Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Sehnsucht (německy)
• Památníková báseň pro syna Karla (německy)
• Proroctví lidu a výňatek z proroctví slepého mládence

BÁSNĚ

Sehnsucht

Wann wird dich, du teu're Gegend,
mein Auge wieder schauen!
Euch, ihr blühend schöne Gärten,
dunklen Wald und Auen!

Bunte Wiese, wo so gerne
ich als Kind noch spielte,
mit der Pracht der Blumenfülle
mir das Körbchen füllte,

und du traute liebe Laube,
wo so gern das Mädchen saß
und im Arme des Geliebten
alles um sich her vergaß!

Um uns her, die Pracht der Blumen,
Himmelsdüfte überall,
hoch im Lindenwipfel schlägt so
lieblich schön die Nachtigall;

flimmert auf am dunklen Himmel
hell des Abendsternes Schein,
rief besorgt uns lieb' Mütterchen
in das traute Stübchen heim.

Zu den hohen Riesenbergen
zieht's mich sehnend hin,
wo die Lieben alle wohnen,
zu ihnen möchte ich hin.

Památníková báseň pro syna Karla

Ob auch das Meer wütet
und hoch aufwirft den Kahn des Lebens,
ob ihn verfolgt der Elemente
Wut und Graus -

Mutig verfolge die Bahn,
die Gott mir auferlegt -
und eile gestärkt durch Ihn
zum seligen Hafen.

Und über mir in schwarzer Nacht
glänzt ein Dreigestirn,
das mich allüberall bewacht.
Es heißt - Glaube - Liebe - Hoffnung.

PRÓZY ZE ŽIVOTA LIDU

Proroctví lidu a výňatek z proroctví slepého mládence

Podávajíce tuto veřejnosti vzdělané výňatky z podání a báchorek lidu našeho, z proroctví to, o kterém zajisté každý Čech v mládí svém povídati slyšel, které se však později, když by se zdravým rozumem posouditi mohlo, málokomu do rukou naskytuje, myslíme, že nám snad nebude vykládáno od jisté dobře známé strany v ten smysl, jako bychom tím lid chtěli drážditi a fanatisovati. Věk náš nynější a ty okolnosti, ve kterých naše vlast již nyní neodvratně stojí, nemůže beztoho ani připustiti u rozumného člověka podobné myšlénky.
My aspoň považujem toto proroctví jako bolestnou upomínku na mnohé žalosti a strasti naší vlasti a jakožto odlehčení českého zkormouceného srdce.

I.

Povídají si staří, že až na trůn opět přijde císař, který se Josef jmenovat bude, zpět se navrátí císař Josef L, miláček selského lidu, který posud nevěří na jeho smrt.

II.

Než se snědí svatodušní koláče, vypukne - dle proroctví lidu - v Čechách povstání, to se ale brzy ukončí, potom ale vypukne druhé a to bude dlouho trvat.

III.

Až povstanou Chodové, bude velmi zle v Čechách; oni mají rozhodnout jednu velkou bitvu, kterou Čechové bojovat budou proti svým nepřátelům. Potom pokoj bude.

IV.

Až budou jíst lidé z mezí chléb, potom bude v Čechách zle; než děvečka krávu podojí, vtrhnou do země krutí nepřátelé, aniž bude kdo vědět, odkud byli přišli. Ti budou lid ubíjet a zem hubit, ale Češi se jim postavějí hrdinsky naproti; však ale nepřítel mnohem silnější zvítězil by nad nimi, kdyby v pravou dobu jim nepřišla pomoc. Bude to strakatý národ, který přijde Čechům na pomoc a s jehož pomocí nepřítele dokonce potrou a zahubí. Ta vojna bude se jmenovat strakatá, poněvadž národy, kteří s Čechy bojovat budou, v předivných strakatých krojích oblečení budou.

V.

