Menu
Pawlowská Halina (*21.03.1955)
Banánové rybičky (2)
V deváté třídě má kamarádka milovala kluka z béčka. My chodili do céčka. Neuhnala ho sama, uhnaly jsme ho kolektivně. Pět holek měl na krku. Psaly jsme mu milostné dopisy, telefonovaly mu milostné vzkazy, chodily jsme ulicí, kde bydlel, a pořád jsme mu předhazovaly, jak ho Alice šíleně miluje, jak je Alice hezká, jak se Alice líbala i s klukama z průmyslovky, až Olda z béčka požádal Alici, aby s ním šla do kina. Alice byla tehdy tou honbou - trvala asi osm měsíců - tak uštvaná, že film absolvovala, a když jsme s ní druhý den triumfálně chtěly slavit její milostný úspěch, tak nám znechuceně řekla: "Už ho nechci. Potí se mu ruce." Jak přežít žárlivost
Jedna má kamarádka má šíleně žárlivého manžela. Ten je tak žárlivý, že ona se s ním bojí dívat i na televizi. On totiž sleduje, jak se ona dívá na herce, a mučí ji dotazy, zda by eventuálně herci dala. Přítelkyně se nedávno opozdila, šla z práce, a protože chtěla zabránit scéně, tak pro jistotu hned ve dveřích volala: "Dneska udělám tvoje nejoblíbenější jídlo. Budou škubánky!" A manžel se na ni vrhnul a zfackoval ji. Dohra byla u doktora. A muž tam docela vážně tvrdil: "V tu chvíli, jak řekla, že mi udělá škubánky, tak mi bylo jasný, že jde od milence a že jemu už dala maso!" Jak přežít manželství
Mí příbuzní slavili dokonce sedmdesátileté výročí svatby! Bylo to úžasné. Všichni se ptali devadesátileté jubilantky na tajemství jejího manželského štěstí.
Odpověděla: "V případě konfliktu se nesmí člověk rozzlobit. Stačí se jít projít a vrátit se, až se člověk uklidní." Pak se jí pteli, kde je její manžel. Řekla: "Šel se projít. On hodně chodí ven." Jak přežít nevěru
Jedna moje kamarádka žije ve Filadelfii. Její přítelkyně se už měla vdávat, když zjistila, že její milý má ještě jednu přítelkyni, a že tu si chce vzít ještě dřív než ji. Přítel kamarádku požádal, aby se odstěhovala z jeho bytu. Udělala to. Ale než to udělala, tak koupila pětadvacet syrových makrel a nacpala je do konzoly na záclony. Pak každý den z bytu kamarádky o dva domy dál pozorovala dalekohledem, jak si k jejímu bývalému nová milenka stěhuje věci. Za týden dalekohledem viděla, jak se dvojice hádá, pak viděla, jak si milenka ustýlá v novém pokoji, pak viděla, jak její bývalý nechává všechny pokoje nově tapetovat. Pak viděla, jak milenka odmítá překročit práh jejich bytu, a pak viděla, jak nakládá všechen svůj majetek do stěhovacího vozu. Nejveselejší se kamarádce zdálo, když zahlédla, jak stěhováci nahoru - na všechny ty krámy - opatrně kladou konzoly na záclony. Jak přežít rozvod
Soudce se ptá ženy: "Proč jste se v noci vplížila do ložnice a zastřelila svého manžela lukem?" A žena odpoví: "Pane předsedo, já jsem nechtěla vzbudit děti."
