Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kapitola III. - Planeta

Dlouho to trvalo, než jsem pochopil, odkud přichází. Zdálo se, jako by malý princ, který se mě stále na něco vyptával, moje otázky nikdy neslyšel. Všechno mi poznenáhlu objasnila jen slova náhodně pronesená. Tak když jsem poprvé spatřil mé letadlo (nebudu kreslit letadlo, je to pro mne příliš složité), zeptal se mě:
"Co to je za věc?"
"To není věc. To létá. Je to letadlo ... Moje letadlo."
A byl jsem hrdý, že mohu říci, že létám. A tu zvolal:
"Jejda. Ty jsi spadl z nebe!"
"Ano," odpověděl jsem skromně.
"Jé, to je divné..."
A malý princ se roztomile zasmál. To mě hrozně ohněvalo. Chci, aby se mé nehody braly vážně. Potom dodal:
"Tak ty taky přicházíš z nebe! Z které planety?"
Hned mi svitlo trochu světla do záhady jeho příchodu a rychle jsem se otázal:
"Ty tedy přicházíš z jiné planety?"
Neodpověděl mi. Zavrtěl mírně hlavou a stále se díval na mé letadlo:
"Pravda, na tomhle jsi nemohl přijít z moc velké dálky..."
A nadlouho se ponořil do snění.
Potom vyndal mého beránka z kapsy a zabral se do pozorování svého pokladu.
Dovedete si představit, jakou zvědavost ve mně probudila jeho zmínka o jiných planetách. Pokusil jsem se proto dovědět se o tom více.
"Odkud přicházíš, človíčka? Kde je to tvé doma? Kam chceš odvést svého beránka?"
Na chvíli se zamyslil a pak odpověděl:
"Dobře, že jsi mi dal tu bedýnku, v noci to bude jeho domeček..."
"Ovšem. A budeš-li hodný, dám ti také provázek, abys ho mohl ve dne přivázat. A kolík."
Zdálo se, že tento návrh malého prince zarazil.
"Přivázat? To je ale podivný nápad!"
"Víš, když ho neuvážeš, půjde, kam mu napadne, a ztratí se."
Můj přítel se znovu zasmál:
"A kampak by šel?"
"Kamkoli. Stále rovně..."
Tu malý princ vážně poznamenal: "To nevadí, u mne je to velice malé!"
A tak trochu smutně dodal: "Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde..."