ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Baudelaire Charles (*09.04.1821 - †31.08.1867)

­­­­

Rusovlasé žebračce (Květy zla)

  • z části Pařížské obrazy (Tableaux parisiens)
  • název francouzského originálu: A une Mendiante rousse (Les Fleurs du Mal)

Rusovlasé žebračce ve francouzském originálu

Blanche fille aux cheveux roux,
Dont la robe par ses trous
Laisse voir la pauvreté
Et la beauté,

Pour moi, poète chétif,
Ton jeune corps maladif,
Plein de taches de rousseur,
A sa douceur.

Tu portes plus galamment
Qu'une reine de roman
Ses cothurnes de velours
Tes sabots lourds.

Au lieu d'un haillon trop court,
Qu'un superbe habit de cour
Traîne à plis bruyants et longs
Sur tes talons;

En place de bas troués
Que pour les yeux des roués
Sur ta jambe un poignard d'or
Reluise encor;

Que des noeuds mal attachés
Dévoilent pour nos péchés
Tes deux beaux seins, radieux
Comme des yeux;

Que pour te déshabiller
Tes bras se fassent prier
Et chassent à coups mutins
Les doigts lutins,

Perles de la plus belle eau,
Sonnets de maître Belleau
Par tes galants mis aux fers
Sans cesse offerts,

Valetaille de rimeurs
Te dédiant leurs primeurs
Et contemplant ton soulier
Sous l'escalier,

Maint page épris du hasard,
Maint seigneur et maint Ronsard
Epieraient pour le déduit
Ton frais réduit!

Tu compterais dans tes lits
Plus de baisers que de lis
Et rangerais sous tes lois
Plus d'un Valois!

- Cependant tu vas gueusant
Quelque vieux débris gisant
Au seuil de quelque Véfour
De carrefour;

Tu vas lorgnant en dessous
Des bijoux de vingt-neuf sous
Dont je ne puis, oh! Pardon!
Te faire don.

Va donc, sans autre ornement,
Parfum, perles, diamant,
Que ta maigre nudité,
O ma beauté!

***

Rusovlasé žebračce v překladu Vítězslava Nezvala

Rusovlásko od Seiny,
zděravé tvé haleny
blýská nouze - dřevokaz
a na sto krás,

pro sešlého básníka
horečná tvá mimika
a tvé tělo, plné pih,
je slunný jih.

Nosíš jako líbezná
románová princezna
nosí koturn s varhánky -
své opánky.

Tak ti místo cárů dát
dvorský přepychový šat
s vlečkou, která šelestí
jak neštěstí;

místo svými kotníky
oslň prostopášníky
zlatou dýkou v střevíci
jak udicí;

nech si spadnout pod výstřih
poutko, odhal pro náš hřích
krásný třpytící se prs
jak bílou tvrz.

Nechej uprositi chlad
paže, když ti svléká šat
a když plaší v zápalu
prst šibalů.

Perly, zlaté braslety,
Belleauovy sonety
vnucují ti nesměle
tví ctitelé,

dedikace prvotin
veršotepců, jejichž stín
líbá vlečkový tvůj tem
pod schodištěm,

mnohý povýšený duch,
mnohý Ronsard, dobrodruh
nevzali by úhonu
v tvém salónu!

Polibky tvé ložnice
předčí cudné kytice,
ovládla bys zákony
i Bourbony!

- Ty však sbíráš odpadky
kdesi u křižovatky
některého Véfouru
jak lasturu.

Kráčíš světem bez darů
s cetkou za pár krejcarů,
nemohu ti, ač bych rád,
ji darovat.

Jdi a vzdej se klenotů,
měj jen svoji nahotu,
kterou hyzdí mnohá kost
i to je dost!

***

Rusovlasé žebračce v překladu Svatopluka Kadlece

Rusovlásko drahá mi,
jejíž šaty děrami
zjevují svět bídnosti
i sličnosti,

sešlý básník, kterým jsem,
zří v tvém těle nemocném,
plném pih a znamének,
přec mnohý vděk.

Chodíš v těžkých botách svých
jako v lehkých střevíčcích,
vznešená a líbezná
jako princezna,

kdyby místo hadříků,
ani k hloubce kotníků,
nařasený dvorní šat
ti vlál kol pat,

kdyby s krásných nohou tvých,
v místě punčoch děravých,
zlaté klínky svítily
pro hýřily,

kdyby spadlá ramínka
odkryla nám zlehýnka
dva tvé prsy zářivé
jak zraky tvé,

kdyby se tvé ruce pak,
zdráhaly tě svléci však,
drzé prsty tlukouce
a ženouce,

perly z vody nad křišťál,
znělky, jaké Belleau psal,
ctiteli v tvém zajetí
k cti psané ti,

rýmařící mladíci,
ke tvé chvále básnící,
kradmo po tvém střevíci
se točící,

mnohý panoš, dobrodruh,
mnohý Ronsard, mnohý duch,
hledali by svěží skrýš,
v níž v noci spíš!

