Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

***

Před ním kráčelo v průvodu padesát mužů, samí mladíci, v atlasových volných bílých řízách po kolena, v bílých hedvábných punčochách a ve střevících z modrého sametu; a na klobouku měl každý pěkná pestrobarevná péra, obtočená dokola jako stužku. Přímo před kočárem kráčeli dále dva muži, prostovlasí, v plátěných přepásaných řízách po kotníky a v modrých sametových střevících; jeden nesl berlu, druhý pastýřskou hůl jako na zahánění ovcí; ani jedna nebyla kovová, nýbrž berlu zhotovili z balzamíny, hůl z cedrového dřeva. Před kočárem ani za kočárem nejel nikdo na koních; zdá se, že proto, aby se zabránilo povyku a zmatku. Za kočárem kráčelo všechno představenstvo a celé vedení městských cechů a spolků.

Otec sám seděl na polštářích z jakéhosi nádherného aksamitu modré barvy; a pod nohama měl podivuhodné hedvábné různobarevné předložky na způsob perských koberců, avšak mnohem krásnější. Když se takto bral městem, obnaženou ruku vystrčil ven, jako by lidem žehnal, ale beze slov.

V ulicích panoval neuvěřitelný pořádek: ani v bitevním šiku nestojí vojáci seřazeni líp než ti lidé tady. Také v oknech se jeden na druhého nemačkal, ale každý stál na svém, jakoby pro něj vyhrazeném místě.

Když průvod přešel, žid mi řekl: "Nebudu se teď o vás moci starat, jak bych rád, neboť město mi dalo za úkol pečovat o tuto vzácnou osobnost." Po třech dnech za mnou žid přišel znovu a pravil: "Máte veliké štěstí; protože sotva se Otec Šalamounova domu dověděl, že jste tady, požádal mě, abych vám vyřídil, že vás všechny přijme a potom setrvá v přátelském rozhovoru s jedním z vás, kterého ze svého středu vyvolíte; schůzku stanovil na pozítří. A ježto vám míní dát i své požehnání, určil setkání na dopoledne."

Přišli jsme ve stanovený den a hodinu a k rozhovoru s Otcem vybrali moji druhové mne. Čekal nás v pěkné místnosti s bohatými koberci na stěnách a na zemi, avšak bez stupňů a bez pódia. Seděl na nízkém, bohatě zdobeném trůnu, nad hlavou měl bohatý látkový baldachýn z modrého, zlatem protkávaného atlasu. Byl sám, toliko po levici a po pravici mu stála dvě čestná pážata, pěkně oděná v bílém. Spodní šat měl stejný jako když jel v kočáře; avšak namísto roucha měl na sobě plášť z téže pěkné černé látky, přivinutý úzce k tělu.

Když jsme vstoupili, hluboce jsme se po prvních krocích, jak nás poučili, poklonili. A když jsme přistoupili blíže k jeho křeslu, Otec povstal a pozdvihl ruku se staženou rukavicí k požehnání; a tu každý z nás padl na zem a líbal lem jeho pláště. Poté ostatní odešli a zůstal jsem zde jenom já. Tehdy přikázal pážatům, aby se z místnosti vzdálila, a mně pokynul, abych se vedle něho posadil, a takto ke mně mluvil ve španělské řeči: "Bůh ti žehnej, můj synu. Míním ti věnovat největší z klenotů, které mám. Neboť z lásky k Bohu a lidem ti vylíčím, co je to Šalamounův dům. Synu, abych ti vysvětlil pravou podstatu Šalamounova domu, přidržím se tohoto pořádku. Nejprv ti objasním smysl této instituce. Za druhé její pracovní prostředky a způsoby. Za třetí různé úkoly a funkce, jimiž pověřujeme své druhy. A za čtvrté předpisy a ustálené zvyky, kterých se přidržujeme.

Smyslem naší instituce je poznávat příčiny a skryté pohyby věcí; a rozšiřovat hranice lidského panství na všechny myslitelné věci.

K dispozici máme následující pracovní prostředky a nástroje: velké a prostranné jeskyně v několikerých hloubkách; nejhlubší se nalézají až šest sáhů pod povrchem země, některé jsou vykopány pod vysokými srázy a horami; takže sečte-li se výška hory s hloubkou jeskyně, nalézají se (některé z nich) v hloubce více než tří mil. Zjistili jsme totiž, že výše hory nad jeskyní je totéž jako hloubka jeskyně pod zemí: obě jsou stejně vzdálené od slunce a záření nebes, i od prostoru vzduchu. Jeskyně nazýváme Spodním pásmem. A užíváme jich na všechno zahušťování, ztužování, zmrazování a konzervování hmot. Také jich užíváme k napodobení přirozených podmínek v dolech; a k výrobě nových umělých hmot slučováním látek, jež tam předtím necháváme po řadu let odležet. Občas jich také užíváme (asi se ti to bude zdát divné) k léčení některých chorob a k prodlužování života osamělců, kteří se rozhodnou tam žít, opatřeni všemi potřebnými věcmi; a věru tam žijí velmi dlouho; a my se od nich též mnohému přiučíme.

