Menu
Hrabal Bohumil (*28.03.1914 - †03.02.1997)
Diamantové očko
"Pane, jedete prosím na Prahu?" optal se.
"Do Prahy," řekl cestující.
"Tak tedy, prosím vás, vezměte s sebou moji dcerku Vendulku. Na nádraží v Praze bude na ni čekat zřízenec," pravil ten otec a dal do ruky cestujícího dlaň asi šestnáctileté dívenky.
A výpravčí pískal a konduktérka pomohla dívce na otevřený platón vagónu a pak dlaní dávala znamení, že vlak je připraven k odjezdu. A výpravčí zvedl výpravku.
Otec běžel podle vagónu a připomínal: "Vendulko, držíme ti palce! A jak to bude, hned pošli telegram, slyšíš?"
"Tatínku, slyším," volala dívenka, "hned pošlu telegram!"
A když vlak minul odjezdové návěstidlo, cestující otevřel dveře a průvanem odvedl dívenku na chodbu. Držel ji pořád za ruku a byl bezradný.
Z kupátka zazníval hovor: "Fakt, to ještě za svobodna mi šla koupit košile, ale nekoupila, protože nevěděla číslo. Ve dveřích si najednou vzpomněla a přes celej krám volá, 'Když ho škrtím, tak mám ruku vždycky takhle!' a prodavač vzal centimetr a změřil obvod těch rukou a povídá 'Číslo čtyřicet!' A ta košilka, jak se račte přesvědčit, ta košile mi padne jak ulitá..."
Odsunuly se dveře a z kupátka vyběhl holohlavý cestující a křičel smíchem. "Zabít, to je málo!" křičel a pěstí bušil do dřevěné stěny vagónu. Když se vyřádil, vrátil se do kupátka, kde ten samý hlas pokračoval: "A já si zase povídám, když mi udělala radost na Mikuláše tou košilkou, překvapím ji na vánoce kloboučkem. A tak jdu do modes robes a povídám, 'Chtěl bych ten apartní klobouček, co máte za voknem!' A modes robes povídá, 'Jaké číslo, prosím?' A já jsem nevěděl, ale vzpomenul jsem si a povídám, 'Když jsme se jednou hádali, tak jsem svý snoubence dal lepáčka takhle shora a dodnes si pamatuju její hlavinku!' A modes robes nosila tak dlouho klobouky a tak dlouho mi je strkala pod dlaň, až povídám 'To je von!' A dal jsem ho pod stromeček a pasoval snoubence jak zadek na nočník."
A z kupátka vyběhl plešatý cestující, tiskl si kapesník k ústům a hekal, odstrčil dívenku a visel chvíli z okýnka jak ručník přes troubu, potom znovu zabubnoval pěstí na ostění vagónu a prohlásil, "Toho chlapa zabít, to je málo!" a otřel si oči a vrátil se do kupátka.
Cestující, který držel pořád dívenku za ruku, se rozhodl a vstoupil za plešatým.
"Pánové," řekla dívenka, když vešla, "já se jmenuju Vendulka Kříštová a jedu do Prahy!" a napřáhla ruce a hmatala před sebe a dotkla se kučeravé hlavy vtipálka, který se představil: "A já se jmenuju Krása Emil."
"A já Václav Kohoutek," řekl plešatý cestující. Muž, který dívenku přivedl, chtěl vyhodit aktovku na rechnu, ale zavadil o plešatou hlavu.
"Sakra, to nemůžete dát pozor!"
"Pardon."
"To někoho udeřil?" zvolala dívenka, "ale to je na to tata. Já nosívám dopisy do poštovní schránky a znám cestu jako svoje boty, ale ti zatracení pošťáci dali schránku o dva baráky blíž a já jsem narazila čelem na roh tý železný schránky a zranila jsem se. Ale hned jsem dvakrát ten kastlík přetáhla bílou holí!"
"Sedněte si tadyhle k oknu," radil plešatý a utíral si oči, "ať vidíte do krajiny."
Dívenka ohmatala sedadlo, pak okno. Když držela vodorovně dlaň, jako by zkoumala, zda prší, řekla spokojeně: "Pěkně tam svítí sluníčko."
A cestující ztichli. ...
Zdroj: w..., 13.05.2007
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Bohumil Hrabal - Diamantové očko
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
větrník Vrána k vráně sedá hbitý Žert kopecký hora p hra osudu mlýnek na kávu Pratchett osud národa majk Emily Bronteová Michael toulavý autobus vedlejší postavy Konstantin Biebl Podobizna naší paní charlotte prsten borgiu Vávra černý kocour prozaicke dilo García o p legion mýtus o sisyfovi August, August, August zaměstnanci carpe diem co se mi libi
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 606 350
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí