Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• celý název: Kytice z národních písní moravských, slovenských i českých, kterouž uvili F. Bartoš a L. Janáček

Kalina

Proč, kalino, neprokvétáš,
malinama nezasedáš?

Já sem dávno prokvétala
červenýma malinama.

Zhora vrabci ozobali,
zdola panny oblámaly.

Oblámaly na kytečky,
mládenečkům za klobóčky.

Ulomila každá svému,
já ubohá nemám kemu.

Žárlivec

Na horách, na dolách,
co sa to tam bělá:
husy-li to seďá
lebo snihy ležá?

Dyby byly husy,
už by ulétaly,
dyby sněhy byly,
už by otajaly.

A to sa tam bělá,
postelka vystlaná,
leží tam šohajek,
hlava porúbaná.

Z jednej strany leží
z ocela šablenka,
z druhej strany sedí
jeho frajerenka.

V jednej ruce drží
bílený šáteček,
v druhej ruce drží
zelený prúteček.

Bíleným šátečkem
čelo mu utírá,
zeleným prútečkem
muchy mu oháňá.

"Ani mně neumřeš,
ani neokřeješ,
ani mně nepovíš,
jak dlúho živ budeš?"

"Podaj mně, má milá,
šablu zrcadelnú,
nech sa já podívám,
jak mně líčka blednú."

Šablu mu podala,
honem odskočila,
na jeho srdečku
zradu ucítila.

"Kdo ti, moja milá,
kdo ti tu radu dal,
věrně ťa, má milá,
věrně ťa miloval."

"Nedal mně ju žádný,
dala jsem si sama,
na tvojem srdečku
zradu jsem uznala."

"Byl bych ti, má milá,
byl bych ti hlavu sťal,
aby po mej smrti
žádný ťa nedostal."

Bojovnice

Zakázali na vojnu
sedláčkovi do domu;
sedláček sa zastarál,
sedňa za stůl zaplakál.

"Nemám syna žádného
ani bratra vlastního.
Ty, děvečko nejstarší,
jdi za mně bojovati!"

"Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa leknu každého."

"Nemám syna žádného,
ani bratra vlastního.
Ty, ceruško prostřední,
jdi za mně bojovati!"

"Oj, tatíčku, nepůjdu,
já bojovat nebudu,
já sem srdca měkkého,
já sa bojím každého."

Poslál pro tu najmladší:
"Tebe já mám najradši.
Pojď, děvečko, pojď domů,
pojeď za mne na vojnu."

"Já, tatíčku, já půjdu,
za vás bojovat budu.
Já sem srdca tvrdého,
nebojím sa žádného."

A dyž ju oblékali,
obě sestry plakaly;
dyž jí vlasy splétali,
všecky panny plakaly.

Dyž na koňa sedala,
otec, mati plakala:
"Jeď, ceruško, jeď s Bohem,
daj ti Pán Bůh dobrý den!"

Jak do vojny přijela,
třikrát vojsko objela,
jak ponajprem střelila,
tři sta Turků zranila.

Jak po druhéj střelila,
celý tábor zranila;
jak po třetí střelila,
všecky Turky zahnala.

Podivil sa císař pán:
"A co je to za husár?
Jenom jednu dcerku mám,
tu tomu vojáčku dám."

"A nejsem já vojáček,
a jsem já ti Anička
chudobného tatíčka."

"A jednoho syna mám,
tobě, Aničko, ho dám."
Hned sa vojna skončila,
a svadba sa strójila.

Tři dcery

Měltě tatíček tři dcery,
všecky na vydaj byly.

Nejstarší jak vydával,
tři sta tolarů s ňu dával:

"Budeš mě, cero, živiti,
jak nebudu mocť robiti?"

"Budu, tatíčku, toť budu,
do vaší smrti, dá-li Bůh."

Jak tu prostřední vydával,
dvě sta tolarů s ňu dával:

"Budeš mě, cero, živiti,
jak nebudu mocť robiti?"

"Budu tatíčku, toť budu,
do vaší smrti, dá-li Bůh."

Dy tu nejmladší vydával,
holé stěny jí věnoval:

"Budeš mě, cero, živiti,
jak nebudu mocť robiti?"

"Budu tatíčku, toť budu,
do vaší smrti, dá-li Bůh."

Neminulo sedym roků,
šel tatíček v slabém kroku.

A šel najprv k svej Věrušce,
k svojí nejstarší cerušce:

"Budeš mne, dcero, chovati?
Já už nemožu dělati."

Ona do komůrky vešla,
starý provaz odtaď nesla:

"Dyž nemožete dělati,
dite se do lesa věšati."

Vzal hůlečku a zaplakal:
"Čeho jsem se já dočakal!

Vzal hůlečku, šel ze dveří,
šel ku svej prostřední dceři.

"Budeš-li mě ty chovati,
dy už nemožu dělati?"

Ona do komůrky vešla,
starý sotorek přinesla:

"Dy nemožete dělati,
dite si chleba žebrati."

Vzal hůlečku a zaplakal:
"Čeho jsem se též dočakal!"

A šel k tej nejmladší ceři
a vcházel v strachu do dveří.

"Budeš-li mě včil chovati,
dy já nemožu dělati?"

Ona do komůrky vešla,
pěkný koláč mu donesla:

"Tu máte, tatíčku, jezte,
moje děti mně kolibte."

"Cerko, cerko moja milá,
tebe jsem najvěc trestával,
včil u tebe milosť dostal."

"Dobře jste to mně dělali,
že jste mne z mladu trestali."

Čítanka	-	Divé ženy dle dosavadních pověr lidu moravského
	-	Kytice z národních písní, Kytice z národních písní (2), Kytice z národních písní (3), Kytice z národních písní (4), Kytice z národních písní (5)
	-	O některých stránkách sousedské vzájemnosti a svépomoci, jak se jeví v pospolitém životě našeho lidu
	-	Spory o pravost rukopisu Zelenohorského