Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• 1857
• z části Spleen a ideál (Spleen et idéal)
• název francouzského originálu: Harmonie du Soir (Les Fleurs du Mal)
• existuje více českých překladů této básně:
  • Vítězslav Nezval - Harmonie večera
  • Svatopluk Kadlec - Harmonie večera
  • Jaroslav Vrchlický - Harmonie večera
  • Emanuel z Lešehradu - Souzvuk večera

Harmonie večera / Souzvuk večera ve francouzském originálu

Voici venir les temps où vibrant sur sa tige
Chaque fleur s'évapore ainsi qu'un encensoir;
Les sons et les parfums tournent dans l'air du soir;
Valse mélancolique et langoureux vertige!

Chaque fleur s'évapore ainsi qu'un encensoir;
Le violon frémit comme un coeur qu'on afflige;
Valse mélancolique et langoureux vertige!
Le ciel est triste et beau comme un grand reposoir.

Le violon frémit comme un coeur qu'on afflige,
Un coeur tendre, qui hait le néant vaste et noir!
Le ciel est triste et beau comme un grand reposoir;
Le soleil s'est noyé dans son sang qui se fige.

Un coeur tendre, qui hait le néant vaste et noir,
Du passé lumineux recueille tout vestige!
Le soleil s'est noyé dans son sang qui se fige...
Ton souvenir en moi luit comme un ostensoir!

***

Harmonie večera v překladu Vítězslava Nezvala

Hle už je hodina, kdy každý kvítek dýmá,
noc vypařuje se jak kaditelnice,
vzduch plyne s vůněmi, jež víří zvučíce,
slyš valčík, při kterém tě sladká závrať jímá!

Noc vypařuje se jak kaditelnice,
hle, housle vibrují jak srdce, když je zima.
Slyš valčík, při kterém tě sladká závrať jímá!
Nebe jak oltář ční ve svitu měsíce.

Hle housle vibrují jak srdce, když je zima,
to srdce, děsící se prázdna, vánice!
Nebe jak oltář ční ve svitu měsíce,
vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá...

Mé srdce děsící se prázdna, vánice
sní o minulosti a o příznivém klima!
Vrak slunce utonul v své krvi, která dýmá.
Ty ve mně zůstáváš jak zlatá monstrance!

***

Harmonie večera v překladu Svatopluka Kadlece

Hle, čas, kdy na stvolech za mdlého zachvívání
jak kadidelnice květ vydechuje pach;
parfumy se zvuky těkají v pozdních mlhách,
ten valčík zádumný a nyvé rozkochání!

Jak kadidelnice květ vydechuje pach;
viola naříká jak srdce, když se raní;
ten valčík zádumný a nyvé rozkochání!
Obloha smutně ční jak širý oltář v tmách.

Viola naříká jak srdce, když se raní,
to srdce, které má z nicoty temný strach!
Obloha smutně ční jak širý oltář v tmách;
v svou ssedající krev se slunce zvolna sklání...

To srdce, které má z nicoty temný strach,
na světlou minulost je plno vzpomínání.
V svou ssedající krev se slunce zvolna sklání...
Jak zlatá monstrance se skvíš v mých vzpomínkách!

***

Harmonie večera v překladu Jaroslava Vrchlického

Viz, chvíle přichází, kdy na svém stonku květ
se každý zachvívá a kaditelnou dýše;
kdy vůně, hlaholy ve vzduchu krouží výše;
to valčík smutný jest a touhou nyvý let!

Květ každý vůní syt kol kalitelnou dýše;
jak srdce raněné slyš kdesi housle pět,
to valčík smutný jest a toužně nyvý let!
Jak oltář nebe ční v své krásné, smutné pýše.

Jak srdce raněné slyš housle kdesi pět,
jak srdce, jemuž děs je prázdna černá říše!
Jak oltář nebe ční v své krásné, smutné pýše,
a slunce topí se v svou krev, jež stydne hned...

A srdce, jemuž děs je prázdna černá říše,
dnů zašlých zářících si sbírá každý sled!
Hle, slunce topí se v svou krev, jež stydne hned..
Tvá ve mně vzpomínka jak monstrance plá tiše.

***

Souzvuk večera v překladu Emanuela z Lešehradu

Hle, chvíle přichází, kdy na stonku se chvěje
jak kadidelnice květ, šíře vůni svou;
ve vánku večerním zvuk, vůně v tanci jsou;
to tklivý valčík je a roztoužené reje!

Jak kadidelnice květ šíří vůni svou;
jak srdce zmučené, slyš, houslí nářek pěje;
to tklivý valčík je a roztoužené reje!
Jak oltář nebesa v své teskné kráse žhou.

Jak srdce zmučené, slyš, houslí nářek pěje,
jak srdce, zděšené tmou, širou nicotou!
Jak oltář nebesa v své teskné kráse žhou;
v krev, která stydne již, se vhrouzit slunce spěje...

A srdce, zděšené tmou, širou nicotou,
si chrání minula sled každý, jenž se skvěje.
V krev, která stydne již, se vhrouzit slunce spěje...
Jak monstrance se skvíš v mém nitru vzpomínkou.