Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• z části Spleen a ideál (Spleen et idéal)
• název francouzského originálu: Avec ses vêtements ondoyants et nacrés (Les Fleurs du Mal)
• existuje více českých překladů této básně:
  • Svatopluk Kadlec - V těch šatech vlnivých
  • Vítězslav Nezval - V těch šatech s perletí
  • Gustav Francl - Když kráčí

V těch šatech vlnivých / V těch šatech s perletí / Když kráčí ve francouzském originálu

Avec ses vêtements ondoyants et nacrés,
Même quand elle marche on croirait qu'elle danse,
Comme ces longs serpents que les jongleurs sacrés
Au bout de leurs bâtons agitent en cadence.

Comme le sable morne et l'azur des déserts,
Insensibles tous deux à l'humaine souffrance
Comme les longs réseaux de la houle des mers
Elle se développe avec indifférence.

Ses yeux polis sont faits de minéraux charmants,
Et dans cette nature étrange et symbolique
Où l'ange inviolé se mêle au sphinx antique,

Où tout n'est qu'or, acier, lumière et diamants,
Resplendit à jamais, comme un astre inutile,
La froide majesté de la femme stérile.

***

V těch šatech vlnivých v překladu Svatopluka Kadlece

V těch šatech vlnivých se třpytem perleti,
i když jen klidně jde, přec budí ve mě zdání,
jako by tančila, podobna háděti,
jež svatý kejklíř má svou holí ke kývání.

Jak písek Sahary a její modrá báň,
jež k lidským útrapám jsou oba bez lítosti,
jak dlouhé sítě vln, jež čeří mořskou pláň,
tak líně vine se se strašnou netečností.

Z kouzelných nerostů má lesklé zornice,
a v této podstatě s tak podivnými znaky,
v níž jest jak stará sfinx, tak čistý anděl taky,

v níž jest jen zářením, zlatem a kovem vše,
plá hvězdou zbytečnou, pro život bez vší ceny,
studený majestát neplodné krásné ženy.

***

V těch šatech s perletí v překladu Vítězslava Nezvala

V těch šatech s perletí, v těch šatech ze chmýří,
když jde, jde rytmicky, jak tančila by v kole,
jak had, když posvátní a němí fakíři
jím hýbou v kadencích na konci dlouhé hole.

Jak písek na poušti, jak azur mýtiny
je bez interesu o lidský cit tam dole,
jak vlny na moři, jak dlouhé sítiny
jde zcela netečně, jak žádá její role.

Má oči z nerostů, v té zvláštní bytosti,
v níž vidím bizarní a symbolickou dámu,
je čistý archanděl a sfinga řeckých chrámů,

má démantový vzhled a zlaté vlastnosti
jak hvězda v zrcadle, jež zdobí prázdné stěny,
má půvab neplodné a majestátní ženy.

***

Když kráčí v překladu Gustava Francla

Když kráčí ve svém lesklém šatu rozvlátém,
spíš tanci podobá se chůze každodenní.
Je jako štíhlý had, když zaříkávačem
pod jeho dotekem se v rytmu zvolna vlní.

Snad písek ponurý s nebeským azurem
k lidskému osudu odmítavější není,
snad vlny bez konce na moři širokém
lhostejněj nehledí na bolest, utrpení.

Zrak její planoucí je z kovů převzácných.
V té zvláštní bytosti, v níž sfinga dávných časů
s andělem nevinným si rozděluje krásu,

kde zlato v oceli a démant v uhlících
září jak hvězdy jas, vše v něžnou mlhu měně,
náleží bohužel pouze sterilní ženě.