Menu
Christie Agatha (*15.09.1890 - †12.01.1976)
Čas přílivu
"Co je to za dámu?" zeptal se Poirot opatrně.
Vždycky si vychutnával pedantskou přesnost Georgeova popisu.
"Myslím, že je mezi čtyřiceti a padesáti. Vypadá nepořádně a trochu bohémsky. Má pohodlné vycházkové střevíce, tvídový kostým - ale s krajkovou blůzou, imitaci egyptského náhrdelníku a modrý šifénový šátek."
Poirot se lehce otřásl. "Vubec se mi nechce přijmout ji."
"Mám tedy vyřídit, že se necítíte dobře, pane?"
Detektiv se na sluhu pozorně zadíval. "Copak jste jí nevysvětlil, že se zabývám důležitým případem a nemohu být vyrušován?"
George zakašlal. "Namítla, že přijela jen kvůli vám z venkova a ochotně počká, jak dlouho bude třeba."
"Člověk se nikdy nemá vzpírat nevyhnutelnému," povzdechl si detektiv. "Jestliže se dáma středních let, ozdobená napodobeninou egyptského náhrdelníku, rozhodla navštívit slavného Hercula Poirota a přijela proto za ním z venkova, nic její úmysl nezvrátí. Zůstane sedět v hale dokud nedostane zelenou. Uveďte ji, Georgi."
Sluha odešel, vzápětí se vrátil a formálně ohlásil: "Paní Cloadová."
Žena v obnošené tvídové sukni a kabátku a s vlajícím šátkem vstoupila celá rozzářená. Přikročila k Poirotovi a za cinkotu rozhoupaných řad svých korálů napřáhla ruku.
"Přicházím k vám na pokyn ze záhrobí, pane Poirote," spustila.
Detektiv lehce zamrkal. "Opravdu, madame? Snad se tedy posaďte a povězte mi - " Dál ho nepustila.
"Příkaz jsem dostala oběma způsoby. Samovolným psaním i pomocí spiritistické tabulky. Tu jsme zkusily s madame Elvaryovou - to je skvělá žena - předevčírem večer. Vycházela nám stále stejná písměna H. P., H. P., H. P. Přirozeně mě hned nenapadl pravý význam, ten totiž člověku vytane až za chvíli. V té naší materialistické sféře ani není možno jasně chápat. Lámala jsem si hlavu a v duchu hledala někoho s takovými iniciálami. Věděla jsem, že musí jít o souvislost s minulou seancí - skutečně vynikající - , ale nějakou dobu trvalo, než mi to došlo, Pak jsem si koupila časopis Picture Post - zase spirituální vedení, protože obvykle beru list New Statesman - a tam jste byl - vaše fotografie i s výčtem a popisem vašich úspěchů. Není úžasné, pane Poirote, jak všechno má svůj účel? Jste bezpochyby ten, koho Rádci vybrali k objasnění oné záležitosti."
Poirot si ženu zamyšleně prohlížel. Kupodivu vážně ho na ni zaujaly její nápadně bystré světlemodré oči, které napovídaly, že celé to nesouvislé vyprávění někam míří.
"Jaké žáležitosti, paní - Cloadová - říkám to správně?" Svraštil obočí. "Připadá mi, že jsem toto jméno před nějakou dobou slyšel -"
Důrazně přikývla. "V souvislosti s mým ubohým švagrem Gordonem. Byl úžasně bohatý a často se o něm psalo v novinách. Zahynul při náletu - už více než před rokem - nás všechny to hrozně zasáhlo. Můj muž je jeho mladší bratr. Doktor Lionel Cloade, lékař. Manžel pochopitelně neví, že se na vás obracím," dodala tišeji. "Nesouhlasil by s tím. Podle mě mají lékaři velice materialistické názory. Duchovní stránka jako by jim zůstávala utajena. Svou víru upírají ke vědě - ovšem já se ptám: Co je věda? K čemu je dobrá?"
Hercule Poirot usoudil, že otázku nelze zodpovědět jinak, než pečlivým a podrobným proslovem o Pasteurovi, Listerovi, bezpečnostní lampě Humphreye Daveye, výhodách elektřiny v domácnostech a několika stech dalších podobných vynálezů, jenže na výklad tohoto druhu paní Lionel Cloadová zřejmě nečekala. Ve skutečnosti její otázka - tak jako mnoho jiných jejích otázek - vůbec otázkou nebyla. Znamenala pouze řečnický obrat.
Detektiv se tedy spokojil s věcným dotazem: "V čem bych vám měl podle vašeho názory pomoci?"
"Věříte v duchovní svět, pane Poirote?"
"Jsem dobrý katolík," prohodil opatrně.
Paní Cloadová odbyla katolickou víru soucitným úsměvem.
"Církev je slepá, plná předsudků, hloupá. Nerada slyší o existenci a kráse světa, který čeká za tímhle."
"Ve dvanáct hodin mám důležitou schůzku," přerušil ji detektiv vhodně načasovanou poznámkou.
Paní Cloadová se předklonila. "Hned přejdu k věci. Dokázal byste,pane Poirote, najít ztracenou osobu?"
Detektiv povytáhl obočí.
"Proč ne," odpověděl obezřele, "ovšem policie, vážená paní, by to mohla provést mnohem snadněji. Má k tomu všechny potřebné prostředky."
Policii žena odsoudila stejně pohrdavým mávnutím ruky jako katolickou církev.
"Ne, pane Poirote. Rádci z onoho světa mě poslali za vámi. Tak poslouchejte. Můj švagr Gordon se několik týdnů před smrtí oženil s mladou vdovou - nějakou Underhayovou. Zprávu o smrti svého prvního manžela dostala z Afriky - chudinka, jakou žalost asi prožila. Afrika je tajuplná země."
"Tajuplný kontinent," opravil ji Poirot. "Možná. V které části -"
"Ve Střední Africe," doplnila. "V domově kultu vúdú a posvátných hadů -"
"Ti jsou uctíváni v Západní Indii."
Paní Cloadovou však nezarazil.
"- a černé magie - záhadných, tajemných obřadů - v místech, kde člověk může zmizet a víckrát o něm nikdo neuslyší."
Zdroj: Zuzka D., 14.10.2005
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Agatha Christie - Čas přílivu
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
slovosled domov místo důchod Fráňa Šrámek barák smrti dopis z ameriky studium v zahraničí schola ludus dutka Venom techno dovolená s rodiči epifora směšné+lásky sám+sebe lhaní óda Můj obchod se psy Krakatice liška bystrouška nepotřební Ismene Kruté moře maškarní ples Pach krve vědma když jsem byl malý básen máj citově zabarvená Odpad třídit
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 541 820
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí