Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• úryvek

Kapitola čtvrtá

***

"Tiše," uklidňoval ho zaklínač. "Vzadu leží nemocná žena. Pochop, nechci soudit tvá rozhodnutí..."
"Né, toť sa ví, že né!" nenechal ho domluvit trpaslík. "Ty sa enem dvojznačno ušklíbáš."
"To ne, Yarpene, jen tě přátelsky varuji. Takové, co sedí rozkročmo na plotě, každou nohou v jednom táboře, ty nenávidí obě strany. V nejlepším případě jim pouze nikdo nevěří."
"Pleteš sa, já nesedím jednu řiťú na dvoch židlách, stojím fest akorát v jedněm z tých táborů."
"V táboře, v němž zůstaneš navždy trpaslíkem. Někým cizím. Odlišným. A pro druhou stranu..."
Zarazil se.
"No!" zavrčel Yarpen útočně. "Pokračuj, na co čekáš? Řekni, že pro ně su zrádce a pes na ludském řeťazi. Za hrst stříbra a mísu žrádla idu proti svojim bratrom, co válčijú o svobodu. Baže, vypluj to ze sebe!"
"Ne, Yarpene," řekl tiše Geralt. "Nic ze sebe nebudu vyplivovat."
"Ó, ty nebudeš?" trhl trpaslík opratěmi. "Nechce sa ti? Chceš akorát přihlížat a ošklíbat sa? Pro starého Zigrina ani slovo, co? Parádně si to Wenckovi povdal: Nepočítej s mojím mečem. Jak to znělo fajnově, ušlechtile a hrdě! Běž sa vysrat se svojú ušlechtilosťú! Aj se svojú zkurvenú hrdosťú!"
"Chtěl jsem jenom jednat na rovinu. Nechci se účastnit toho střetnutí, chci zůstat neutrální."
"To nejde!" zařval Yarpen Zigrin. "To sa nedá, nerozumíš temu? Né, ničemu nerozumíš. Vypadni z mojeho voza, jeď si na kobyle, neutrální náfúkanče. Táhni, ať ťa nevidím, nasrals mňa!"
Geralt se otočil. Ciri zadržela dech. Ale zaklínač už neřekl ani slovo. Vstal a seskočil z vozu, rychle, lehce, pružně. Zigrin počkal, dokud si Geralt neodvázal klisnu od vozu, pak popohnal koně. Do vousů si přitom bručel nesrozumitelná, ale svým tónem strach nahánějící slova. Ciri vstala, připravená rovněž seskočit a jít pohledat svého ryzáka. Trpaslík se otočil a změřil ji znechuceným pohledem.
"S váma sú též akorát trable," frkl nakvašeně. "Dámy a frajlinky sú nám tu potřeba, taják prasaťu sedlo. Ani z šejtrocha sa včíl vychcat nemožu, mosím furverk zastavit a zalézt do křoví."
Ciri si opřela pěsti v bok, pohodila popelavou hřívou a ohrnula nos.
"Vážně?" řekla jedovatě. "Pij míň piva, pane Zigrine, nebude se ti tak často chtít!"
"Hovno je ti po mojem pivě, usoplenče!"
"Nehulákej, Triss spí!"
"To je můj vůz! Možu hulákat, jak sa mně zlíbí! Jakože sem..."
"Balvan!"
"Co? Och, ty drzá kozo!"
"Balvan!!!"
"Já ti ukážu balvana... Kurva! Prrrrr!!!"
Trpaslík se daleko zaklonil a přitáhl opratě. V poslední chvíli, neboť koně se již chystali překročit uprostřed cesty ležící velký kámen. Yarpen se postavil na kozlíku, s hvízdáním, s řevem, s lidskými i trpaslickými nadávkami brzdil těžký zápřah. Trpaslíci a lidé seskákali s vozů, přiběhli a taháním za postroje a udidla pomohli zavést spřežení na bezpečnou cestu.
"Zachrápals či co, Yarpene?" vyzvídal Paulie Dahlberg. "Kdybys na ten šutr najel, rupla by osa, aj kolo by bylo v prdeli. Co ty, hrome..."
"Běž do hajzlu, Dahlbergu!" zaryčel Yarpen Zigrin a zlostně švihl koně po zádech.
"Měli jsme štěstí," řekla sladce Ciri, sedajíc si na kozlík vedle trpaslíka. "Jak sám vidíš, je lepší mít na voze zaklínačku než jet sám. Upozornila jsem tě v poslední chvíli. Co kdybys právě čůral z šejtrochu a najel na ten balvan, hm, hm, hm. Hrůza pomyslet, co by se ti mohlo přihodit..."
"Budeš ticho!"
"Už nic neříkám. Ani slůvko."
Vydržela to jen chvilku.
"Pane Zigrine?"
"Nejsu žádný pán," dloubl ji loktem trpaslík a vycenil zuby. "Od teďka Yarpen, jasňačka? Kočírujeme furverk spolem, no né?"
"Jasňačka. Můžu podržet otěže?"
"Co by né? Bacha, tak né. Polož řemen na ohnutý ukazovák a přitlač palcem. Heleď, takhle. Levú oprať tak samo. A moc neškubej."