Je staré proroctví mezi lidem, že bude Praha jedenkráte vytopena a zkažena; tenkráte má voda dosahovat u Týnského kostela až na štít k obrazu Panny Marie a u svatoštěpánského kostela až na třetí stupeň. Co nevytopí voda, to zkazí oheň nepřátelský, takže když pojede někdy přes rumy vozka, bičem práskne a řekne: "Zde stála někdy Praha; tam byla radnice, tam kostel" atd. V tu samou dobu přijdou ke zkáze i mnohá venkovská města, jmenovitě Hora Kutná, Králové Hradec, Zatec a j. v. Země Česká bude na koňských kopytách roznesena.

VI.

O vrchu Blaníku. Jedenkráte přijede prý do německé říše válečný národ a ten celou říši proleze, a naposled se to všecko vrhne do Čech, kteroužto zem docela bude chtít vyhubit. Ta bída bude trvat celé tři léta. Tu se Čechové zdvihnou a to vojenské tažení potáhne se k vrchu Blaníku, a zde se strhne krvavá bitva mezi Blaníkem a Načeradcem, nejvíce u vsi Bejkovicí. Pod tou vsí je rybník a ten bude místo vodou krví naplněn. Naposled, když již Čechové sílu ztrácet budou a klesat, tu se vyřítějí z vrchu mocí boží tam odedávna spící boží bojovníci a ti Čechům pomohou. Jak je nepřítel zhlédne, přijde na něho strach, takže na překot utíkat budou ku Praze, kteréžto město ve své moci míti budou. Tu se všickni Češi shledají u Krče, měšťané, sedláci, páni i vojsko, tam se uradějí, potom se do nepřátel dají a mocně Prahu opanujou a Němce napořád bít budou, takže více než půl Prahy prázdno zůstane. Krev od Strahovské brány až dolů k mostu poteče. Tu svatý Václav na bílém koni s kopím v ruce se ukáže a Čechy k udatnosti napomínat bude a svatý Prokop s berlou v ruce duchovní osoby povzbuzovat, kteří budou všude raditi, a bude s berlou svou Němce a všecken cizí pronárod ze země vyháněti. Tak s pomocí božích bojovníků z Blaníka poženou nepřátele až k Rýnu-Kolínu a tu budou v nic obráceni a boží věrní zvítězejí. Tenkráte také konec bude učiněn německému císařství. Avšak málo Čechů zůstane v zemi, neboť bude mnoho tisíc lidu pobitých, ale ti, co zůstanou, budou hodní a bude v nich česká udatnost a poctivost. Budou všickni vespolek jako bratři živi; duchovní budou vést. lid k pravému náboženství, představení soudcové budou spravedlivě soudit a pořádek ve všem vést, jeden druhému bude roven jako bratři a také jako bratři si pomáhat budou. Česká řeč bude panovat všade a nebude jiné v zemi. Škoda zase všecka se napraví, co se rozbořilo, znovu se vystaví, dolové čeští dají zlata a stříbra i jiných kovů v hojnosti, Bůh požehná zemi, by hojně urodila, a nebude bídy a nouze žádné. Řemesla a umění budou kvést, a tak bude zem Česká šťastná, dokud se opět lid nezkazí.

VII.