V jámách máme různé druhy hlinek, do nichž přidáváme různá tužidla, jako když Číňané dělají porcelán. Naše hlinky jsou však mnohem rozmanitější a leckteré jsou i mnohem jemnější. Též tam chováme rozličné komposty a humusy, kterými zúrodňujeme pole.

Dále máme vysoké věže; ty nejvyšší měří asi půl míle; a některé jsou postaveny na vysokých horách, takže nejvyšší sahají spolu s horou do výše nejméně tří mil. Tato místa nazýváme Horním pásmem, kdežto prostoru mezi vysokými a spodními částmi říkáme Střední pásmo. Týchž věží užíváme podle jejich polohy k ozařování, zmrazování a konzervování; a k pozorování povětrnostních jevů, jako větrů, deště, sněžení, krupobití a také některých ohnivých meteorů. A v některých věžích jsou trvale usazeni samotáři, jež čas od času navštěvujeme a ukládáme jim, čeho si mají obzvlášť všímat.

Dále máme velká jezera se slanou i sladkou vodou, kde pěstujeme ryby a vodní ptactvo. Též do nich ukládáme různé přírodní hmoty; neboť je rozdíl, uloží-li se nějaká látka do země, do vzdušného prostoru pod zemí anebo do vody. Máme také nádrže, v nichž se slaná voda mění ve sladkou, a jiné, v nichž se uměle mění sladká voda ve slanou. Užíváme rovněž některých skalisek vprostřed moře a některých zálivů na pobřeží pro práce, k nimž potřebujeme mořský vzduch a mořské páry. Máme také divoké proudy a vodopády, které nám slouží jako hnací síly; a podobně máme i stroje, jimiž znásobujeme a zesilujeme větry, čímž získáváme další hnací síly.

Dále máme řadu umělých studní a pramenů zřízených napodobením přirozených zřídel; přiměšujeme do nich vitriol, síru, železo, olovo, měď, sanytr a jiné. A naopak zase máme malé studnice, do nichž různé věci ponořujeme, protože jsme zjistili, že voda takto přijímá vlastnosti vnořených hmot rychleji a lépe než v nádobách nebo pánvích. A mezi všemi těmito vodami máme jednu, již nazýváme Rajskou vodou, která, řádně připravena, působí nesmírně blahodárně na zdraví a prodlužuje život.

Dále máme velké a prostorné domy, v nichž uměle vyvoláváme a demonstrujeme povětrnostní jevy, jako sněžení, krupobití, déšť, některá pocení hmot neronících vodu, hromobití, blesky; a také plození živých hmot ve vzduchu, jako žab, hmyzu a různých jiných živočichů.

Dále máme zvláštní komnaty, jež nazýváme Komnatami zdraví; zde upravujeme složení vzduchu podle toho, jak to uznáme za vhodné k léčení různých nemocí a pro uchování zdraví.

Máme též pěkné a velké lázně s nejrůznějším složením vod na léčení nemocí a pro zábranu vysušování lidského těla; jiné pak pro posilnění svalů, krevních cest i samotných tělesných šťáv a substancí.

Dále máme i rozlehlé a rozmanité sady a zahrady, ani ne tak pro krásu, jako spíš kvůli pozorování, jaká půda a prsť je nejvhodnější pro různé stromy, zeliny a byliny; na některé zvlášť velké pozemky sázíme stromy a keře, z jejichž plodů děláme různé druhy nápojů, o velkých vinicích ani nemluvě. V zahradách také provádíme štěpování a roubování, a to jak na planých, tak i na šlechtěných stromech, a tímto způsobem dosahujeme pozoruhodných výsledků. V týchž sadech a zahradách uměle urychlujeme nebo zpožďujeme růst stromů a květin, takže dozrávají a kvetou v jinou než ve svou normální dobu; a vyrůstají a nesou plody dřív než obvykle. Rovněž je dovedeme vypěstovat větší, než jak dorůstají v přírodě; a nesou pak i větší plody a mají sladší a jinou chuť, vůni, barvu a tvar než v přirozených podmínkách. A mnohé šlechtíme tak, aby působily léčivě.

Rovněž známe způsob, jak vypěstovat různé rostliny z pouhého smísení půdy, bez semen; a umíme také vypěstovat mnoho různých nových rostlin, zcela odlišných od běžných; a přeměňovat jeden strom v druhý, jednu rostlinu v druhou.

