Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Čtvrtý den poté, co Eragon se Safirou opustili Farthen Dûr, dorazili do Ellesméry.
Slunce nad nimi jasně zářilo, když zahlédli první budovy města - úzkou, zkroucenou věžičku s třpytivými okny, stojící mezi třemi vysokými borovicemi a vyrůstající z jejich propletených větví. Za kůrou pokrytou věží Eragon zahlédl zdánlivě nahodilý shluk mýtin, které vyznačovaly umístění rozlehlého města.
Zatímco Safira klouzala nad zvlněnou plochou lesa, Eragon pátral po vědomí Gilderiena Moudrého, který jakožto držitel Bílého plamene Vándilu už víc než dva a půl tisíce let chránil Ellesméru před nepřáteli elfů. Eragon promítl své myšlenky směrem k městu a zeptal se ve starověkém jazyce: Gilderien-elda, můžeme projít?
V Eragonově mysli zazněl hluboký, klidný hlas. Můžete projít, Eragone Stínovrahu a Safiro Zářivá šupino. Dokud přicházíte v míru, jste v Ellesméře vítáni.
Děkujeme ti, Gilderien-elda, řekla Safira.
Jak plachtila nad borovým městem a mířila ke svahu na opačném konci Ellesméry, pročísla drápy koruny stromů s tmavými jehlicemi, rostoucích do více než stometrové výše. Mřížovím větví pod sebou Eragon krátce zahlédl ladné tvary budov z živých stromů, pestrobarevné záhony květin, zurčící potůčky, kaštanovou záři luceren bez plamene a jednou nebo dvakrát bledou kůži vzhůru obrácené elfské tváře.
Safira naklonila křídla a prudce stoupala do kopce, dokud nedorazila ke skále Tel'naeír, která klesala přes tři sta metrů ke zvlněnému lesu a táhla se několik mil do obou stran. Pak se stočila doprava, letěla podél kamenného hřebene na sever a dvakrát máchla křídly, aby si udržela rychlost a výšku.

***

Země a vzduch se zachvěly, když Glaedr zavrčel, odhrnul horní pysk a odhalil své tesáky v plné délce. Máš víc důvodů věřit nám než komukoli jinému, mládě, zaburácel jeho hlas v Eragonově mysli. Nebýt nás, už bys byl dávno mrtvý.
Pak se k Eragonovu překvapení Safira obrátila k Oromisovi s Glaedrem: Řekněte mu to. Vylekalo ho, když v jejích myšlenkách ucítil bolest.
Safiro! zeptal se zmateně. Co mi mají říct?
Nevšímala si ho. Tahle hádka je zbytečná. Už neprotahujte Eragonovu nejistotu.
Oromis povytáhl jedno z šikmých obočí. "Ty to víš?"
Vím.
"Víš co?" zařval Eragon a neměl daleko k tomu, aby vytasil meč z pochvy a všem jim pohrozil, dokud mu to nevysvětlí.
Jedním útlým prstem Oromis ukázal ke spadlé židli. "Posaď se." Když Eragon zůstával stát, protože byl příliš rozzuřený a plný vzteku, než aby dokázal poslechnout, elf si povzdechl. "Chápu, že je to pro tebe těžké, Eragone, ale pokud trváš na svých otázkách a pak si odmítáš vyslechnout odpověď, nevzejde z toho nic než pocity vzteku. Teď se, prosím, posaď, abychom si o tom mohli rozumně popovídat."
Eragon se do něj zabodával pohledem, narovnal však židli a klesl do ní. "Proč?" zeptal se. "Proč jste mi neřekli, že mým otcem je Morzan, první z Křivopřísežníků?"
"V prvé řadě budeme mít štěstí, když se budeš v čemkoli podobat svému otci," zdůraznil Oromis. "A já opravdu věřím, že se mu podobáš. A jak jsem chtěl říct už předtím, než jsi mě přerušil, tak Murtagh není tvůj bratr, ale spíš nevlastní bratr."
Svět kolem Eragona jako by se zakymácel; pocit závrati byl tak silný, že se musel chytit okraje stolu, aby se zklidnil. "Můj nevlastní bratr... Ale kdo je pak ...?"
Oromis si z misky utrhl ostružinu, chvíli si ji prohlížel a pak ji snědl. "Glaedr a já jsme ti to nechtěli tajit, ale neměli jsme na výběr. Oba jsme byli vázáni přísahou, že ti nikdy neodhalíme totožnost tvého otce nebo tvého nevlastního bratra ani s tebou nebudeme hovořit o tvém rodokmenu, pokud nezjistíš pravdu sám nebo pokud tě totožnost tvých příbuzných nedostane do nebezpečí. To, co se událo mezi tebou a Murtaghem během bitvy na Hořících pláních, však dostatečně splňuje podmínky, abychom teď mohli o téhle věci otevřeně mluvit."
Eragon se třásl, protože jen stěží ovládal své pocity, a zeptal se: "Oromis-elda, pokud je Murtagh můj nevlastní bratr, tak kdo je tedy mým otcem?"
Pohleď do svého srdce, Eragone, řekl Glaedr. Ty už víš, kdo to je, a víš to už dlouho.
Eragon zakroutil hlavou. "Nevím! Nevím! Prosím..."
Z Glaedrových nozder vyšlehl obláček kouře a plamene, když si odfrkl. Copak to není jasné? Tvůj otec je Brom.