"I přijdou časové," řekl také slepý mládenec císaři Karlu IV., "že Čechové dokonce svého slavného jména pamětliví nebudou a svých hrdinných předků, ba i za svou řeč styděti se budou, a když se kdo Čecha zeptá, co jsi zač, zapře národ svůj a za cizince vydávati se bude. Panský stav dokonce cizou řeč a cize mravy a kroj na se příjme, své vlasti docela se odcizí, aniž o její zdar dbáti bude. Svůj krásný kroj odhodí a bude se oblékat brzy jako Němec, brzy jako Španěl, Vlach, Francouz aneb Moskvan. Budou jeden k druhému neupřímní, budou zhejřilí, hrdí a nemilosrdní; místo žen svých kuběny držet si budou a děti své od lecjakých najatých cizinců vy chovati dá jí. Peníze své budou mrhat v cizině, a na poddané své dokonce dbáti nebudou, byť je ouředníci cizinci do nahá svlékli. Také krásného umění hleděti nebudou a milejší jim budou hry v karty a kostky, koně a psi a jiné drahé rozmařilosti, za které velké sumy rozhazovat budou. Měšťanský stav též bude zkažen od šlechty; budou chtít všecku nádheru pánů napodobňovat, budou se stydět za svá poctivá řemesla a svůj měšťanský stav a každý bude chtít být jen pánem. Budou mezi nimi nemilosrdní lichváři a budou nadmíru chudý lid utiskovat a proti nim se nafukovat. Hrdinská a statná mysl česká ta ale dokonce mezi nimi nebude, a tak budou zotročilí, že jim budou Němci "českých psů" nadávat a oni to trpět budou. Budou rozmařilí, chlípní a falešní, nebudou ctít víru, nebudou milovat bližního svého a ženám svým nevěrní budou, a tak sami sobě hrob kopati budou. Mezi ženským pohlavím bude ale zvlášť velká zkáza; budou ženy tak zatvrzelé proti národu svému, že si mnohem raději dá přezdít Němkyně, než by se k svému rodu znala, a bude mluvit každá raději špatně cizou řeč než dobře svou. Budou zhejřilé, nestoudné, falešné a hrdé jedna k druhé, a těžko bude hodné, české panny k nalezení. Nebudou se jim líbit domácí mládenci, ale raději budou hledět po hrdých cizincích. Pěkný svůj kroj odloží a do divných a předivných krojů cizích jako opice vždy a vždy převlékat se budou. Brzy budou nosit šat dlouhý, brzo krátký, brzy hlavy jako koně přistrojené, hned zase vlasy, tuto okrasu žen, si do krátká ostříhají. Budou chodit vyšperkované a obnažené světu na odiv, a dcery své budou matky samy na trh vodit. Touto nádherou a zhejřilostí své muže na mizinu přivedou. Zhusta se bude dít, že ne žena muže, ale muž ženu poslouchat přinucen bude, a že i k zlému muži od žen svésti se dají. Nebudou dbát ženy a panny o umění hospodářské, ani o dobré vychování dětí svých, a tak ztratí ve světě všecku vážnost. Děti budou špatným a nepřiměřeným vychováním již hned z mládí zkaženy na těle i na duši. Rozum, jaký to teprva dospělý mládenec nabývá, již desítiletý chlapec bude si přivlastňovat a na této své moudrosti mnoho si zakládat; proto však z takovýchto dětí nebudou moudří lidé, ale nedozrálkové.
Tato zkáza až na selský stav se vztáhne; sedlák bude vždy řeči české milovník, ale národa svého nebude umět si vážit, on nebude k tomu učen. Bude velmi zotročilý, falešný a licoměrný, a to proto, že bude mít nad sebou pány cize, kteří ho utiskovat budou na statku, na těle i na duši a jimž bude muset pacholčit. I nebude docela otrok ani nebude svobodný, a v své ducha opuštěnosti jen tak živi budou jako ta němá tvář. I nezůstanou kroji svému věrní a opičiti se budou po městských, zdvihajíce to, co onino zahodí. I palčivým nápojům a hejření naučí se sedláci a budou hospodářství své zanedbávat. Také nemilosrdnosti naučí se sedlák od pánů, a jako pán k němu, bude i on k chudším pánovitým a nelitostivým, začež se Bůh na něho rozhněvá.
Úředníci budou nazvíce cizinci, zlí, Čechů nenávidět budou, úplatku milovní, takže se za peníze všecko dostane, i zásluhy i nejvyšší důstojenství prodávat se budou, a spravedlnost v nenávisti bude u nich.
