Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Spleen a ideál (Spleen et idéal)
• název francouzského originálu: Sed non satiata (Les Fleurs du Mal)
• existuje více českých překladů této básně:
  • Svatopluk Kadlec - Sed non satiata
  • Vítězslav Nezval - Sed non satiata
  • Vladimír Holan - Sed non satiata
  • Gustav Francl - Sed non satiata

Sed non satiata ve francouzském originálu

Bizarre déité, brune comme les nuits,
Au parfum mélangé de musc et de havane,
Oeuvre de quelque obi, le Faust de la savane,
Sorcière au flanc d'ébène, enfant des noirs minuits,

Je préfère au constance, à l'opium, au nuits,
L'élixir de ta bouche où l'amour se pavane;
Quand vers toi mes désirs partent en caravane,
Tes yeux sont la citerne où boivent mes ennuis.

Par ces deux grands yeux noirs, soupiraux de ton âme,
O démon sans pitié! verse-moi moins de flamme;
Je ne suis pas le Styx pour t'embrasser neuf fois,

Hélas! et je ne puis, Mégère libertine,
Pour briser ton courage et te mettre aux abois,
Dans l'enfer de ton lit devenir Proserpine!

***

Sed non satiata v překladu Svatopluka Kadlece

Ty božstvo podivné, tak temné jako tma,
páchnoucí tabákem a pižmem pomíchaně,
ty dílo obiů, těch Faustů na savaně,
zplozenko půlnoci s vranýma bokama,

já radš než opium a hašiš modlo má,
mám elixír tvých úst a nedal bych ho za ně;
když táhnou za tebou mé touhy v karavaně,
tvůj zrak je cisterna, kde pijí hoře má.

Černýma očima, okýnky nitra svého,
dšti na mne menší žár, ztlum, běse, sílu jeho,
nejsem Styx, abych tě moh pojmout devětkrát,

nemohu, Megéro, se stálým ohněm v klínu,
abych tě udolal a ukojil tvůj hlad,
v tvém lůžku pekelném se změnit v Proserpinu.

***

Sed non satiata v překladu Vítězslava Nezvala

Ty božstvo, bizarní a hnědé jako noc,
jež voníš muškátem a trpkou vůní havan,
ty dílo vodníka, ty dílo Fausta savan,
ty umíš čarovat, máš skřítka na pomoc.

Mám raděj temný bok, mám raděj čaromoc
a elixír tvých úst než opiový závan;
hle, když se seřadí mé touhy do karavan,
tvůj zrak je cisternou mé nudy, znám tvou moc.

Z dvou černých zorniček, z dvou okének v tvou duši
se lijí plameny, jež přespříliš mne vzruší;
já nemám jako Styx hned devět náručí,

žel, pustá Megero, mé síly rychle minou,
můj pokus o krutost tě asi nemučí,
v tvém loži nemohu se státi Proserpinou!

***

Sed non satiata v překladu Vladimíra Holana

Ó božstvo bizarní, hnědé jak noci snů,
Ty s vůní smíchanou nad pižmem, nad havany,
Ty dílo démonů či Fausta ze savany,
Ty dítě černých chvil, ty s klínem ebenu,

Raděj než k opiu, já v noci věrně lnu
K elixíru tvých úst, v plen pyšné lásce daný;
Když k tobě touhy mé jdou jako karavany,
Tvé oči studnou jsou, kde pije žal mých dnů.

Těmato očima, průduchy duše svojí,
Míň ohně chrli mi, ty běse lítý v boji,
vždyť přece nejsem Styx, bych měl tě devětkrát,

A běda! nemohu, lítice vilná vinou,
Bych zlomil smělost tvou pro ještě horší spád,
V pekle tvé postele se státi Proserpinou!

***

Sed non satiata v překladu Gustava Francla

Jako noc temná jsi má kněžko bizarní,
v níž vůně pižmová se s doutníkovou mísí,
ó dílo, na němž Faust musel brát podíl kdysi,
zlé božstvo z ebenu, ty dítě půlnoční.

Více než opium, než noc, než poklid dní
tajemný elixír tvých sladkých úst mě křísí.
Mé touhy nesčetné u tebe uleví si,
tvé oči tůní jsou, jež nudu zahání.

V tvých černých zracích zřím tvé temné duše stíny.
Démone ukrutný, šetři plameny svými,
neumím jako Styx devětkrát objímat.

Ó běda, Megero, pro niž jen touha platí,
nemohu ve snaze ukojiti tvůj hlad
v tvém loži pekelném Proserpinou se státi.