Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jaroslav Vrchlický
• název francouzského originálu: Le Montagnard exilé

Co chová sladkých vzpomínek
kraj, kde mi dětský plynul věk!
Dny ve vlasti, ó sestro, jsou
jen vděk!
Ó vlasti, budeš láskou mou
vždy jedinou!

Zda vzpomínáš na chudou chýž,
kde máť nás tiskla k srdci blíž?
Ó slyším posud její hlas,
ó víš,
jak líbal její šedý vlas
ach, každý z nás!

Zda, sestro, ještě vzpomínáš
na zámek, jenž byl Dory stráž,
na Maurskou věž, zkad hučel zvon,
zda znáš,
jak věstil jeho vážný tón
dne vznik a skon?

Znáš tichou pláni rybníka,
jíž vlaštovka se dotýká,
víš, na pobřeží chumáč třtin,
jak zavzlyká,
když západ sžehne na rubín
vod temný klín?

Kdo vrátí mi mou sestru jen,
náš dub a srázy skalních stěn?
Ach, vzpomínky jsou mukou zlou
v můj sen!
Ó vlasti, budeš láskou mou
vždy jedinou!

Combien j'ai douce souvenance
Du joli lieu de ma naissance!
Ma sœur, qu'ils étaient beaux les jours
De France!
Ô mon pays, sois mes amours
Toujours!

Te souvient-il que notre mère
Au foyer de notre chaumière
Nous pressait sur son cœur joyeux,
Ma chère!
Et nous baisions ses blancs cheveux
Tous deux.

Ma sœur, te souvient-il encore
Du château que baignait la Dore?
Et de cette tant vieille tour
Du Maure,
Où l'airain sonnait le retour
Du jour?

Te souvient-il du lac tranquille
Qu'effleurait l'hirondelle agile;
Du vent qui courbait le roseau
Mobile,
Et du soleil couchant sur l'eau
Si beau?

Oh! qui me rendra mon Hélène
Et ma montagne et le grand chêne!
Leur souvenir fait tous les jours
Ma peine:
Mon pays sera mes amours
Toujours!