Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Klid

V hloubce očí Atlantidy spí
mapu obličeje měl bys znát
slzy vzácné perly Kleopatřiny
hleďte spolykat

Vrásky něžná kostra tlícího listu
síto jímž vytéká života voda živá
ztvrdlé líčidlo bývalých excentriků
rakev červotočivá

Žebrácké hole vzpomínek
smějme se ať nám není zima
netlucme marně na brány let
je to hanba

Spáč

Otrhávám andělům křídla bezmocným mouchám
plazí se v prachu svého peří růžové žížaly vzduchu
v tisíci facettách očí tisíckrát opakovaný obraz pádu

Odcházíš spát bratříčkovat se se smrtí
v její černé vůni Jakubův žebř se pne
fukar tmy čistí zlatou pšenici ty ležíš rozdvojen

V ohnivých mušlích sopek plynové bubliny plují
těsto příštích kovů a démantů škvíří jak spálená kůže
geologické vrstvy obvazy historií dávno zahojených

V uhlí něžná kopie kapradí krátery kouří
slzy lávových úbočí Kristus pláče do hrdel smutných pijanů
měsíc urna s vyvátým popelem do níž jen bludná vlasatice nahlíží

Hedvábné roubení řas oko bobule plná jisker
hle pupila se šíří kreslíc Archimédovy kruhy odstupte
obočí svázané u kořene nosu se podobá osmě naznak zvrácené

Skladiště plna pytlů ponrav kropenka měsíce je prázdná
hřbitov se žehná tisíci kříži bez únavy a nadarmo
rakve visí v kořání růží Lazare ze svého sna procitni

Sen prázdný hrob k ránu družina slzí vrávorá
dolů k tvým ústům ztraceným sůl této země
každý zvuk zvenčí houká a pochmurně krákorá

Nosíš svůj smutek rukopis nikdy nedopsaný
houbu jedovatou a nesmírně půvabnou
talíř své krve s bílými krvinkami

Zíváš domino v ústech hra bez konce
na česno rtů blouznivé vosy slétnou
blábolíš babylonskými jazyky Vše je pochybné

Srážíš dávno uzrálé ovoce veršů se stromů poznání
pavučiny v koutech vzpomínky v nichž na chvíli trápí se tvůj vzdech
mumie s pozlacenými víčky spí v museích a to je láska

V klubovce zapadají miniaturní luny očí kočičích
kouříš zprvu jsa Saturnem s jediným prstencem
pak k nerozeznání se podobáš reklamě pneumatik Michelin

Fénix klade vejce k vejci přilétá z Nikotinie
vzpomínáš tohoto města jež slulo též Ninive
tančíš mezi vejci obratně vždy čta na konec v popelníku mnišskou průpověď

Asrael

Poznáte naše křídla
a bude již pozdě
Asrael nám je srovná
do pouzdra rakve

Rakev leklá ryba břichem se točí vzhůru
na tůni ticha
kdo dral tu dřevěnou vlnu
že je tak měkká

Pak zbude jen anděl
a bude hledět tklivě
krev z tisíce žilek
zbarví kříže

Tak sami jako klobouk v šatně
chrysantéma se schoulí na hrobě
tolik podobna Sulamitce
nezahřeje už kosti promrzlé

Holé pruty bez růží se chvějí
oči jezinky vyšlehaly
abychom nikdy neřekli
co jsme uviděli

Však jednou pootevřená ústa růží
v úskočném jaru prozradí vše
zapomeňte zapomeňte že dole jsou červi
a přivoňte