Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Otokar Fischer
• název německého originálu: Alte Rose

Růžným byla poupátkem,
když jsem v mladé zřel ji kráse;
a jak den se míjel s dnem,
rozpučela, rozvila se.

Já tu růži, růžičku,
utrhnout chtěl, ona zpychla;
jen jsem přičich trošičku,
pikantně mne trnem píchla.

Teď, kdy liják spral a zved',
rozcupal ji na sto kusů -
teď je na mne jako med,
teď mi dává pac a pusu.

Teď to vrká, touží, lká,
Jindro vpředu, Jindro vzadu,
teď mne trn jen popíchá,
na její-li sáhnu bradu.

Bradavičky kráska má,
na nich štětinaté chmýří -
Do kláštera, lásko má,
anebo jdi ku bradýři!

Stará růže v německém originálu (Alte Rose)

Eine Rosenknospe war
Sie für die mein Herze glühte;
Doch sie wuchs, und wunderbar
Schoß sie auf in voller Blüthe.

Ward die schönste Ros' im Land,
Und ich wollt' die Rose brechen,
Doch sie wußte mich pikant
Mit den Dornen fortzustechen.

Jetzt, wo sie verwelkt, zerfetzt
Und verklatscht von Wind und Regen -
Liebster Heinrich bin ich jetzt,
Liebend kommt sie mir entgegen.

Heinrich hinten, Heinrich vorn,
Klingt es jetzt mit süßen Tönen;
Sticht mich jetzt etwa ein Dorn,
Ist es an dem Kinn der Schönen.

Allzu hart die Borsten sind,
Die des Kinnes Wärzchen zieren -
Geh' in's Kloster, liebes Kind,
Oder lasse dich rasiren.