Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jaroslav Vrchlický
• název francouzského originálu: Le Grillon

Cvrčku osamělý
zrovna jak já jsem,
z hloubi země bdělý
hlas tvůj zazniž sem!
Krbu ve plameni
abys zazpíval,
duše však tu není,
duše krbu, žal!

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Malý když jsem líhal
v plénkách zavitý,
kužel kdy se míhal
v ruce Markyty,
v zimních vichrů žalmy
když se dům náš třás',
tvůj spát pomáhal mi
jednotvárný hlas.

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Roků počet splýval
a můj život v nich,
v krbu ty jsi zpíval,
posud neutich'.
Bouř zní venku hlučná,
poslouchám ti v snech,
vzpomínko ty zvučná
starých domů všech.

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Cize však a plaše
zní mi tvůj zpěv dnes,
znáš snad slzy naše,
kalí ti tvůj ples?
Pro sestru a matku
pro babičku štkáš?
Sám bdím v hořkém zmatku,
krbu svého stráž.

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Krb ten plápolavý
a tvůj ostrý křik,
rodiny hlas smavý
zas mi budí v mžik;
duše letí zpátky,
zrak se mhouří zpit,
slyším hlahol sladký
druhů s nebe znít.

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Díš mi mnohou báji,
až vzplá v srdci zář,
růžím, kterou v háji
pták dí, samotář,
ať jim v sladkém tluku
zpívá přeletem,
bez křídel ty zvuku,
buď mým slavíkem!

Cvrčku osamělý,
z hloubi země bdělý
cvrčku, ty se vzbuď,
se mnou buď!

Cvrček ve francouzském originálu (Le Grillon)

Grillon solitaire
Ici comme moi,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi!
J'attise la flamme,
C'est pour t'égayer;
Mais il manque une âme,
Une âme au foyer!

Grillon solitaire,
Voix qui sort de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!

Quand j'étais petite
Comme ce berceau,
Et que Marguerite
Filait son fuseau;
Quand le vent d'automne
Faisait tout gémir,
Ton cri monotone
M'aidait à dormir.

Grillon solitaire,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!

Seize fois l'année
A compté mes jours;
Dans la cheminée
Tu niches toujours.
Je t'écoute encore
Aux froides saisons,
Souvenir sonore
Des vieilles maisons!

Grillon solitaire,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!

Qu'il a moins de charmes
Ton chant qu'autrefois!
As-tu donc nos larmes
Aussi dans ta voix?
Pleures-tu l'aïeule,
La mère et la sœur?
Vois, je peuple seule
Ce foyer du cœur!...

Grillon solitaire,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!

L'âtre qui pétille,
Le cri renaissant,
Des voix de famille
M'imitent l'accent;
Mon âme s'y plonge;
Je ferme les yeux,
Et j'entends en songe
Mes amis des cieux.

Grillon solitaire,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!

Tu me dis des choses,
Des choses au cœur,
Comme en dit aux roses
Leur oiseau rêveur!...
Qu'il chante pour elles
Ses notes au vol!
Voix triste et sans ailes,
Sois mon rossignol!

Grillon solitaire,
Voix qui sors de terre,
Ah! réveille-toi
Pour moi!