Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

§6

Není těžko pozorovati, že pravidlo, kteréž Smith ustanovuje, netoliko není naskrze pravdivé, ale že ani na práce všech těch stavů, jež Smith tuto sám uvádí, se nehodí.
Tak není zajisté pravda, že těmito pracemi nepovstávají nově cennoty, pakliže jinak je cennota jaká tam, kde se nalézá užitečnost, jenž je spolu vzácná ; zajisté utvořil učitel novou cennotu, zplodiv ve hlavě svého žáka novou vědomost užitečnou a spolu vzácnou; - a jestliže utvořil novou cennotu strojník zhotovivši stroj, jímž se výrobky užitečné vyvésti dají, jakž by se totéž nemohlo a nemělo rovným právem říci o učiteli, jenž utvořil novou známost, kteráž tu samu službu koná?
Když tři vstupují ve spolek k založení továrny, tu jeden vloží do spolku svoji půdu a stavení své, druhý jistý kapitál, třetí jediné svoji známost průmyslu a nabytou zkušenost. Ujednali se mezi nimi, že se výnos stejně mezi ně rozdělovati má, vysvítá z toho patrně, že všickni ve spolek vstupující poklady své za cennoty sobě rovné považovali, a kdyby řekl, že vědomost třetího není cennota, tvrdil by že tento třetí ostatní dva ošidil, co však čelí proti pravidlům vůbec uznaným o nabídce a poplávce, jenž jsou jediní soudcové cennosti, ba i proti prostému rozumu.

§7

Není dále pravda, co po Smithovi zvláště Malthus tvrdí, že by práce nehmotné po sobě nezůstavili žádné stopy. Výmysly učenců a výtvory umělců nepomíjí zároveň s jich pronešením nebo vytvořením; netoliko že ve hlavách našich se zachovávají a přecházejíce z jedné do druhé, nové, sobě příbuzné rodí a v nesčíslných známkách na všech výrobcích národů vzdělaných se objevuji a poznávají: ale dají se na mnoze i na látkách hmotných upevniti a potomstvu zachovati. Tak myšlenka učencova a básníkova zachová se v písmě, mathematikova v číslech, malířova na plátně a v barvách, sochařova v mramoru; nemůžeme ovšem zachovati podivuhodné zvuky houslí Paganiniho a sladké hlasy zpěvu Catalonové, ale za to zachovali se nám v notách harmonie Glukovy a melodie Rossiniho.
Není též pravda, že by se výsledky všech prací duševních dále prodati a za jiné statky nebo práce vyměniti nemohly. Nemocný nemůže ovšem snadno prodat radu lékařskou, kterou zaplatil, ani ten kterýž z koncertu přichází to, co tam za své peníze slyšel; ale tomu, kterýž platil svému učiteli za naučení sobě udělené, nebrání nic, aby učenost takto nabytou, zase podobným způsobem odplatným, jinému nepostoupil?
Učenec, kterýž vymyslil nový užitečný pochod v některé větvi průmyslu, nemá-li peněz neb času k jeho užívání, prodá nález svůj fabrikantovi a tento pakliže ztratí chuť, prodá jej zase jinému, kterýž k jeho upotřebení dílnu založí. Nezřídka stává se, že lékař prodává neznámý lék, jejž nalezl, mechanik výkres nového stroje, jejž vymyslil a lučebník recept k nové barvě, již vyzkoumal; ba i kejlkíči postupují si vespolek za peníze tajemství, jimiž podivení a peníze lidí získati znají.