Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Spleen a ideál (Spleen et idéal)
• název francouzského originálu: Le Mauvais Moine (Les Fleurs du Mal)
• v českém překladu vyšlo pod více názvy - Svatopluk Kadlec přeložil báseň jako Nehodný mnich, Ivan Slavík pak jako Špatný mnich

Nehodný mnich / Špatný mnich ve francouzském originálu

Les cloîtres anciens sur leurs grandes murailles
Etalaient en tableaux la sainte Vérité,
Dont l'effet réchauffant les pieuses entrailles,
Tempérait la froideur de leur austérité.

En ces temps où du Christ florissaient les semailles,
Plus d'un illustre moine, aujourd'hui peu cité,
Prenant pour atelier le champ des funérailles,
Glorifiait la Mort avec simplicité.

- Mon âme est un tombeau que, mauvais cénobite,
Depuis l'éternité je parcours et j'habite;
Rien n'embellit les murs de ce cloître odieux.

O moine fainéant! quand saurai-je donc faire
Du spectacle vivant de ma triste misère
Le travail de mes mains et l'amour de mes yeux?

***

Nehodný mnich v překladu Svatopluka Kadlece

Zdi starých klášterů se skvěly, nikdy holé,
pyšnými obrazy se svatou Pravostí,
a vřelost výrazu, jenž patřil k jejich škole,
mírnila chlad těch míst, vždy plných přísnosti.

To setbou Kristovou se zelenala pole
a mnohý slavný mnich, jejž svět dnes málo ctí,
za svoji pracovnu si hřbitov často vole,
pak oslavoval Smrt, pln prosté zbožnosti.

- Je moje duše hrob bez nejmenšího jasu,
jímž sám, mnich nehodný, tmou bloudím od všech časů,
nic nezkrašluje zdi těch temnot klášterních.

Zda z toho divadla své bídy neskonalé
vytvořím, líný mnich, jenž jenom hloubá stále,
kdy lásku očí svých a dílo rukou svých?

***

Špatný mnich v překladu Ivana Slavíka

Ve starých klášterech veliké holé stěny
zdobily obrazy o pravdě svatých knih.
Tím jejich strohý chlad byl teple prozářený
a zbožnou duši hřát si o ně mohl mnich.

Když setbou Kristovou svět byl už oplodněný,
nejeden kazatel z těch dnes již nečtených
kostnici míval za svůj azyl vyvolený,
kde prostým slovem smrt velebil v příslovích.

Má duše je ten hrob a já v ní špatným mnichem,
jenž věčnost bydlí tu a prodírá se tichem.
Nic nezahřeje ho v těch nehostinných zdích.

Kdy z podívané na svou bídu skličující
stvořím - já líný mnich - to, o čem bych směl říci:
hle dílo ruky mé a láska očí mých?!