Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 8.11.2004 - kit, kkitt[zavinac]centrum.cz

Gogol je jeho poruštělé jméno, vlastním jménem byl Mykola Vasylovych Hohol (Мико́ла Васи́льович Го́голь).

Narodil se 1. dubna 1809 v Soročinci u Poltavy (Ukrajina) a zemřel 4. března 1852 v Moskvě. Pocházel z Ukrajiny, ze zchudlé šlechtické rodiny. Dětství prožil se svým otcem, V.P.Hoholem (který se mj. zajímal o divadlo a básně) v sídle Vasilienka. Studoval na střední škole v Poltavě, dále pokračoval na gymnáziu v Nežine.

Poté co roku 1828 odešel do Petrohradu, napsal svou prvotinu Hans Küchelgarten (1829, Ганs Кюхeльгapтeн). Tato romantická poema však byla kritikou smetena se stolu - Gogol v zoufalství skoupil všechny výtisky a spálil je. Hodně cestoval po Německu; když se vrátil, neúspěšně zkoušel hereckou kariéru - nakonec se stal státním úředníkem. Ke kancelářské práci získal trvalý odpor, její téměř nelidské, ubíjející podmínky satiricky popsal v některých svých dílech, zejména v Petrohradských povídkách (1842, Петербургские повести) - např. Portrét (Портрет), Nos (Нос), Bláznovy zápisky (Записки сумасшедшего).
Kritiky se mu podařilo zaujmout až svou první prozaickou knihou - Večery na samotě u Dikaňky (1831-1832, Вечера на хуторе близ Диканьки).

V roce 1833 se rozhodl věnovat pedagogické a vědecké práci, působil na Petrohradské univerzitě a psal o ukrajinských a světových dějinách. Výhradně literaturou se začal zabývat po roce 1835. V té době napsal mnoho děl, jako jsou Starosvětští statkáři (Старосветские помещики), Taras Bulba (Тарас Бульба) nebo Úryvek.

Jedním z jeho dvou nejvýznačnějších děl se stala komedie Revizor (1836, Ревизор). Její námět získal od Puškina, který mu byl zároveň velkým vzorem. Dílo ostře satirizuje společenské poměry v zemi, všechny postavy jsou hluboce psychologicky vykresleny. Hra předurčila ruskému divadlu nový směr, další Gogolovou úspěšnou komedií se stala Ženitba (1842, Женитьба).

V červnu 1836 odjel do ciziny, pobýval v Paříži a Římě. Zde ho také zastihla zpráva o Puškinově smrti, která ho velmi zarmoutila. Snad jako poklonu velkému básníkovi použil jeho námět pro napsání románu Mrtvé duše (1842-1846, Мертвые души). Protože ho však moskevská cenzura odmítla, oslovil Gogol své přátele, a skutečně, V.G.Bělinskému se román podařilo vydat. Kniha, podle autora poema, je otřesným svědectvím o nevolnictví a byrokracii v Rusku.
Gogol však začal být s dílem nespokojený a pracoval na druhém díle, kde chtěl ukázat i kladné postavy statkářů. Rukopis ale nakonec spálil. Nějaký čas pobýval v různých oblastech Ruska a začal znovu pracovat na druhém díle románu. Pokračoval až do konce života, několik dní před smrtí však rukopis v těžké depresi opět spálil. Zachované fragmenty naznačují, že se pokoušel mrtvým postavám ukázat cestu ke "vzkříšení".

Gogolovo vypravěčské umění a schopnost spojit v dílech prvky realistické s fantastickými výrazně ovlivnily další vývoj literatury.

ŽIVOTOPIS č.2 - 20.1.2012 - daemonka, n.o.v.o.t.n.a.b[zavinac]seznam.cz

Nikolaj Vasiljevič Gogol (Nikolay Vasilyevich Gogol / Никола́й Васи́льевич Го́голь) se narodil 1. dubna 1809 na Ukrajině ve vesnici Velké Soročince.

V roce 1828 ukončil studia na lyceu v Něžinsku. Krátce pracoval ve státní službě a jako pedagog. Později se věnoval již jen literatuře.

K jeho prvním významným dílům patří sborník povídek Večery na samotě u Dikaňky (1831-1832, Вечера на хуторе близ Диканьки). Po něm následovaly sborníky Mirgorod (1835, Миргород), Arabesky (1835, Арабески), povídky Nos (1836, Нос), Kočár (1836, Коляска), Plášť (Шинель) aj., zařazené později do sborníku Petrohradské povídky (1842, Петербургские повести).

Velký ohlas vyvolaly Gogolovy hry Ženitba (1842, Женитьба), Hráči (1842, Игроки), ale především hra Revizor (1836, Ревизор). Tato satirická komedie vypovídá o způsobu života v provinčním městě, o úplatkářství, rozkrádání státní pokladny i o zvůli státních úředníků.

Nejvýznamnějším Gogolovým dílem je román Mrtvé duše (1842-1846, Мертвые души), jehož první díl byl publikován v roce 1842. Autor v něm zobrazil rozpad ruské feudální společnosti, rutinérský a jednotvárný způsob života statkářů a celou nesmyslnost nevolnictví.

Poslední léta svého života strávil Nikolaj Vasiljevič Gogol za hranicemi. Bezúspěšně se pokoušel dopsat druhý díl Mrtvých duší a krátce před svou smrtí připravené materiály k němu spálil. Spolu s nimi i celou řadu již hotových děl.

N.V.Gogol zemřel 4. března 1852 v Moskvě. Stal se zakladatelem kritického realistického směru v ruské literatuře.