Rozvádí se každé třetí manželství. V osmdesáti procentech ženy opouštějí muže. V sedmdesáti procentech je opouštějí proto, že během pětadvaceti let manželství přežily manželovu aféru s Vlastou, s Janou, s Petrou, s Ilonou a teď je jim pětačtyřicet a na Lucinku nemají nervy. Jak přežít sex
Neradí jen kamarádky, radí taky časopisy, knihy, odborníci. A jedna z pouček často zní: Ptejte se na prtnerovy představy! Osobně si myslím, že horší rada neexistuje. Má přítelkyně Jana se dozvěděla, že partner si v sexu nepředstavuje jen ji, ale ještě jednu slečnu. Jana má od té doby pocit, že jich je při "TOM" málo. Kamarádka Míla se dozvěděla, že manžel si při tom představuje Schifferovou. Míla se rozvedla, protože proč by měla žít s někým, kdo chce Schifferovou a nechce ji! A má přítelkyně Hanka se jednou svého muže zeptala, co ho při "TOM" nejvíc vzrušuje, a on řekl: "Fotbal!" Jak přežít depresi
Nerozhodnost je dalším klasickým příznakem frustrace. U mé známé se to projevilo tehdy, když šla do řeznictví a tam měli spousty masa a ona najednou nevěděla, jestli má koupit kýtu, anebo plecko, telecí, jehněčí, hovězí, a pořád pouštěla před sebe lidi ve frontě a pořád přemýšlela a pak, to už byla nápadná, začala fňukat a pak koukla na ta zvířecí, krvavá, naporcovaná těla a vyvřískla: "A takhle dopadneme všichni!" Jak přežít nakupování
Mě tedy poměrně dost urazila prodavačka, když jsem si šla s mým novým (ještě příliš nezmapovaným) přítelem koupit něco pěkného do společnosti. Obcházela jsem ramínka a občas jsem si koketně nějaký model ležérně přitiskla k obličeji. Tu prodavačku to šíleně podráždilo. Šaty mi razantně vyrvala z ruky a na celý obchod zařvala: "To není nic pro vás! Tohle mohou nosit jen mladý a štíhlý!" A bylo po nákupu i po příteli. Jak přežít diety
U mě došlo ke zlomu, když jsem zjistila, že mám zvláštní druh sklerózy. Zapomněla jsem, kde mám brýle, nemohla jsem najít klíče, pak zmizela moje peněženka. Pak jsem s hrůzou přišla na to, že všechny důležité věci bezděčně odkládám… DO LEDNIČKY!
A dorazilo mne, když můj syn o mně řekl: "Pořád myslí na to, co by snědla, aby zhubla." Jak přežít, když jsou všichni krásnější
Má druhá zásadní rada všem těm, kteří se chtějí přenést přes fakt, že ostatní vypadají líp, zní: JEĎTE DO AMERIKY! Proč? Protože v Americe nežijí maminky, které svým dětem říkají "Nehrb se! Nemžourej!" a "Všichni jsou inteligentnější!" V Americe matky většinou svým rezavým, paťatým, tlustým, líným spratkům tvrdí, že jsou "great", že jsou "úžasní"! V Americe opravdu žijí nejkrásnější modelky, herečky a milionářky, v Americe ale taky uvidíte takové množství tučných zadků a břich, že vás (i když máte přes osmdesát kilo) zachvátí euforická závrať! V Americe mají podprsenky pro dívky s ňadry jak manžetové knoflíčky, mají tam ale i krajkové stany pro dámy, které si poprsí nosí pod krkem jako podnos pro čtyřiadvacet skleniček. V Americe má šanci každá. Jak přežít choroby a doktory
Vztah Rusů k lékařům se dá formulovat jedinou větou: DO NEMOCNICE NIKDY! Do nemocnice se chodí jenom zemřít! Lékaři jsou v Rusku placení ještě hůř než u nás a systém bezplatné zdravotní péče tam už taky dávno nefunguje. Ostatně většina ruských lékařů jsou laskavé lékařky. Mají obdivuhodné pozorovací schopnosti, protože nemají zdaleka tolik přístrojů na diagnózy jako jejich západní kolegové. V Rusku mají málokde fungující rentgen, málokde mají všechna světla v operačním sále a traduje se, že jeden lékař musel jít sám do lesa a naštípat dříví, aby svým pacientům vyrobil dlahy.