Máme rovněž obory a ohrazené pozemky, kde shromažďujeme všechny možné druhy zvířat a ptáků, avšak nechováme je tam toliko pro pozoruhodnou podívanou, ale také abychom na nich prováděli pitvy a pokusy a dobírali se tak světla o tom, jak je vlastně uspořádáno lidské tělo. Přitom se setkáváme s mnoha zvláštními věcmi; jako že život nevyprchá z tvorů, kterým byly zničeny nebo vyňaty některé části, jež vy považujete za životodárná centra; že lze vzkřísit k životu těla, která se podle všech známek zdála mrtvá; a podobně. Rovněž na nich zkoušíme všechny možné jedy a jiné medicinální látky, jakož i operativní a kurativní zákroky. Uměle je také dovedeme zvětšit, nebo je učinit vyššími oproti normálním tvorům jejich druhu; a naopak z nich můžeme udělat zakrslíky a zastavit jejich vzrůst; způsobujeme, že jsou plodnější a mají více mláďat, než je u nich obvyklé; a naopak je zase činíme jalovými a neplodnými. Rovněž měníme na mnohý způsob jejich barvy, tvary i zvyky. Hledáme způsoby, jak mísit a křížit různé druhy; už jsme takto získali mnoho nových druhů, jež vůbec nejsou neplodné, jak se má obecně za to. Z hnilobných látek vyvíjíme několik druhů hadů, červů, much a ryb; někteří dospějí v dokonalé jedince a jako zvířata a ptáci mají pohlaví a množí se plozením. Toho všeho nedosahujeme pouhou souhrou náhod, nýbrž předem přesně víme, jací tvorové z které hmoty a směsi vzniknou. Dále máme zvláštní nádrže, v nichž děláme pokusy s rybami, podobně jako se zvířaty a ptáky, o nichž jsem již mluvil. Dále máme místa, kde pěstujeme a rozmnožujeme ony druhy červů a hmyzu, jež přinášejí zvláštní užitek; podobně jako vy chováte bource a včely.

Nechci tě dlouho zdržovat zevrubným výčtem našich varen, pekáren a kuchyní, kde děláme různé nápoje, pečiva a masa se zvláštními a speciálními účinky. Vína máme z hroznů; nápoje z jiných ovocných šťáv, z obilných zrn a z kořínků; a z příměsí medu, cukru, rostlinných šťáv, sušených a převařených plodů. A také z vytékající mízy stromů a z cukrové dřeně. A tyto nápoje jsou také různě staré; některé necháváme uležet až po dobu čtyřiceti let. Rovněž máme nápoje svařené z různých bylin a kořínků a koření; a s různými dužinami a bílými masy; takže leckteré jsou takové, že je lze nejen pít, ale i jíst. A jsou lidé, zejména staří lidé, kteří pak vyžadují stále jenom je a vůbec nejedí maso a chléb, nebo jen velmi málo. Především se však snažíme připravit nápoje tak jemné, aby se snadno vstřebávaly do těla, aniž by přitom štípaly, škrábaly nebo pálily; a dokonce uvažujeme o takových, jež nakapány na hřbet ruky protečou nepozorovaně do dlaně a přitom si pro patro zachovají lahodnou chuť. Také máme vody, které připravujeme tak, že jsou výživné a vskutku znamenité; leckdo nechce pít nic jiného. Chleby děláme z různých druhů obilí, kořínků a jader; některé dokonce ze sušených mas a ryb; s různými druhy kvásků a koření; takže po některých se zrovna sbíhají sliny; jiné jsou tak výživné, že jsou tací, co žijí jenom z nich a nic jiného nejedí; a dožívají se dlouhého věku. Co se mas týče, některá konzervujeme v tenkých křehkých plátcích, aniž je zbavíme jejich chuti, takže je slabý žaludek stráví stejně snadno jako dobrý žaludek jinak připravená masa. Máme též některá masa a příkrmy a nápoje, které když člověk požije, může po nich dlouho držet půst; a jiné, po nichž člověku, který je sní, nápadně ztuhnou a zbytní svaly, takže je potom mnohem silnější než býval předtím.

Dále máme apatyky či zařízení na přípravu léčiv. Protože máme tak velké množství rozmanitých rostlin a živých tvorů, množství daleko větší než u vás v Evropě (neboť přesně víme, jaké druhy u vás jsou), máme také mnohem větší a rozmanitější počet bylin, léčivých substancí a příměsí. Rozdělujeme je rovněž podle stáří a délky kysání. Na jejich přípravu máme k dispozici nejenom všechny možné způsoby překapávání a rozkládání, a též protlačování a procezování různými síty i hmotami při mírných teplotách, nýbrž také přesné vzorce sloučenin, podle kterých se prvky spojují v celek tak, jako kdyby to byly prvotní látky.

Máme rovněž různé mechanické stroje u vás neznámé; a hmoty a látky, které jimi vyrábíme, jako papír, plátno, hedvábí, vlněné tkaniny; jemně zpracovaná a skvěle se lesknoucí péra; znamenitá barviva; a mnohé jiné; dílny máme jednak na zhotovování věcí, které jsou obecným lidem nedostupné, jednak na zhotovování věcí pro běžnou spotřebu. Neboť, abys rozuměl, mnohé z toho, o čem jsem se již zmínil, se běžně užívá po celém našem království; pokud jsme to vymysleli my, ponecháváme si ovšem vzorky a postupy.

***