ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Heyduk Adolf (*06.06.1835 - †06.02.1923)

   
­­­­

U růžového keře (Černé růže)

Dech slunce zruměnil dne jasnou tvář
a vynutil v ní veselosti zář,
a všem, co v luhu pestrých bylo květů,
zpěv vonný tiše z něžných plynul retů.

Stál u keře jsem v dumy ponořen,
kde růže snila panenský svůj sen,
v hruď poraněna šípem slunce luku;

já bezvolně svou po ní vztáhl ruku.
Dal k ňadru jsem ji: Moje srdce zdob,
mých písní chrám a vzpomínek mých hrob,
než v knihu schovám tě, bys v písních spala;
zde v zahradě bys přes noc opadala.

A na srdci jsem růži domů nes',
leč do cesty mi vběhl vichru běs,
ten poběhlík, jenž s hvízdotem se točí,
a růži prachem zavál i mé oči.

A chtěl-li bez prachu jsem růži mít,
svou vlastní slzou musil jsem ji smýt,
tak v knize sní; nach zčernal, prchla vůně...
Ach, stejně jako moje srdce stůně!

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 26.11.2008

­­­­

Diskuse k úryvku
Adolf Heyduk - U růžového keře (Černé růže)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)