Mí poslední rada je velice prostá. Když chcete přežít nemoc, tak... NEMĚJTE STRACH! Nemůže se vám stát nic horšího, než že přijde smrt! A umřít, to přece není nic jiného, než přejít na stranu většiny. Jak přežít zradu
Jedna z vůbec nejčastějších rodičovských zrad je, když z vás rodič vymámí tajemství a pak ho zneužije. Matka mé kamarádky jednou navodila takovou důvěrnou "holčičkovskou" chvilku a jen tak mimochodem se své dcery zeptala: "A ty už nejsi panna, viď?!!!" A dcera jí s důvěrou řekla: "To víš že ne!" A její křehká matka-umělkyně jí dala takovou facku, že si dcera překousla jazyk. Jak přežít učitele a školu
Má rada poslední je pro přežití nejdůležitější: NIKDY NEZAPOMEŇTE, ŽE KAŽDÝ UČITEL – JE JENOM ČLOVĚK!
A že jako každý člověk má své touhy, své problémy a své děti! Moje maminka byla jednou ze školy a z žáků tak vyřízená, že jsme nastoupili do tramvaje a ona po několika minutách rozčileně – na celou tramvaj – zakřičela: "Ticho tady bude!" A bylo. Jak přežít pubertu svých dětí
Má kamarádka se tuhle naivně zeptala své dcery, kdy skončila první světová válka. Dcera odpověděla, že někdy v roce 1966. Můj kamarád se zeptal svého syna, proč si tvář propíchl sichrhajckou. Syn mu odpověděl, že proto, že nechce vypadat tak hnusně jako on. A když jsem se já zeptala své holčičky, kde chce bydlet, až nebude mít na nájem, tak mi řekla, že v kanále a že je přesvědčená, že se jí tam bude líbit, protože si to tam hezky zařídí! Jak přežít kariéru
Když jsem chodila na FAMU, tak mne pořád oslovoval takový zvláštní člověk. Byl snědý a neměl všechny zuby. Mluvil špatně česky, tvářil se divně. Pořád říkal, abych mu dala něco přečíst, že by to rád natočil a že má pocit, že by nám to spolu šlo. Vůbec jsem neměla pocit, že by nám to spolu šlo. Tomu chlapíkovi jsem se vyhýbala. Mistrně. Asi za pět let jsem zjistila, že pochybný mladík byl sarajevský režisér Emir Kusturica, že patří k největším světovým filmovým tvůrcům a že právě v Cannes vyhrál svým debutem hlavní cenu. Má třetí rada, jak přežít kariéru, zní: VŽDYCKY VĚŘTE SNĚDÝM CIZINCŮM! Jak přežít přírodu
S dcerou jsme na této chalupě strávili asi pět let a patery prázdniny jsme každých třicet minut šílenou rychlostí pádili z naší zahrady, protože jsme unikali náletu včel. Včelín měli sousedi. Trpělivě nám vysvětlovali, že včely člověka nenapadnou, že jen přes naší zahradu létají za sluncem na jih a že jsou agresivní jen tehdy, když je před bouřkou anebo jsou špatné roky. S dcerou jsme před včelami utíkali od roku 1985 do roku 1989 – to byla špatná léta. Jak přežít dovolenou
Kamarádka je už dospělá a k dětem vztah po mamince zdědila, protože když jsme byly na hromadném zájezdu a povídaly jsme si na dece, tak k mé kamarádce přišlo děvčátko a řeklo líbezně: "Mohu vás chvilku poslouchat, vy si říkáte tak zajímavé věci?!" A kamarádka na dívenku chvilku civěla a pak řekla: "Odpal, spratku!" Jak přežít společenskou událost
Můj přítel byl tak rozrušený z toho, jak jsem nemožná, že si poručil kávu, nevšiml si, že má uvnitř lžičku, a jak se vztekle sklonil k hrnku, tak si tou lžičkou prorazil nosní přepážku! Jak přežít trapné chvíle
