Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1

• český prozaik, dramatik a filmový režisér
• narodil se v Háji u Opavy
• původním povoláním byl lékař
• při studiích medicíny se seznámil se svojí ženou, která napsala o soužití s ním knihu 26 krásných let
• přestěhovali se na Zbraslav, kde se v jejich vile scházeli herci, malíři a podobní umělci - organizovali tak kulturní život
• byl členem KSČ » podepsal Manifest 7, což byl protest sedmi umělců proti novým názorům ve straně
• za okupace bojoval proti ilegálnímu vedení KSČ
• byl zastřelen gestapem na popravišti po atentátu na Reinharda Heydricha

JAZYK DÍLA:

Jeho díla jsou psána krásnou češtinou, tzv. bibličtinou (neboli biblická čeština; 16. století), která je charakteristická dlouhými souvětími, archaismy a také infinitivem končícím na "-ti".

DÍLO:

groteskní apokalypsa "Pole orná a válečná"
úsměvná humoreska "Rozmarné léto (zfilmováno)"
baladicky laděný román "Pekař Jan Marhoul"
jazykový experiment "Hrdelní pře aneb Přísloví"
epika "Markéta Lazarová (zfilmováno); Tři řeky; nedokončené Obrazy z dějin národa českého"
společenské romány "Útěk do Budína; Konec starých časů (zfilmováno); Rodina Horvatova"
povídka "Luk královny Dorotky (zfilmováno)"
dramata "Josefína"
pro děti "Kubula a Kuba Kubikula"

ŽIVOTOPIS č.2 - okk, o.k[zavinac]dablik.cz

Vladislav Vančura, narozený 23. června roku 1891 v Hájích u Opavy, byl prozaik, dramatik, filmový scénárista a režisér. Své studium medicíny po vystudování dále prohloubil lékařskou praxí, postupem času se začal věnovat rovněž umělecké činnosti. Za heydrichiády byl v Praze 1. června 1942 nacisty popraven. Jeho dílo je velice charakteristické, můžeme v něm najít jeho osobitý lyrismus a je také vyznačováno péčí o jazykovou a stylovou stránku díla.

Vladislav Vančura psal povídky (Amazonský proud; Dlouhý, Široký, Bystrozraký), romány (Pekař Jan Marhoul; Pole orná a válečná; Rozmarné léto; Poslední soud; Markéta Lazarová; Konec starých časů; Tři řeky), dramata (Učitel a žák; Nemocná dívka; Alchymista), knihy pro děti (Kubula a Kuba Kubikula), nedokončil Obrazy z dějin národa českého a podílel se jako režisér na filmech Na sluneční straně (1933), Marijka nevěrnice (1934), Před maturitou (1932), Naši furianti (1937).