Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jaroslav Vrchlický
• název francouzského originálu: La Vipère

Když láska čistá, jíž lze úctu vzdát,
tvou slní myšlenku i oči tvoje,
nech bez dotknutí spjatý její šat
a ryzí zachovej sny všecky svoje!
Ty bílé vidiny, ty panny, jež si tkáš,
jsou mládí tvé, květ, jenž se k nebi vzpjal,
je svatou slzou poros, kterou lkáš,
své vůně v mystickém tom krbu spal!
Však v žíly tvé když vniknul hořký jed,
když rozkoší a touhou, pláčem bledý
klid budeš darmo hledat v roj svých běd,
děs nicoty v tvém srdci nechá sledy,
pod tíží muk, pod hanbou citelnou,
ty nežij v trudu dál, v němž bezútěšně kvílíš,
ty vyrvi z hrudi zmiji smrtelnou,
neb podlý mlč a mři, že miloval jsi příliš.

Zmije ve francouzském originálu (La Vipère)

Si les chastes amours avec respect louées
Éblouissent encor ta pensée et tes yeux,
N'effleure point les plis de leurs robes nouées,
Garde la pureté de ton rêve pieux.
Ces blanches visions, ces vierges que tu crées
Sont ta jeunesse en fleur épanouie au ciel!
Verse à leurs pieds le flot de tes larmes sacrées,
Brûle tous tes parfums sur leur mystique autel.
Mais si l'amer venin est entré dans tes veines,
Pâle de volupté pleurée et de langueur,
Tu chercheras en vain un remède à tes peines:
L'angoisse du néant te remplira le cœur.
Ployé sous ton fardeau de honte et de misère,
D'un exécrable mal ne vis pas consumé:
Arrache de ton sein la mortelle vipère,
Ou tais-toi, lâche, et meurs, meurs d'avoir trop aimé!