"Teď je to dobře?"
"Dobře."
"Yarpene?"
"He?"
"Co to znamená zůstal neutrální?"
"Na všecko kašlat," zamručel otráveně. "Nenechávaj opratě volno viset. Přitáhni levú."
"Jak to kašlat? Na co kašlat?"
Trpaslík se naklonil a plivl pod kola.
"Kdyby nás Scoia'tael přepadli, ten tvůj Geralt by akorát stál a čučel by, jak nám podřezávajú chřtány. Ty bys pravdopodobně musela stát vedla něho, poněváč by to byla ukázková lekce. Názorný příklad na téma: chování zaklínača při konfliktu inteligentních ras."
"Nerozumím."
"Tomu sa vůbec nedivím."
"Proto ses s ním hádal a vztekal ses? Kdo vlastně jsou ti Scoia'tael? Ty... Veverky?"
"Ciri," čuchal si Yarpen rozčileně plnovous. "To nejni nic pro malé, nedospělé cérky."
"Ohó, teď jsi mě dopálil. Nejsem malá. Slyšela jsem, co o Veverkách vyprávěli vojáci na strážnici. Viděla jsem... Viděla jsem dva zabité elfy. A ten rytíř říkal, že oni taky zabíjejí a že mezi Veverkami nejsou jenom elfi. Trpaslíci taky."
"Vím," řekl Yarpen stručně.
"Ty jsi taky trpaslík."
"To sa nedá zapřít."
"Proč se tedy bojíš Veverek? Bojují prý jenom proti lidem."
"To nejni tak jednoduché," zachmuřil se. "Co sa dá robit?"
Ciri dlouho nic neřekla, kousala si spodní ret a krčila nos.
"Už vím," prohlásila nakonec vítězně. "Veverky bojují za svobodu. A ty, i když trpaslík, jseš na lidském řetězu krále Henselta."
Yarpen vyprskl, utřel si rukávem nos a vyklonil se z kozlíku, aby se přesvědčil, jestli poblíž nejede Wenck. Ale emisar byl daleko, zaujat rozhovorem s Geraltem.
"Uši máš, děvčico, jako svišť," usmál se široce. "A si arciť bystrá na někoho, kdo by měl vařit a příst a rodit děcka. Zdá sa ti, že šeckému rozumíš. To proto, že si hlúpý cucák. Enem sa uraženě neksichti - to ti dospělosti nepřidá a si u teho eště škaredější než obyčejně. Vidím, že sa ti Scoia'tael zalíbili, aj jejich hesla. Víš, proč? Poněváč Scoia'tael sú tací samí soploši. Fakani, co nepochopili, že sú navedení, že kdosi využívá jejich hlúpé puberťáctvo a krmi je žvástama o svobodě."
"Ale vždyť oni doopravdy bojují za svobodu," zvedla Ciri tvář a upřela na trpaslíka své hluboké zelené oči. "Tak jako dryády v lese Brokilonu. Zabíjejí lidi, protože lidi... někteří lidi jim ubližují. Tohle byla kdysi vaše země, trpaslíků a elfů a těch... gnómů a půlčíků a jiných... A teď tady vládnou lidé, a tak elfové..."
"Elfové!" frkl Yarpen. "Abys věděla, tož elfi sú tací samí přilezlíci jako vy, ludé, akorát oni sa připlavili na svojich bílých šífech víc jak tisíc roků před váma. Včil sa se svojima předchůdcama chcú přátelit, včíl sa na nás usmívajú a vykládajú: my jsme bratři a my všichni jsme Starší Lid. Ale dřív, kur... Ehm, hmmm... dřív nám svišťaly jejich šípy okolo uší, když..."
"Copak první na světě byli trpaslíci?"
"Punktum najprvnější byli gnómi. Aspoň v tejto části světa. Poněváč svět je tak veliký, že si to nedovedeš ani představit, Ciri."
"Vím, viděla jsem mapu."
"Nemohlas vidět. Eště nikdo nenakreslil mapu celého světa a myslím, že sa to eště dlúho nikomu nepodaří. Nikdo neví, co je za Ohnivýma horama a za Oceánem, dokonca ani elfi, aj když sa chválí, že ví všecko. Povdám ti, ví hovno."
"Aha... Ale teď... Teď je přece lidí mnohem víc než... Než vás."
"Poněváč sa množíte jako králíky," zaskřípal zuby trpaslík. "Ludé by akorát trtkali, s kým sa dá a kde sa dá, imrvére dokola. A ludským robám stačí posadit sa na chlapské gatě a hnedka jim naroste břucho... Cos tak zčervenala, hotový vlčí mák? Chtělas temu rozumět, jo nebo né? Taková je čistá pravda a históryja světa, kterému vládne ten, kdo šikovněji rozbije druhému lebku a rychleji zbúchne robu. A vám, luďom, je těžko konkurovat - v zabíjání aj v jebání."

***