Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

§4

Uvážíme-li, že schopnosti a vlastnosti lidské, o nichž jsme mluvili, jsou neb aspoň mohou býti skutkem práce působící ne na věci, nýbrž na člověka samého, nebude nám možná neviděti velikou podobnost, a příbuznost těchto výtvorů nehmotných se hmotnými výrobky průmyslu.
Jsou však také rozdílové znamenití a pozoru hodní: Povaha a přirozenost výsledků práce duševní neb nehmotné ukáže se po bližším uvážení velice rozličná od výrobků hmotných.
Tak nebývá výtvor mnohé práce nehmotné výrobek, kterýž by se dal dle všech vlastností svých dobře poznati, vyměřiti a oceniti, jakož to u jiných výrobků vyhledáváme; ano již vykonáním pouhé výměny pomine pro ostatní lidstvo cennost statku postoupeného. Tak ze zpěvu slyšeného nezbývá nic než vzpomínka; a kdož dovede vyměřiti cenu nabytého prospěchu? Ježto jiné statky přecházejí výměnou z ruky do ruky, u statků nehmotných to buď dokonce není možná - jako nelze nikdá postoupiti druhému prospěch z vidění výtečných děl uměleckých nabytý, a mohu-li komu postoupiti vědomosti získané, nejde to jinak než přistoupením práce a namáháni ducha z druhé strany. Že se učenost na trhu koupiti nedá, každé dítě nám poví.
U jiných výrobků leží to ve vůli majitelově, komu užitečnost své věci postoupiti míní; u statků nehmotných není to obyčejně v moci tvořícího nebo postupujícího ustanoviti hranici, jak daleko užitečnost výtvoru svého chce nechat sahati. Vystoupiv jednou z hlavy, je výtvor jeho jako by bytnost samostatná, duší a vůlí nadaná, jenž zalétne kdož ví kam, aniž se spravuje dle vůle otce svého. Zdaliž mohli staří mudrcové řečtí přechod vědomostí svých na nás jakým způsobem zamezit, ba jen o něm vědět? Jsou díla velikého hudby skladatele Mozarta jměním výhradním německého národu z něhož pošel? Nejsouliž rovným právem jměním všech jiných národů a nejvíce těch, kteříž je více milují a nejlépe provozovati znají? Muž, kterýž výrobky své jiným daruje, vyčerpá konečně bohatství své a schudne, ježto hlava učence, kterýž jiným postupuje vědomosti své, je jako nádoba oné vdovy o niž písmo praví, že dávala z ní potravu prorokovi: Vždy zůstane plná ba bohatá často při tomto neustálém vydávání.
Rovněž strávením výrobků jiných bohatství své zmenšujeme, kdežto tuto bohatneme čím více statků duševních strávíme. Konečně sluší ještě připomenouti, že užívání jich současně velikému množství lidí možné, aniž požíváni jedněch druhým újem činí. Podobně jako některé barvy a vonidla již při spotřebování velmi skrovném mají působení velmi rozsáhlé, jako u př. jediným zrnkem mošusu mnohé domy vůní naplniti možná, tak mimika hercova a hlas zpěvcův v jednom a témž okamžení tisícům zároveň a stejně může způsobiti potěšení neb jemné hnutí soucitu.
Ješto jednoho výrobku hmotného n. p. téhož nástroje v jedné chvíli jen jeden může užívati, - a k vyrobení kusu sukna druhého, podobného tomu které již mám, tatéž schopnost, síla, náklad a práce naložiti se musí, jako k prvnímu: mají statkové duševní tu vlastnost, že se to, co vlastně jich cennost stanoví, do nesčíslnosti zmnohonásobniti dá, a to nejsnadnějším způsobem, bez původní síly, ba takřka bez práce a nákladu. Skladby hudební ve známkách po celém světě téměř srozumitelných, myšlenky učenců ve spisech a knihách a nad to v oděvu snadno měnitelném nejrozličnějších jazyků, tisíc a tisíckráte se dají násobiti a opakovati. Písně básníkovy podobným způsobem nebo podáním z úst do úst, putováním od národu k národu se násobí pro požívání - a i sama díla umělců výtvorných ve mnohonásobných snadných a laciných odlikách, jako sochy v odlivkách, malby a výkresy v kopiích a otiscích, neli s původním výtvorem stejné, aspoň víceméně podobné rozkoše poskytuje všem, kdož je hledati a ceniti znají.

§5

Podavše takto některé rysy k lepšímu naznačení povahy a rozdílů prací a statků nehmotných i hmotných, a vyloživše smysl, jakýž přikládáme slovu "výroba," soudíme, že by nebylo od místa pronésti zde mínění své vzhledem na půtku již tak dlouho trvající mezi ekonomisty o to - zdali práce nehmotné jsou výrobné nebo nic?
Smith, tento slovutný starosta naší vědy, pronesl se o této otázce poněkud nejasně a nestejně. On prohlásil za nevýrobné všecky stavy, jichžto práce se nevtěluje v některou věc hmotnou, jichž výtvor zároveň s prací pomíjí, jichž požívání nemůže déle trvati než samo tvoření a kteréž tudy nezastavuji výsledku, jenž by se mohl napotom prodat a za jinou práci vyměnit. Dle jeho míněni netvoří tyto práce nových cen- not a tudy jsou nevýrobné. - Dle tohoto pravidla musí prý se pokládati za nevýrobné všecky práce vladařů, správců, úřadníků a služebníků, učenců i umělců, knězi a vojáků, lékařů a právníků.