ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

La Rochefoucauld François de (*15.09.1613 - †17.03.1680)

­­­­

Krutá kniha aforismů s lehkými úvahami o těžkém životě

Osud
Všechny naše vlastnosti, ať dobré nebo špatné, jsou nespolehlivé a pochybné a vždycky je vytváření životní okolnosti.

Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.

Neovládat druhé člověk dokáže. Ale nedokáže nebýt ovládán.

Bylo by načase, aby se nevina těšila stejné pozornosti jako zločin.

Nikdy se věci tak pěkně nezapomínají, jako když si je člověk do sytosti nepřipomínal.

Ať už filosofové hlásali životní angažovanost nebo únik, šlo jen o jejich vlastní gusto, a netřeba se o tom dohadovat víc než o barvě vázanky.

Nepřekonatelné překážky si mnohdy jen vymýšlíme, abychom nějak omluvili, že nám chybí vůle.

Mýlí se, kdo si myslí, že se bez každého obejde; ale kdo si myslí, že se nikdo neobejde bez něho, mýlí se ještě víc.

Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.

Jsme hrdi na to, jak statečně snášíme rány osudu, a zatím je to jen nedostatek odvahy vzepřít se jim.

Do nových životních údobí vstupujeme pokaždé ve stavu takové prvotní nevinnosti, jako kdybychom za sebou neměli letitou zkušenost.

Divit se lze jen tomu, že se stále ještě lze čemu divit.

Některé věci jsou dokonalejší, dokud nejsou zcela dokonalé.

Ani s největším uměním bychom nemohli život zřídit tak, jak je.

Každý pokřik, který se zvedne proti aforismům o lidské povaze, je strach z pravdy.

Směšnost
Nikdy se člověk tak nezesměšní vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.

Namlouvat si, jak jsem vynikající, je právě tak ctihodné, jak směšné je, namlouvat to druhým.

Směšnost některých lidí se nikdy neprojevila jen proto, že ji nikdo neodhalil.

Dobré kopie jsou jedině ty, které odhalují směšnosti slavných originálů.

Víc než ostuda zostudí směšnost.

Pouze přízemní duch dokáže zesměšnit okřídlené naděje druhých.

Přání
Spíš se zřekneme dosažitelného poznání než nedosažitelné touhy a nadějí.

Aťsi jsou naděje klamné, ale alespoň nás provedou životem po růžových cestách.

Leccos bychom si tak náruživě nepřáli, kdybychom věděli, co si to vlastně přejeme.

Naděje a obava jsou nerozlučné.

Snazší je potlačit první přání než uspokojit všechna, která po něm budou následovat.

Pokorná přání jsou obyčejně výrazem zpupných chtíčů.

Talent
Kdo zná svoje schopnosti, nezná svoje srdce.

Využité podprůměrné vlohy získávají lepší jméno než zneužitý nadprůměrný talent.

Velké city a silná hnutí mysli vynášejí ze dna našeho nitra napovrch skryté schopnosti, o kterých bychom jinak neměli tušení.

Největší obratnost těch nejméně obratných spočívá v tom, že se dovedou podřídit.

Dokázali bychom víc, kdybychom se méně snažili vytvářet vhodné situace, a spíš vhodně využívali těch, které se vytvořily samy.

Obratnost těch nejschopnějších spočívá v tom, že umějí lidi i dění správně odhadnout.

Mít vynikající vlastnosti nestačí: je třeba je umět uplatnit.

Člověk se vždycky zdá jako stvořený pro jiné povolání, než vykonává.

Velký talent nemůže mít malý člověk.

Láska
V lásce je člověk někdy méně nešťastný, dokud se mu lže, než když se mu řekne pravda.

Někteří lidé by se nikdy nezamilovali, kdyby jakživi neslyšeli o lásce.

Ptají-li se milenci jeden druhého, jak dlouho bude jejich láska trvat, není to proto, že by chtěli včas odejít, nýbrž proto, aby slyšeli, že nebudou muset odejít nikdy.

Odloučení chabé city tlumí a silné zvětšuje, tak jako vítr zhasíná svíčky a rozdmychává oheň.

Člověk si uchová první lásku - dokud nepřijde druhá.

Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho druhý přestal milovat.

Odpouštíme, pokud milujeme.

Pravý muž se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup.

Největší zázrak lásky spočívá v tom, že se člověk na čas přestane ohlížet za jinými.

S nedovyléčenou láskou se znovu zamilujeme spíš, než jsme-li zcela zdrávi.

Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.

Je nemožné milovat podruhé, co už člověk skutečně přestal milovat.

V lásce považujeme každou nicotnost od druhého za velkou zpronevěru, a vlastní velkou zpronevěru za nicotnost.

Láska dovedla i z génia udělat tupce a z tupce génia.

Vady svých lásek vidíme až po vystřízlivění.

Svou pravou lásku si člověk uvědomí nejlíp, když se vrací ze záletů.

Posuzujeme-li lásku zblízka, podobá se spíš trýzni než přízni.

Je spousta léků proti lásce, ale ani jeden zaručený.

Půvab novosti v lásce je totéž co ojínění na ovoci: pel se snadno setře, a nikdy se nevrátí.

Milenci se spolu nikdy nenudí proto, že mluví pořád o sobě.

Čím mám svou milou radši, tím blíž mám k nenávisti.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Vendula, 19.01.2007

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka - nenalezen žádný úryvek z autorovy tvorby
Životopisy - autorův životopis nenalezen
­­­­

Diskuse k úryvku
François de La Rochefoucauld - Krutá kniha aforismů s lehkými úvahami o těžkém životě







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)