Menu
Alighieri Dante (*1265 - †14.09.1321)
Peklo (Božská komedie) (2)
- z části Peklo
- přeložil Jaroslav Vrchlický
Zpěv první
V půl naší zemské pouti když se vkročí,
já octnul jsem se v tmavém, pustém lese,
neb cesta pravá zmizela mi s očí.
Ten popsati les, ruka má se třese:
tak divoký byl, drsný, v stálém šeru,
že vzpomínka naň nový strach mi nese!
Tak hořký, smrt že málem trpčí věru,
leč, chci-li dobro líčit z jeho středu,
co shled' jsem v jiném, vypovím, též směru.
Jak tam jsem přišel, říci nedovedu,
tak plný spánku byl jsem v oné chvíli,
když minul jsem se pravé cesty sledu.
Leč k patě vršku jak má noha pílí,
tam, tmavý tento údol kde se tratí,
jímž v srdce mé se tolik bázně chýlí:
Zřím do výše, jak vršku bedra šatí
té hvězdy paprsk, jejíž záře milá
vždy každou cestou jiné k cíli vrátí.
Tu bázeň má se trochu utišila
na srdce mého tůni trvající
tu celou noc, jež tak mne zastrašila.
A jako ten, kdo z mořské bouře hřmící
se zachrání, břeh zachytí a v divý
vln svár se bezdech točí zírající:
Tak v útěk stálý duch můj pohyblivý
se obracel v ten průsmyk, který minul,
a jímž neprošel posud nikdo živý.
A umdlen chvíli když jsem odpočinul,
šel těžce jsem tou strání, pustou oku,
spád nohy pevné že vždy níž se šinul.
Hle, na počátku srázu po mém boku
mně kropenatý panther v cestu vkročil,
tak štíhlý, lehký a tak pružný v skoku.
A nezmizel již, co jej zrak můj zočil;
tak překážet mi začal v cestě mojí,
že krok můj vícekráte zpět se točil.
Byl jitra čas a slunce v těch hvězd roji
se vznášelo, jež tenkrát již s ním byly
v ten první den, kdy Bůh je v lásce svojí
Hnul k oběhu s krásnými všemi díly;
čímž v dobrou naděj moje bázeň taje,
když zrak na šelmy pestrou srst se chýlí,
Tož jitra časem, sladkou dobou máje:
však ne tak zcela, bych se nechvěl děsem
Iva náhle zočiv lesa u pokraje.
Jak na mne chtěl by skočit s divým plesem,
nes' hlavu vzhůru v hladu zuřivosti,
i řekl bych, že zachvěl se vzduch lesem.
A vlčice, jež žravou hltavostí,
ač hubena, se přetížena zdála,
a mnohým bídy nastrojila dosti,
Mé údy takým ustrnutím jala,
tož strachem, který z očí jejích září,
že dospět vršku mysl má se vzdala.
Jak ten, jenž lakotivě hospodaří,
když přijde doba, v které prodělává,
se rmoutí v myšlénkách, čas vzdechy maří:
Mne zlekala neklidná šelma dravá,
vstříc jdouc mi, zvolna hnala skoky všemi
mne nazpět zas, kde slunce umlkává.
A svahem půdy jak jsem padal k zemi,
mým očím kdosi objevil se v houšti,
jenž zdál se chraptit tím, že dlouho němý.
Jak jej v té velké uviděl jsem poušti:
"Buď stín, buď člověk smiluj se v té strasti,
ať pomoc tvá mne v bídě neopouští!"
On děl: "Kdys člověk, teď jsem jeho částí,
z Lombardska moji rodičové byli,
a Mantua jich obou byla vlastí.
Sub Julio jsa zrozen, v pozdní chvíli
jsem žil, kdy v květu Augusta moc stála,
kdy klamní, lživí bozi vévodili.
Byl básník jsem a zpěvu mého chvála
o synu Anchisově zněla, z Troje
jenž vytáhl, když hrdá ohněm vzplála.
