ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Márquez Gabriel José García (*06.03.1927 - †17.04.2014)

­­­­

Plukovníkovi nemá kdo psát

Plukovník zamířil do přístavu ještě před houkáním člunů. Lakovky, bílé kalhoty bez pásku a košile bez stojatého límce, zapnutá nahoře měděným knoflíkem. Manévrování člunů pozoroval z krámu Syřana Moisése. Cestující vystupovali po osmihodinové cestě, kdy se nemohli ani hýbat, celí rozlámaní. Stejní jako vždy: podomní obchodníci a lidé z městečka, kteří minulý týden odcestovali a teď se vraceli k všednímu životu.
Poštovní člun připlul poslední. Plukovník se díval na jeho přistávání s úzkostným neklidem. Na střeše objevil pytel s poštou přivázaný k parnímu potrubí a přikrytý voskovaným plátnem. Patnáct let očekávání vytříbilo jeho předtuchu. Kohout vyhrotil jeho neklid. Od chvíle. Kdy poštmistr vstoupil do člunu, odvázal pytel a hodil si jej na záda, ho plukovník nespustil z očí.
Šel za ním ulicí souběžnou s přístavem, bludištěm krámů a stánků, kde se vystavovalo pestrobarevné zboží. Pokaždé, když tudy plukovník šel, zmocňoval se ho jakýsi neklid - velmi odlišný, ale stejně skličující strach.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Martina O., 26.02.2009

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Gabriel José García Márquez - Plukovníkovi nemá kdo psát







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)