Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Spleen a ideál (Spleen et idéal)
• název francouzského originálu: La Muse malade (Les Fleurs du Mal)
• v českém překladu vyšlo pod více názvy - Vítězslav Nezval a Ivan Slavík přeložili báseň jako Nemocná můza, Svatopluk Kadlec pak jako Nemocná Musa

Nemocná můza / Nemocná Musa ve francouzském originálu

Ma pauvre muse, hélas! qu'as-tu donc ce matin?
Tes yeux creux sont peuplés de visions nocturnes,
Et je vois tour à tour réfléchis sur ton teint
La folie et l'horreur, froides et taciturnes.

Le succube verdâtre et le rose lutin
T'ont-ils versé la peur et l'amour de leurs urnes?
Le cauchemar, d'un poing despotique et mutin
T'a-t-il noyée au fond d'un fabuleux Minturnes?

Je voudrais qu'exhalant l'odeur de la santé
Ton sein de pensers forts fût toujours fréquenté,
Et que ton sang chrétien coulât à flots rythmiques,

Comme les sons nombreux des syllabes antiques,
Où règnent tour à tour le père des chansons,
Phoebus, et le grand Pan, le seigneur des moissons.

***

Nemocná můza v překladu Vítězslava Nezvala

Má Múzo, proč se ti dnes pranic nedaří?
V tvých vpadlých očích je hned zrána plno běsů,
a vidím, kterak se ti kreslí na tváři
strach, chladné šílenství a mlčenlivost děsu.

Snad skřítek s rusalkou, ti hloupí šprýmaři,
ti vchrstli do džbánu víc lásky nežli snesu?
Anebo uvrhl tě košmar ke stáří
do hlubin Minturnu a pohádkových lesů?

Chci, abys vypjala svá prsa milenky,
chci, aby sídlily v nich silné myšlenky
a aby křesťanská tvá krev se nesla v metru

jak řecké slabiky, jak rytmus hexametrů,
v nichž vládne Apollo, jenž stvořil všechen zpěv,
a dárce úrody, bůh Pan, bůh vinných rév.

***

Nemocná můza v překladu Ivana Slavíka

Co je to s tebou dnes, má bědná Múzo múz?
Hned zrána oči žhnou, jsou plné nočních zdání,
jsou propadlé, tvá pleť je z šílenství, je z hrůz
tak studených jak led a němých do skonání.

Zelený trpaslík a rudý sukubus
vychrstli na ně z váz svých děs i milování?
Či můra pěstí svou jim dala chutnat hnus
až ze dna Minturen, bez stínu slitování?

Chci, aby zdravím vždy tvé srdce vonělo
a silné myšlenky jen myslet umělo,
ať rytmický tep zní vždy křesťanské tvé krve,

stejně jak zníval takt antických slabik prve,
když vládli chvíli Pan, král žní, a chvíli on,
praotec písní, sám bůh Foibos Apollón.

***

Nemocná Musa v překladu Svatopluka Kadlece

Co, milá Muso má, dnes ráno je ti jen?
V zapadlých očích ti přízraky noci vlají
a já ti na líci, žel, vidím zarmoucen
hned strach, hned šílenost, jež, chladné, nezpívají.

On chrsť ti siný skřet a žlutý sukkub v sen
snad ze své urny děs, jejž jejich láska tají?
Či pohroužila tě k dnu bájných Minturen
snad můra perutí, když krutě mávala jí?

Kéž by ti pod srdcem, vždy zdravím dýšícím,
sídlily myšlenky, vítězné duchem svým,
a krev ti proudila, zníc ladně, jako vlny,

hláskami antiky, jež zvučí, rytmu plny,
jimž vládne Foibos sám, ten otec písně vší,
a spolu velký Pan, ten pán a vládce žní!