pronásledování totalitním režimem Pán plamínků byla v televizi uvedena až roku 1990. Hra o obecně lidských vlastnostech, jako jsou nesnášenlivost, chamtivost, závist, Modrý anděl (1986) byla původně napsána jako monodrama pro bytové divadlo V.Chramostové. Z politické zkušenosti čerpá kniha politicko-publicistických článků a projevů Česká republiko, dobrý den (1995).