Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jaroslav Vrchlický
• název originálu: To My Son

Ty vlasy len, ten modrý zrak,
jak matka měla právě tak,
ten důlek v bradě, růžný ret,
jenž smíchem krade srdce hned,
řka blažší době: Vrať se, stůj!
hne srdcem otce, hochu můj.

Ty jeho jméno zašeptneš,
kéž Willy, tvým by bylo též!
Pryč výčitky, jen o tě péčí
se vina moje těchou zléčí,
stín matky usmíří hněv svůj
a usměje se, hochu můj!

Hrob její tíží dávno zem,
tys odchován byl cizincem,
škleb provázel tvé zrození,
tvé jméno plen je proklení,
však přes vše vírou pevný stůj,
máš srdce otce, hochu můj!

Svět necitelný můž si lát;
mám práva přírody se vzdát?
Co mravokárce jsou mi vrásky?
Já žehnám ti, ó dítě lásky!
ples, mládí dá mi život tvůj!
já nad tebou bdím, hochu můj!

Teď sladko, jíti v stopách tvých,
než stářím tvář má plna ryh,
než do půl písku v sutkách žití,
mi bratrem, synem můžeš býti,
let námahu všech, život svůj
dám po právu ti, hochu můj!

Jsem nezkušen a příliš mlád,
žár otcův neomrazí chlad,
míň kdybys byl mi milený,
plá v tobě obraz Heleny!
Hruď šťastná jednou jí, ta svůj
slib dodrží již, hochu můj!

Svému synu v anglickém originálu

Those flaxen locks, those eyes of blue
Bright as thy mother's in their hue;
Those rosy lips, whose dimples play
And smile to steal the heart away,
Recall a scene of former joy,
And touch thy father's heart, my Boy!

And thou canst lisp a father's name-
Ah, William, were thine own the same,-
No self-reproach-but, let me cease-
My care for thee shall purchase peace;
Thy mother's shade shall smile in joy,
And pardon all the past, my Boy!

Her lowly grave the turf has prest,
And thou hast known a stranger's breast;
Derision sneers upon thy birth,
And yields thee scarce a name on earth;
Yet shall not these one hope destroy,-
A Father's heart is thine, my Boy!

Why, let the world unfeeling frown,
Must I fond Nature's claims disown?
Ah, no-though moralists reprove,
I hail thee, dearest child of Love,
Fair cherub, pledge of youth and joy-
A Father guards thy birth, my Boy!

Oh, 'twill be sweet in thee to trace,
Ere Age has wrinkled o'er my face,
Ere half my glass of life is run,
At once a brother and a son;
And all my wane of years employ
In justice done to thee, my Boy!

Although so young thy heedless sire,
Youth will not damp parental fire;
And, wert thou still less dear to me,
While Helen's form revives in thee,
The breast, which beat to former joy,
Will ne'er desert its pledge, my Boy!