Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jdou vojáci pochodem, dům a dům
uplývá na zad, krok v tempu jak duní.
Rachotí bubny a zdvižena k rtům
polnice vřeští, co kov, to se sluní,
zbraň blýská a dlouhé řady se sunou,
šeď modrá ulicí dlouhou a slunnou
špalírem občanů a žen
a drobných dětí, jichž hrozen visí
na kandelábrech zavěšen...

Jdou bez lásky, bez hněvu, jako stroj,
neb dálky jsou neznámy, země a města,
kam rychlíků hřmících povede cesta
a neznámo, jaký to bude boj.
A budou-li ženy je v objetí čekat,
jim pokrmy chystat? A stařeny bdít?
Na rožních zda budou berany pékat
a pod minarety krev vína pít?
Neb budou-li prázdny tam sýpky a studny,
vsi němé a bezlidné, život trudný,
tož bez mladých žen a smíchu jich?

A budou-li to snad vlastní bratři,
jimž srdce již od zkázek matčiných patří,
ty postřílet byl by hřích -
ty střílet a dáti se postříleti,
jak z rodné by matky to byly děti,
a plakat pro ně? Neb vzteklý mít smích?

Jdou... Stojí. -
Řve peron a nádraží...
Vůz o vůz jak v šíleném pospěchu naráží
v chychotu zvonků,
den tmí se již ve svém sklonku,
kdes u tvých hlav
svým klepotem neúnavným
do celého světa se rozbíhá telegraf,
a mladým krokem a plavným
se peronem rozlívá vojáků dav.

Křik, skřípot a vozů dus
vzduch pod šedou, skleněnou střechou zrývá.
Na peronu nad klubky modrých blůz
se černá již vztyčila lokomotiva...
Vůz za vozem hltavá dračí jsou ústa,
v nich tratí se vojáků mračna hustá
a třeskem jak okna se otevrou,
řvou poslední s Bohem,
tak jako když mezi mrchami hrdinsky mrou.
A záštita, naděj a naše stráž,
své matky naposled objímají,
svá děvčata pohledy sežehají
tím hloupým svým srdcem do dna až...

Jedou a jedou,
sny o něčem neznámém cestou si předou
a vlak jak se rozjíždí v lada,
hvězd tisíc jak padá a padá,
kdes pastviny, blata a vsi jak mizí
s věžmi a mosty, vše mluví ryzí
mateřskou láskou a volá
cos ze tmy a světel,
s vysokých kopců a z nížin zdola,
a třílistý jak by jetel
kdes v nezvěstném poli kvet.
Za tisíce tisíců let
nějaká bolest tam stojí jak skála holá,
květ hledá a volá...
Jedou a jedou,
vlak u hranic dýmá mlhou šedou...

Kdes u hranic syrová Noc se dívá,
zář ohňů tlumí, však výstřel tu z pušek neumdlívá,
ta Noc je cizí a zpívá a zpívá:

"Nad opevněními sunu
svou těžkomyslnou lunu.

Dám vyzvídat, ze vsí a z lesů
kdo prchnul, kdo zrazen byl.
Já na ohně kmeny vám nesu.
jdu hlídat vše na sta mil...
Jdu počítat aeroplany,
jež z jitra vzletí, by kolébány
se vznesly a pluly kdesi
až pod nebesy
a pátraly orlími zraky, jež smělé,
jak údolí do mlh se topí,
podkopy, stany i stopy
skrytého nepřítele...

Nad opevněními sunu
svou těžkomyslnou lunu...

Jdu, počítám neschůdné vrchy,
kdes na pláních hnijící mrchy
a reflektory vpaluji do ticha okolí,
kde nové se bělí mrtvoly,
děl hlavně kde matným svým leskem
ran váhají vzryvným třeskem
a u kterého to spáče
kdo zoufá si, pláče..."

Čtenářský deník	-	Ivův román
	-	Ještě jednou se vrátíme. Z mého kraje.
	-	Pankrác Budecius, kantor, Pankrác Budecius, kantor (2), Pankrác Budecius, kantor (3)
	-	Tóma Bojar
	-	Výpravy chudých
	-	Z mého kraje

Čítanka	-	A my vždy cítili, že vytrvat je krásné... (Zpěvy domova)
	-	Agonie (Vybouřené smutky)
	-	Balada o mrtvém dubu (Lyrika lásky a života)
	-	Balada o sentimentální lásce (Lyrika lásky a života)
	-	Balada o staré lásce (Lyrika lásky a života)
	-	Bizarní sen (Vybouřené smutky)
	-	Byl městys malý (Z mého kraje)
	-	Cestou (Z mého kraje)
	-	Čekající Praha (Zpěvy domova)
	-	Černá prsť (Zpěvy domova)
	-	Česká duše (Zpěvy domova)
	-	Česká zěme (Zpěvy domova)
	-	Dětská vzpomínka (Z mého kraje)
	-	Do Ameriky (Z mého kraje)
	-	Duše a luza (Vybouřené smutky)
	-	Epilog ke knize črt (Z mého kraje)
	-	Ježíšek (Z mého kraje)
	-	Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? (Ještě jednou se vrátíme)
	-	Klášterní zátiší (Z mého kraje)
	-	Kořeny (Zpěvy domova)
	-	Korový domek v oboře (Z mého kraje)
	-	Květnový sen (Z mého kraje)
	-	Les (Zpěvy domova)
	-	Meditace (Z mého kraje)
	-	Městečko (Zpěvy domova)
	-	Mládí Jana z Husince (Zpěvy domova)
	-	Naše pole (Zpěvy domova)
	-	Národ cestou ke svobodě (Zpěvy domova)
	-	Odjezd vojáků (Zpěvy domova)
	-	Píseň z hlubin (Zpěvy domova)
	-	Po bílých nocích... (Vybouřené smutky)
	-	Pole (Z mého kraje)
	-	Potoky (Z mého kraje)
	-	Pouť v zimě (Z mého kraje)
	-	Před lety ještě... (Z mého kraje)
	-	Při západu slunce v Želivě (Z mého kraje)
	-	Prolog (Z mého kraje)
	-	Řeka (Vybouřené smutky)
	-	Rozhovor (Lyrika lásky a života)
	-	Rybníky (Z mého kraje)
	-	Sedláci (Z mého kraje)
	-	Sen středověký (Zpěvy domova)
	-	Smutná vášeň (Lyrika lásky a života)
	-	Starý chirurg (Z mého kraje)
	-	Stesk honicích psů (Z mého kraje)
	-	Táborské kraje (Z mého kraje)
	-	Truchlivá píseň (Lyrika lásky a života)
	-	U "Josifa" (Z mého kraje)
	-	U řek (Květy intimních nálad)
	-	U strže (Z mého kraje)
	-	V chalupě (Z mého kraje)
	-	V oddechu (Z mého kraje)
	-	Vlasti (Zpěvy domova)
	-	Vrak (Mladé bolesti)
	-	Země (Zpěvy domova)
	-	Zimní odpoledne (Z mého kraje)
	-	Zpěv domova (Zpěvy domova)
	-	Žluté květy (Vybouřené smutky)