Počítala bys v ní
polibků co lilií,
mnohý Valois sám tvůj řád
by přijal rád!

Ty však, bloudíc ulicí,
sbíráš drobky hnijící,
před tím oním Véfourem
třísnící zem,

mžouráš v smutném úžasu
na šperčíky za pás sous,
jež ti nejsem, ač bych rád,
s to darovat.

Běž, má krásko, bez ozdob
vůní, perel, skvostů, rob,
zdobena jen nahotou
a bídou svou!

***

Rusovlasé žebračce v překladu Gustava Francla

Žebračko rusá, šaty tvé
odshora dolů děravé,
děsící nás jak chudobou
tak krásou tvou,

pro mne, básníka bědného,
tají div těla mladého,
které má, přes svou ubohost,
něžnosti dost.

Ty kráčíš s větším půvabem
v starém škrpálu ubohém
než románová královna,
jež kothurn má.

Tvé hadry nemohou se snad
kráse dvorních dam vyrovnat,
jimž padá oděv bohatý
až na paty.

Leč tvé punčochy děravé
dokáží oči zvědavé
ujistit, že na noze výš
máš dýky skrýš.

Tvůj oděv, velmi nedbalý,
nám hříšníkům pak odhalí
ňadra, zářící právě tak
jako tvůj zrak.

Když někdo vysvléknout tě chce,
tvé ruce dobře brání se
a zahánějí napořád
nevhodný chvat,

jenž chtěl by plenit perly tvé,
ty, které mistr du Bellay
slavil v galantních sonetech
pro radost všech.

Stejně tak sprostí rýmaři,
pokud se jim to podaří,
mohli by nad tvým střevícem
pět ódy všem.

Na mnoha stránkách každý den
velmož i Ronsard nejeden
by rozšířil velice rád
tvůj chladný vklad.

Ty měla bys v své posteli
jak květiny, tak pocely
a pod tvou střechu byl by zván
i kníže pán.

A zatím chodíš žebrotou
a vystavuješ bídu svou
v temných, ubohých zákoutích,
kde život ztich,

spěchajíc dolů, nahoru
ve šmucích za pár krejcarů,
z nichž nemohu jediný snad
já sám ti dát.

Tak životem se dále broď
jak opuštěná, smutná loď,
pouze s ubohou nahotou
a krásou svou.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 02.12.2011

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Čas je hráč, Čas je hráč (2)
-Květy zla, Květy zla (2)
-Květy zla (rozbor), Květy zla (rozbor) (2)
-Rusovlasé žebračce (Květy zla)
-Zdechlina (interpretace básně)
-Zdechlina (Květy zla), Zdechlina (Květy zla) (2)
-Zdechlina (Květy zla) (rozbor)
Čítanka-Albatros (Květy zla)
-Blázen a Venuše (Malé básně v próze)
-Cesta na Kytheru (Květy zla)
-Cikáni na cestách (Květy zla)
-Cizinec (Malé básně v próze)
-Co jenom povíš dnes (Květy zla)
-Člověk a moře (Květy zla)
-Davy (Malé básně v próze)
-Divá žena a můj miláček (Malé básně v próze)
-Dvojitá komnata (Malé básně v próze)
-Exotický parfum (Květy zla)
-Harmonie večera (Květy zla)
-Hymna na Krásu (Květy zla)
-Každý svou chiméru (Malé básně v próze)
-Klenoty (Květy zla)
-Krása (Květy zla)
-Majáky (Květy zla)
-Maska (Květy zla)
-Miluji vzpomínku (Květy zla)
-Minulý život (Květy zla)
-Mlhy a deště (Květy zla)
-Mrcha (Květy zla)
-Mršina (Květy zla)
-Nehodný mnich (Květy zla)
-Nemocná můza (Květy zla)
-Nepřítel (Květy zla)
-O jedné hodině zrána (Malé básně v próze)
-Obryně (Květy zla)
-Opíjejte se! (Malé básně v próze), Opíjejte se! (Malé básně v próze) (2)
-Osud (Květy zla)
-Ó, já tě zbožňuji (Květy zla)
-Pes a flakon (Malé básně v próze)
-Posedlost (Květy zla)
-Proměny upírovy (Květy zla)
-Rusovlasé žebračce (Květy zla)
-Sed non satiata (Květy zla)
-Špatný sklenář (Malé básně v próze)
-Tancující had (Květy zla)
-Ty, ženo nečistá (Květy zla)
-Umělcovo confiteor (Malé básně v próze)
-V těch šatech vlnivých (Květy zla)
-Vlasy (Květy zla)
-Vtipkář (Malé básně v próze)
-Vzlétání (Květy zla)
-Vztahy (Květy zla)
-Záhuba (Květy zla)
-Zdechlina (Květy zla)
-Zoufání stařeny (Malé básně v próze)
-Žehnání (Květy zla)
­­­­

Diskuse k úryvku
Charles Baudelaire - Rusovlasé žebračce (Květy zla)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)