Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

II.

Dick Alford seděl na plotě na malém návrší, odkud viděl sussexský kraj až do vzdálenosti patnácti mil. Stačilo, aby obrátil hlavu, a přehlédl by hospodářská stavení, zelené střechy zámku, park s rozlehlými loukami a sestříhanými živými tisovými ploty.
V té chvíli ho však nezajímaly ani lány obilí a holiny, ani zámek a park. Soustředěně upíral pohled na dívku, stoupající klikatou pěšinou, po níž k němu brzy dojde.
"Díváte se a mlčíte!" zvolala dívka vyčítavě.
Nebyla tak velká, jako bývají průměrné Angličanky, ale byla štíhlá, čímž vypadala větší, a pružné pohyby nasvědčovaly, že má větší sílu, než by se podle její křehkosti soudilo. Půvabně nesla hlavu s ušlechtilým a jemně modelovaným obličejem, měla tmavošedé oči a rudá, úsměvná ústa, hezké malé ruce a nohy. Leslie Gineová by byla i v hadrech nesporně krásná žena.
Zastavila se. Měla pěkný černý jezdecký oblek, ozdobený světlým límcem, a klobouk na stranu.
Dick Alford ji ze svého výhodného místa na horní příčce plotu s obdivem pozoroval. V bílých zubech držel stéblo trávy.
"Přijela jste autem, Leslie?"
"Přijela jsem," řekla vážně a dodala: "Ale na koni."
Tvářil se nevinně a rozhlížel se. "A kde je?" zeptal se.
Podezíravě se na něho podívala, ale v opálené tváři se mu nepohnul ani sval.
"Seskočila jsem si natrhat polní kvítí a utekl mi. A vy jste ho viděl!" zvolala vyčítavě.
"Zahlédl jsem cosi podobného koni, utíkal k Willow House," přiznal, "myslel jsem, že vás shodil."
Přikývla.
"A za tu přetvářku jděte a přiveďte mi ho. Počkám tady," řekla, a když seskočil z plotu, pokračovala: "Stejně jsem chtěla, abyste to udělal. Jakmile jsem vás spatřila, řekla jsem si: Tady sedí líný mužský, který potřebuje pohyb. Budoucí švagrové mají určité privileje."
Lehce si povzdychl. Snad si všimla chmury, která mu přeletěla přes obličej, protože vztáhla ruku, aby mu zabránila odejít.
"Dicku, koně přivede podkoní. Je tak hladový, že už je zaručeně ve stáji. Nemyslím podkoního! Sedněte si, chci si s vámi pohovořit."
Vyšvihla se na plot, na místo, které uvolnil. "Richarde Alforde, zdá se mi, že nemáte radost z mé vyhlídky stát se paní v domě Fossaway..."
"V zámku," opravil ji.
"Nevyhýbejte se odpovědi. Nemáte radost, viďte?"
"Počítám dny," řekl bezstarostně.
"Opravdu?"
Ze zadní kapsy kalhot vytáhl otlučené stříbrné pouzdro, vybral si cigaretu a zapálil ji.
"Drahá Leslie..." začal, ale dívka zavrtěla hlavou. Byla velice vážná.
"Myslíte si, že... se budu do všeho plést? Do správy panství - vím, že chudinka Harry by si nevěděl rady ani s malým statkem - a do řízení všeho možného, ale nemáte pravdu."
Třikrát vydechl cigaretový dým, než odpověděl. "Byl bych rád, kdybyste se ujala správy panství," řekl potom naprosto klidně. "Z toho bych měl jen radost. Ne, to mi nedělá starost. S vašimi penězi - odpusťte mi mou drsnou přímost - nemusíte o panství uvažovat. Správce je povede stejně dobře jako druhý syn."