Knězi budou nemilosrdní, pyšní, marniví a jako vlci hltaví; s nikým nebudou mít slitování, kdo jim nebude moct zaplatit. Třeba by mrtvé tělo tři dni a více v domě ležeti zůstalo, nepochová jej, dokud peníze neuvidí. Budou příliš statku žádostiví a s penězi i začasté lichvařit budou. Při službách božích roztržití budou a mysl jejich více na světské věci obrácena bude než k Bohu; marnost a rozkoše světské více jim budou na srdci ležet než spasení svěřených jim duší. Za svůj kněžský šat styděti se budou a po furiantsku se budou oblékat, ano i vlasy si budou v kudrlinky zatáčet. Přísah svých dokonce držet nebudou a konečně u lidu docela ve vážnosti klesnou. Tím způsobem stane se, že nebudou lidé jich učení věřit, a což bude to největší zlé, že se spustí náboženství.
Chudý lid bude ze všech stran utlačován a opovrhován; bude volat o pomoc, ale nikdo nebude ho slyšet, hladem mřít bude, a nikdo nedá z plného stolu a měšce almužnu. Kdekoliv o pomoc volati bude, oslyšán bude. Bída jeho tak hrozná bude, že k Bohu pronikavým hlasem o pomoc a pomstu volat bude, a spravedlivý Bůh neoslyší hlas lidu svého. I přijdou velké tresty na všechen lid bezbožný a nemilosrdný. Přijdou velké povodně, krupobití, ukrutné zimy, mor, hlad a vojny; ta nejpřísnější metla ale, kterou Čechové dostanou, budou králové z národu cizého, kteří přísně nad nimi panovat budou. Ti uloží hrozné daně a platy; clo bude ze všeho, co kdo do úst vezme; daně budou z domů, z usedlostí, z řemesel, z vína, piva, ze všeho zboží, ano i z hudby; také nastane nový plat turecký, totiž z hlavy. Stříbro a zlato do veliké přijde vážnosti, neboť nastanou takové peníze, že je budou lidé po ulicích nosit a nikdo je nebude chtít brát. V Praze málo Čechů bude, neboť větším dílem Němci Prahu opanujou; českého jazyka nebude ani od pánů ani od duchovenstva šetříno, ba budou Čechům "psů" spílat.
Tenkráte povstane nad Evropou jeden veliký tyran, který ji bude chtít vrub na vrub obrátit. I do České země vtrhne a bude ji chtít vyhubit a zvrátit. Tu ale jako dopuštěním božím Čechové se vzmůžou a povstanou jako jeden muž proti tomu tyranu. I Němci jim ruku podají a přátelsky k nim míti se budou. - Strhne se bitva veliká, a to opět na Bílé hoře, a bude tak krutá, že krev až k Svaté Mař kýtě poteče. Praporce Čechů budou se skvíti bílými lvy v červeném poli, a také vskutku budou Čechové bojovat jako lití lvové, až konečně zvítězí.
Tenkráte celá Evropa bude děkovat Čechům, že je od toho tyrana vysvobodili, i přijdou u všech pronárodů do velké vážnosti, budou se učit národové jejich jazyku, by s nimi obcovat mohli. Oni si vydobydou opět všecky staré své privilegia a královská Praha bude zase sídelní město a království České slavné. Krále budou mít sobě nakloněného a milostivého; panský stav nebude se již stydět za českou řeč, bude o zdar své vlasti dbát a zamiluje si namístě her a rozmařilosti všeliká prospěšná a krásná umění. Bude ke každému stavu upřímný, jako by bratr byl každého. Též městský stav bude spořádanější, upřímnější, bude mezi nimi svobodná, svorná a poctivá mysl. Selský stav nebude od nikoho utlačován a tím stane se vlídnějším a lepším. Bude hledět prospěchu celé obce, jako by jeho statek byla, a nebude v ničem to, co býval. Úředníci budou Češi, spravedliví, dbalí, upřímní a hájitelé práv lidských. Knězi též budou praví následovníci Krista Pána, a nikoli farizeové, jako dříve byli. I ženy budou opak toho co dříve; a tak bude se mít až na toho nejmenšího každý dobře. Jazykem českým bude se všude mluvit, v kostele, ve škole, v úřadě i ve spolkách, a tak bude lid snáze se učit a moudřejším se stane. I nastanou nové a dobré časy, a štěstí a blaho pokvete po celém království Českém.