Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Hvězda má
• Žežulka
• Zasnoubení

BÁSNĚ

Hvězda má

Tisíc a tisíc hvězdiček
na tom nebi plane;
jedna jen mě k sobě vábí,
u ní oko stane.

Jak nejčistší démant, tak se
jasně nad mnou třpytí,
kýž můj andělíček strážný,
kýž z ní ke mně svítí!

Letí hvězda s nebes výše,
v letu dolů - zhasne;
neměla jsem k sobě vábit
nebes oko jasné.

Žežulka

Pod bukem v zeleném boru
pláče Maryška ze dvoru,
žalem chce jí srdce pukat;
vtom žežulka počne kukat.
Kuku, kuku, kuku!
Zní vesele s buku.

Prvnikrát tě slyším, ptáčku,
oznam ty mi, můj miláčku,
za kolik let hoch se vrátí,
bych se mohla za něj vdáti?
Kuku, kuku, kuku!
Hlásá ptáče s buku.

Tři léta mám čekat, ptáče?
Srdéčko mé, nech již pláče;
celý den když budu zpívat,
dlouhý čas nebudu mívat;
a žežulky kuku
příznivá jí s buku.

Zasnoubení

Pne se vzhůru skála šedá,
pod ní Labe těká;
v krásné noci štíhlý mladík
na milou tam čeká.

Není blahé to čekání,
srdce mu to tíží
a s bolestí mutné oko
předrahou vyhlíží.

"Pojď jen, milá, nic se neboj,
hvězdy jen to vědí,
co jsme svatě slíbili si,
a ty - nepovědí.

Naposled tě k prsům vinu,
líbám bledé tváře;
zítra, ach, má jiný vésti
tebe od oltáře.

Otec tvůj, ten zlatochtivý,
z rájů nás oloupil,
a já nemám zlata, stříbra,
bych si tě odkoupil."

Celé nebe ozářené
ve Labi se koupá,
na sta vil, těch bledolících,
na vlnách se houpá.

A milého vábným zpěvem
loudí v tiché noci:
"K nám jen pojď, zde rozkoš hraje,
zde je ti pomoci!

Do vlasů milence vpletem
krásné vodní růže,
zdobit bude perla, koral
svatební tvé lůže. A nad lůžkem zelenavým
budeme vám pěti,
byste mohli sladce, libě
o své lásce sněti!"

Milý družku k prsům vine,
líbá ústa, oči
tam na skále, na té šedé -
pak s ní dolů skočí.

Tiché Labe rozpění se,
pochová milence;
víly pletou z vodních růží
pro nevěstu věnce.