Hrozné trapasy jsou, když někomu bezděčně svým nemožných chováním ublížíte. Má tchyně jedou potkala svou spolužačku, ta měla dost špatnou výslovnost, potkala ji po třiceti letech a ptala se jí: "Jé, ahoj, Maruško, kam jdeš?" A spolužačka Maruška řekla: "Prrro rrrejži!" A tchyně tak nějak servilně zopákla: "Jo, prrro rrrejži!" Jak přežít s rodiči v jednom bytě
Kamarádky mi často závidí, že babička uvaří. To je pravda. Maminka občas uvaří. Občas taky Natalce, která je ortodoxní vegetariánka, předhodí zeleninové karbanátky. Občas se taky Natalka zeptá, co je v tom karbanátku růžového, a babička často řekne, že to je nějaký lísteček, a když chce Natalka upřesnit, jaký lísteček, tak babička řekne, že to možná není lísteček, a když tedy Natalka chce vědět, co to je, tak babička řekne, že to není uzený, že to je jenom slanina! Jak přežít zvířátka
Jedna má přítelkyně se velice styděla, když si pozvala asi dvacet hostů do nového domu. Připravila skvělou tabuli. Obložené mísy, vejce, saláty, losos. Pak najednou s hrůzou zjistila, že jejich kocour sežral asi sedm lososových jednohubek. Jí samotné jíst po kocourovi strašné nepřipadalo, a tak mísy rychle přerovnala, přidala zeleninu na ozdobení mezer a hosté se dostavili. Pak přišla kamarádka do kuchyně a viděla kocoura, jak se svíjí ve strašlivých křečích a u čumáčku má pěnu. Za chvíli bylo po něm. Kamarádka okamžitě srovnala hosty do řady, přiznala se, že mísu ochutnala před nimi kočka, a všichni odjeli do nemocnice, kde jim všem udělali výplach žaludku. Až po týdnu, po rozborech, se přišlo na to, že se kočka otrávila jedem na krysy a že lososovi nebylo vůbec nic. Bylo jen po elegantní pověsti. Jak přežít příbuzné
Myslím, že jiné mé přítelkyni se podařilo zachovat podle mé druhé rady (CHOVEJTE SE JAKO IDIOT!), když se šla představit svým nadcházejícím rodičům. Tehdy pracovala v mateřské školce a měla dlouhé tmavé vlasy. Ženich ji pyšně předváděl u tabule s bílým ubrusem, na kterém stál drahý porcelán a stříbrné příbory, když tu náhle – zase v tom tichu tak příznačném pro setkání lidí, kteří se ještě moc neznají – něco šustlo a na bílý damašek ubrusu z hlavy kamarádky skočila poměrně vypasená veš. Všichni na ni omráčeně koukali a čerstvá tchyně s přehnanou veselostí řekla: "Hopla!" A pak vešku odborně zamáčkla a přitvrdila: "A už je po ní!" Jak přežít stáří
Spisovatel Hemingway jednou prohlásil: "Není nic směšnějšího než stařec, který si myslí, že je silnější než moře." Hemingway taky řekl: "Na stáří nevidím nic strašného." Byla to jedna z jeho posledních vět, pak vzal totiž pušku a zastřelil se. Má první rada ženám, které chtějí přežít stáří, zní: ZMĚŇTE SVOU IMAGE!
Zdroj: Ellen, 21.02.2006
Související odkazy
Čítanka | - | Banánové rybičky, Banánové rybičky (2) |
- | Proč jsem se neoběsila |
Diskuse k úryvku
Halina Pawlowská - Banánové rybičky (2)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
čtenářský denník kam až se může svatokupectví dobrodružné příběhy kuchyně Osiřelo dítě nevěsta messinská Chata Srdce na dlani Dějiny národa pomoci druhym pavla ukraden já a kniha Darcy denker jan z rabštejna mozaika Jiří Šlitr politické strany Nový ikaros psi rodinné štěstí ruch Norman klukům vstup zakázán (A)sociální sítě úvaha o smrti Vánoce u nás průmyslová revoluce
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 970 654
Odezva: 0.07 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí