Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - 30.4.2009 - Niky, hlouskova.nikola[zavinac]atlas.cz

Scénárista, dramatik, herec, spoluautor parodických her Divadla Járy Cimrmana, který se narodil 28. března 1936 v Praze.

Vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk a literatura. Po krátkém období učitelské praxe v letech 1958-1961 na Žatecku působil jako redaktor Československého rozhlasu (1961-1969). Od roku 1969 je ve svobodném povolání s výjimkou let 1977-1991, kdy pracoval jako scénárista Filmového studia Barrandov. Byl spoluautorem rozhlasových pořadů z fiktivní nealkoholické vinárny U Pavouka, spolu s Ladislavem Smoljakem, Jiřím Šebánkem a Karlem Velebným vytvořil koncepci Divadla Járy Cimrmana. Intelektuální humor s prvky absurdity, grotesky, parodie uplatnil spolu s Ladislavem Smoljakem v řadě her (Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda Na mýtince, Jára Cimrman v říši hudby, Dobytí Severního pólu, Záskok, Švestka, Afrika aj.) i ve filmových scénářích. Je například autorem scénářů k filmům Obecná škola, Vesničko má středisková, Kolja. Píše též pohádkové příběhy a písňové texty. V mnohých filmech se uplatnil i jako herec.

V roce 2005 byl vyhlášen jako 25. v pořadí v divácké anketě Největší Čech. Je zakladatelem nadace Paraple, která pomáhá vozíčkářům.

ŽIVOTOPIS č.2 - 9.11.2013 - Pavel Dovhanič

Zdeněk Svěrák, též známý pod pseudonymem Emil Synek, se narodil 28. března 1936 v našem hlavním městě. Dosud stále žije a plně se věnuje psaní scénářů a především svých knih, jejichž sepsání dlouhá léta odkládal.

Proslavil se zejména svými divadelními hrami (tedy dramaty), které napsal společně se svým dlouholetým kamarádem Ladislavem Smoljakem. Mimoto ale vstoupil do podvědomí jako písničkář, češtinář, režisér, scénárista a herec.

Již od útlého dětství to táhlo mladého Zdeňka k literární umělecké tvorbě, avšak plně najevo to dal až v roce 1958, kdy úspěšně završil svá dlouholetá studia a čestně tak dokončil pedagogickou fakultu na vysoké škole, kde studoval obor českého jazyka a literatury.

Ačkoliv ihned po svém studiu nastoupil na místo učitele na základní škole v Měcholupech a posléze i na gymnáziu v Žatci, neotálel a již se začal zajímat o svoji budoucí tvorbu. Stojí za zmínku, že právě toto období bylo stěžejním pilířem pro jeho cimrmanovskou tvorbu, kterou se u nás proslavil.

Teprve v roce 1961 změnil povolání a stal se tak redaktorem Československého rozhlasu. Zde získal patřičně cenné zkušenosti, které ho motivovaly k tomu, aby své vrcholné dílo, tedy Járu Cimrmana, přenesl do jakýchsi ucelených příběhů.

Vadou na kráse v tomto období je jeho členství v Komunistické straně Československa, kde setrval až do konce svého redaktorského života. To se stalo v letech 1969, kdy ukončil slibné povolání, a již roku 1977 se nechal zaměstnat jako scénárista u věhlasného Filmového studia Barrandov. Od této chvíle se plně věnoval hlavně Divadlu Járy Cimrmana, což mu zůstalo prakticky až do dneška. Mimoto se ale také ubíral cestou herce, scénáristy a režiséra, díky čemuž si vysloužil mnohá ocenění. Jmenovitě třeba několik Českých lvů, Oskara či Zlatý globus (za film Kolja natočený podle jeho vlastního scénáře).

Z DÍLA:

• Obecná škola (scénář k filmu, herecký výkon)
• Vesničko má středisková (scénář k filmu) - známý kousek z jeho scénáristické tvorby, který vlastně vznikl pouze náhodou, a to díky tomu, že mu zaplatili za jeden scénář omylem dvakrát, tudíž jim musel rychle sepsat další
• Kolja (scénář k filmu, herecký výkon) - film, který si odnesl Oskara
• Vratné lahve (scénář k filmu, herecký výkon)
• Dobytí severního pólu (scénář k divadelní hře) - jedna z nejznámějších prací, kterou napsal společně se svým dlouholetým kamarádem J. Smoljakem; také bývá častou volbou v seznamu možné literatury k maturitní zkoušce z češtiny na středních školách
• Blaník - divadelní hra (Jára Cimrman), společně s Ladislavem Smoljakem
• Švestka - divadelní hra (Jára Cimrman), společně s Ladislavem Smoljakem
• Elektrický valčík (píseň) - jedna ze známých písní, která se poprvé objevila v jeho divadelní hře Lijavec o Járu Cimrmanovi a ke které napsal Svěrák slova (hudba Jaroslav Uhlíř)