Leč v taký trud nač vracíš kroky svoje?
Proč nevstoupíš na vrch té čarné stráně,
zkad všeho plesu jdou a tekou zdroje?"
"Jak, tys ten Virgil, ručej, požehnaně
zkad proudnou řekou výmluvnost se lila?"
Dím v zbožné úctě v studu sklopiv skráně.
"Ó druhých pěvců světlo, zdobo milá,
kéž láska s pílí, která neustává
v tvé knihy čtení, by mně v prospěch byla!
Ty's mistr můj, můj vzor, má chlouba pravá,
jen tebou vznik' ten zdobný sloh, v němž pěji,
a kterým pouze moje zkvetla sláva.
Tu šelmu zříš, zpět nutí mne vztek její.
Ó sprosť mne jí, ty moudrý, ona vinou
jest, tepny mé a žíly že se chvějí." -
"Ty nyní cestou dát se musíš jinou,"
on, vida moje slzy, odpovídá,
"když opustit chceš poušť tu nehostinnou;
Neb toto zvíře, jímž tvá vznikla bída,
zde nepropustí žádné duše živé,
tak brání, že jí smrtí cestu hlídá.
A povahy tak zvrhlé jest a divé,
že zkojit žravost se mu nepodaří,
vždy po žrádle má větší hlad než dříve.
Je mnoho zvířat, s kterými se páří,
a víc jich bude, až chrt smělý vpadne
mu v zápětí, je poraní a zmaří.
Živ z peněz nebude ni země žádné,
leč láskou, ctností a moudrostí skvělý
zřím, kterak lidu mezi Feltry vládne.
Tu bídnou Italii vznese smělý,
tu, pro kterou Kammilla, panna, mřela,
Eurial, Turnus, Nisus krváceli.
Z měst vypudí tu šelmu jeho střela,
až v pekla jícen zpět ji zase hodí,
zkad hnána první závistí v svět spěla.
V tvou spásu rada má tě osvobodí;
pojď za mnou, sám chci průvodcem tvým býti,
jenž věčným tebe místem doprovodí.
Tam uslyšíš skřek zoufalosti zníti,
tam uzříš v mukách duchy z dávných časů
po druhé smrti volati a výti:
Pak uzříš ty, již v ohni bez zápasu
dlí stále, doufajíce, spokojení,
že, buď kdy buď, v blažených vejdou spásu:
Však chceš-li tam jít, mně kam vchodu není,
tam duše hodnější mne ruku dá ti,
jí odevzdám tě při svém rozloučení;
Neb císař ten, jejž poslouchají svatí,
mnou nepropustí v týn svůj duše žádné,
neb k jeho řadům nechtěl jsem se znáti.
Tam králuje, ač v celém světě vládne,
tam jeho město i velký trůn stojí,
ó blah, na koho volba jeho padne!" -
Dím: "Básníku, tím Bohem, v touze svojí,
jejž nepoznal jsi, prosím usedavě,
bych tomu zlu i větších ušel rojí.
Tam veď mne, o čem hovořil jsi právě,
ať bránu Petra uzřím, i ty, lkáním
již hynou, které líčil jsi tak tmavě." -
Tu on se napřed hnul, já kráčel za ním.
Související odkazy
Čtenářský deník | - | Božská komedie, Božská komedie (2) |
- | Peklo (Božská komedie), Peklo (Božská komedie) (2) |
Diskuse k úryvku
Dante Alighieri - Peklo (Božská komedie) (2)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
40 dní Atala kde se les inscenace ztracený živá mrtvola co je svědomí adresa george sandová JINDŘICH pLACHTA austrálie incest realistický román biatlon mentálně postižený chram matky bozi sliby poslední soud Chvála bláznovství větrné hůrce v peřině jak se dělá chalupa Všem klukům Eseje dialogy o kráse nedokončené příběhy sociální skupiny drak cínový vojáček dominantní
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 908 717
Odezva: 0.06 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí