ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Remarque Erich Maria (*22.06.1898 - †25.09.1970)

­­­­

Tři kamarádi

Jednoho odpoledne horečka nevysvětlitelně prudce klesla. Pat procitla a dlouze se na mne zahleděla. "Podej mi zrcátko," zašeptala pak.
"Proč chceš zrcátko?" řekl jsem. Odpočiň si, Pat. Věřím, že jsi z toho venku. Už nemáš horečku."
"Ne," zašeptala zborceným, zlomeným hlasem, "podej mi zrcátko."
Obešel jsem postel, vzal zrcátko a upustil jsem je. Roztříštilo se. "Odpusť," řekl jsem. "Taková nešikovnost. Prostě mi vyklouzlo z ruky a hned je na tisíc kusů."
"V kabelce mám ještě jedno, Robby."
Bylo to malé zrcátko z pochromovaného niklu. Přejel jsem přes ně rukou, aby bylo trochu matnější, a podal jsem je Pat. Namáhavě je vyčistila a napjatě do něj pohlédla. "Musíš odjet, miláčku," zašeptala pak.
"Proč? Už mě tu nechceš?"
"Nesmíš mě už vidět. To už nejsem já."
Vzal jsem jí zrcátko. "Tyhle kovové krámy nejsou k ničemu, Pat. Jen se podívej, jak v tom vypadám. Bledý a hubený. A přitom jsem opálený a silný. Vždyť to zrcátko je celé křivé."
"Musíš si na mne zachovat jinou vzpomínku," zašeptala. "Odjeď, miláčku. Odbudu si to už sama."
Uklidnil jsem ji. Znovu mě požádala o zrcátko a o kabelku. Pak se začala pudrovat, ubohý, vyzáblý obličej, rozpraskané rty, hluboké, hnědé stíny pod očima. "Jen trošičku, miláčku," nesmíš mě vidět tak ošklivou."
"Dělej si, co chceš," řekl jsem, "pro mne nebudeš nikdy ošklivá. Pro mne jsi nejkrásnější žena, kterou jsem kdy viděl."
Položil jsem zrcátko a pudřenku stranou a opatrně jsem ji objal. Po chvíli zneklidněla.
"Co je, Pat?" zeptal jsem se.
"Něco tak hlasitě tiká," zašeptala.
"Co? Hodinky?"
Přikývla. "Duní tolik -"
Odepjal jsem si hodinky ze zápěstí.
Úzkostlivě pohlédla na vteřinovou ručičku. "Odlož je -"
Vzal jsem hodinky a mrštil jimi o zeď. "Tak, a teď už netikají. Teď se čas zastavil. Roztrhli jsem ho. Už jsme jen tu jen my dva, ty a já, a nikdo jiný."
Pohlédla na mne. Její oči byl neobyčejně veliké. "Miláčku -" zašeptala.
Nemohl jsem snést její pohled. Přicházel z velké dálky a procházel skrze mne někam do neznáma. "Kamaráde," zamumlal jsem, "můj milovaný, drahý, statečný starý kamaráde."

Zemřela v poslední hodině noční, než nastalo jitro. Zemřela v těžkých bolestech a nikdo jí nemohl pomoci. Pevně svírala mou ruku, ale nevěděla už, že jsem u ní. Kdesi kdosi řekl: "Je mrtva -"
"Ne," zašeptal jsem, "ještě není mrtva. Ještě mě pevně drží za ruku -"
Světlo. Nesnesitelné, prudké světlo. Lidé. Lékař. Pomalu jsem rozevřel ruku. Ruka pat se svezla k zemi. Krev. Ztrhaný udušený obličej. Zmučené strnulé oči. Hnědé hedvábné vlasy.
"Pat," řekl jsem. "Pat."
A poprvé mi neodpověděla.

"Chtěl bych být sám," řekl jsem.
"Neměla by se nejprve -" zeptal se kdosi.
"Ne," řekl jsem. "Odejděte. Nedotýkejte se jí."
Pak jsem jí setřel krev. Byl jsem jako ze dřeva. Učesal jsem jí vlasy. Byla studená. Položil jsem ji do své postele a zahalil přikrývkami. Seděl jsem u ní a nemohl na nic myslet. Seděl jsem na židli a hleděl na ni. Dovnitř vběhl pes a usedl vedle mne. Viděl jsem, jak se jí mění obličej. Nebyl jsem s to dělat nic než naprázdno sedět a dívat se na ni. Pak přišlo jitro, a už to nebyla ona.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: virlomi, 13.04.2007

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Cesta zpátky, Cesta zpátky (2), Cesta zpátky (3), Cesta zpátky (4)
-Čas žít, čas umírat, Čas žít, čas umírat (2), Čas žít, čas umírat (3), Čas žít, čas umírat (4)
-Černý obelisk, Černý obelisk (2)
-Gam
-Jiskra života, Jiskra života (2), Jiskra života (3)
-Miluj bližního svého, Miluj bližního svého (2), Miluj bližního svého (3), Miluj bližního svého (4), Miluj bližního svého (5)
-Na západní frontě klid, Na západní frontě klid (2), Na západní frontě klid (3), Na západní frontě klid (4), Na západní frontě klid (5), Na západní frontě klid (6), Na západní frontě klid (7), Na západní frontě klid (8), Na západní frontě klid (9), Na západní frontě klid (10), Na západní frontě klid (11), Na západní frontě klid (12), Na západní frontě klid (13), Na západní frontě klid (14), Na západní frontě klid (15), Na západní frontě klid (16), Na západní frontě klid (17), Na západní frontě klid (18), Na západní frontě klid (19), Na západní frontě klid (20), Na západní frontě klid (21), Na západní frontě klid (22), Na západní frontě klid (23), Na západní frontě klid (24), Na západní frontě klid (25), Na západní frontě klid (26), Na západní frontě klid (27), Na západní frontě klid (28)
-Na západní frontě klid (rozbor), Na západní frontě klid (rozbor) (2), Na západní frontě klid (rozbor) (3), Na západní frontě klid (rozbor) (4)
-Nebe nezná vyvolených, Nebe nezná vyvolených (2), Nebe nezná vyvolených (3), Nebe nezná vyvolených (4), Nebe nezná vyvolených (5)
-Nepřítel
-Noc v Lisabonu, Noc v Lisabonu (2)
-Říše snů
-Stanice na obzoru
-Tři kamarádi, Tři kamarádi (2), Tři kamarádi (3), Tři kamarádi (4), Tři kamarádi (5), Tři kamarádi (6), Tři kamarádi (7), Tři kamarádi (8), Tři kamarádi (9), Tři kamarádi (10)
-Vítězný oblouk, Vítězný oblouk (2)
Čítanka-Cesta zpátky
-Čas žít, čas umírat, Čas žít, čas umírat (2)
-Na západní frontě klid, Na západní frontě klid (2), Na západní frontě klid (3), Na západní frontě klid (4)
-Nebe nezná vyvolených, Nebe nezná vyvolených (2)
-Stíny v ráji
-Tři kamarádi
-Vítězný oblouk
­­­­

Diskuse k úryvku
Erich Maria Remarque - Tři kamarádi







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)